Bible a židovství (2)

Dnes si srovnáme naše biblické učení s prvním formálním teistickým náboženstvím světa, tedy s nebiblickým židovstvím. A zbude-li trochu času, jen okrajově představíme druhé teistické náboženství - islám. Ten není nic jiného, a bude to pro vás šokující, než sekta, odrůda nebiblického židovství. Začněme s tím, co je křesťanství nejbližší. Samozřejmě, je to židovství. Židovské náboženství je pevně postaveno na zákoně, kterému se říká Torah. Zákon byl dán Mojžíšovi Bohem. Bůh slíbil, jestliže budou Židé poslušni zákona, požehná je. Po zákonu přišli proroci. Ti kladli hlavní váhu na spravedlnost a lásku. Rozhodně hlásali nadřazenost lásky před dodržováním titěrných pravidel a regulí. Například Michajáš prorokuje:

Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: Jen to, abys zachránil právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.

Tento druh slušného chování je dodnes základnou židovského myšlení. Z časové tísně se nemůžeme zabývat židovskými zvyky a zákony. Doufejme, že v budoucnu budeme mít k tomu příležitost. Srovnejme však zevrubně ortodoxní židovství s probiblickou křesťanskou vírou. Konzervativní židé jsou liberálnější než ortodoxní, a reformní jsou liberálnější než konzervativní. Tak tedy:

l. Rozdíl v chápání Boha: My, probibličtí věřící, věříme, že Bůh je trojjediný - Otec, Syn a Duch svatý. Věříme ve tři vzájemně existující osoby, obsažené v jedné podstatě - esenci Boha. Vesmír je také jenom jeden, přestože se skládá ze třech složek, totiž prostoru, hmoty a času. Jedna složka se od kterýchkoliv zbývajících dvou nedá odtrhnout, celý vesmír by se potom zhroutil. Následující verš to dokazuje:

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého. Mt 28:l9

Židé tento biblický koncept popírají, i když v Genesis je uváděno hebrejské jméno Boha v množném tvaru - Elohim, na místo jednotného - El.

2. Rozdíl v chápání hříchu. My, probibličtí věřící věříme, že všichni lidé upadli v hřích Adamovým neuposlechnutím.

Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt. Ř 5:l2

Židé nevěří, že se člověk rodí už hříšný, duchovně mrtev a oddělen od Boha! Věří, že se člověk nerodí ani dobrým, ani zlým, nýbrž schopným dobrého a zlého - se svobodou volby. Tato víra však odporuje jejich vlastnímu písmu, protože to tvrdí přesný opak:

Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu /ne hříchem/ mě počala matka. Ž 5l:7

Mimochodem, židovské písmo, alespoň Starý zákon, který přijímají, je také naše písmo. Problém nevězí v písmu, ale v odmítání písma.

3. Rozdíl v chápání spasení. My věříme, že naše spasení vězí pouze a jenom v zastupující smrti Ježíše Krista, který na sebe vzal náš hřích, za který byl potrestán místo nás.

Jsou (t.j. hříšníci) ospravedlňováni zadarmo, jeho milostí, vykoupením v Kristu Ježíši. Ř 3:24

Židé věří, že kdokoliv, ať Žid nebo ne, získá spásu oddaností Bohu a mravním chováním. Židovský Izajáš však napsal úplně pravý opak:

Jenže On byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdravováni.

4. Rozdíl v chápání Ježíše Krista. My věříme, že Ježíš Kristus je Bůh, že nebyl zplozen hříšným mužem, ale Bohem, Duchem Svatým, proto byl bezhříšný a je schopen vstřebat náš hřích tím, sejmul.

Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužila dal svůj život jako výkupné za mnohé. (Mk l0:45)

Zatímco někteří Židé uznávají Ježíše Krista jako dobrého učitele, rozhodně jej nepřijímají jako svého spasitele - Mesiáše, protože Ježíš nepřinesl trvalý mír židovskému národu. Židé chápou svého Mesiáše národně. Židovský Mesiáš má přinést Židům trvalý mír, ne záchranu jednotlivců z bahna hříchu. Z Bible však víme, že židovský Mesiáš - Spasitel, Ježíš Kristus, vyplní Židům jejich očekávání až při svém druhém příchodu. Křesťanství, nebo jak rád říkám probiblická víra, vyvěrá a je pokračováním a dovršením židovství. Bez Židů, bez Abrahámova faktoru, bychom neměli ani Bibli.

Židé však přijímají pouze Starý zákon, v němž navíc popírají ty verše, které ukazují k Ježíši Kristu a vyúsťují v Novém zákoně. Studium mesijanických veršů Starého zákona je fascinující! Když procházíme stovkami židovských veršů, které bez jakékoliv pochyby představují Ježíše Krista, táži se, co Židům brání věřit jejich vlastnímu písmu? Vskutku, budeme muset v budoucnu věnovat několik pořadů jen Židům, protože studium jejich historie, existence, pronásledování a písma je klíč ke světové budoucnosti a druhému příchodu našeho společného Mesiáše - Pána Ježíše Krista.

Druhé, po židovství Bibli nejbližší náboženství je islám. A tím výčet teistických náboženství s jedním starajícím se bohem končí. Pouze křesťanství, židovství a islám se svými sektami jsou teistická náboženství, která věří jen v jednoho boha. Tím jsou třeba mormoni z tohoto úzkého monotheismu vyloučeni, protože jsou polyteisté, věří v mnoho bohů, navíc v boha sami dozrávají.

Muslimové jsou přísní monoteisté, kteří jsou od modlářství více vzdáleni, než notná část tzv. křesťanstva. Ostatní náboženství, kromě křesťanských sekt, mají s Biblí pramálo společného! Židé přijímají pouze zdeformovaný Starý zákon, plus ostatní tradice a písemnosti, např. talmud. Mohamedův Korán v podstatě obrýsoval oba biblické zákony, které rovněž zdeformoval. Co mě udivuje a utvrzuje v biblické víře, je to, že Bible je částečně přijímána kromě nás, křesťanů, pouze židy a muslimy.

Arabové, původci islámu, a židé jsou nevlastní bratři z Hagar a Sáry, ale z jednoho otce Abraháma. Územní spor mezi Izákem t.j. Židy a Izmaelem, t.j. Araby, trvá dodnes. Duchovní spor mezi židovstvím a islámem je dodnes rovněž živý. O islámu, o tom, jak se odchyluje od naší Bible, si povíme v příštím pořadu. Počátek Arabů, původců islámu, v lůně Hagar, Hospodinův posel prorokoval následovně:

Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael. Neboť Hospodin tě ve tvém pokoření vyslyšel. Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu. Bude stát proti všem svým bratřím.(Gen l6:ll,l2)

Naše Bible je pravda a Arabové dodnes stojí proti svým židovským bratřím a častokrát proti nám všem.