1. O Božím stvoření

Začnu až úsměvnou historkou. Jeden mladý muž mi namítal: proč mne vůbec Bůh stvořil, aniž by se mne zeptal, zda-li chci být nebo nebýt. Vtip je v tom, že nikdo nebyl stvořen na základě svého chtění, protože když nejsem, tak se mne nikdo nemůže zeptat, zda-li chci být. S ničím se nedá komunikovat. Každý tvor a výtvor je zde podmíněn Božím svrchovaným chtěním. Co je, ať ve světě viditelném nebo neviditelném, je zde proto, protože si to přál Bůh. Naše existence stojí na Jeho vůli, ne na naší vůli. Jak vidíme, naše volby jsou značně omezené, a existují jen v rámci Jeho neomezené vůle. Abychom měli opravdu svrchovanou svobodnou vůli, potom bychom museli za hranice Boží vůle. Boží vůle ale nemá hranice, tudíž jsme a existujeme se všemi našimi rysy v rámci Jeho vůle. Proto jsme byli také stvořeni z Jeho vůle a ne z naší vůle. Bůh stvořil ne protože musel, ale proto, že chtěl. Celá Boží svatá trojjediná hlava byla zúčastněna ve Svém Svrchovaném stvoření. Plán stvoření vyšel od Otce, Syn stvořil, uskutečnil, dal substanci všem věcem viditelným i neviditelným:

...v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. (Židům 1:2)

Opravdu, vše, co měl Otec v plánu, Syn, Ježíš Kristus materializoval:

To (Slovo) bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. (Jan 1:2-3)

Smysl, nebo Boží pečeť, Otcem naplánovanému a Synem uskutečněnému stvoření dává všude přítomný Duch Boží:

Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. (Genesis 1:2)

Zúčastněnost Božího Ducha je velmi patrná z následujících dvou veršů z Jóba:

Jeho duch dal nebesům velkolepost, ... (Jób 26:13)

nebo:

Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil. (Jób 33:4)

Trojjediný Bůh stvořil vše proto, aby zjevil a odhalil Svoji Slávu a Svoji věčnou moc, moudrost, božství, a dobrotu. Neviditelného Boha lze totiž dnes a denně vidět ve stvoření. Dílo vždy prozrazuje kvality či šlendrián toho, kdo jej učinil. Dílo je jako vizitka:

Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. (Římanům 1:20)

Bůh je mocný, silný, moudrý a inteligentní. To jsou Jeho dokonalé vlastnosti. Vím, jak je to těžké pochopit, že Jeho vlastnosti se nedají s nikým a ničím poměřit, protože Bůh je ve všem absolutní. Mimo Boha není metr.

Bůh stvořil každičkou věc ve viditelném i neviditelném vesmíru. On stvořil, zná jménem a udržuje spojitě v existenci každičký proton, neutron, elektron a kvark nebo jak se ty nejmenší částice jmenují. Kolik jich asi je v celém vesmíru a jak jsou sesynchronizovány v celý orloj.

Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů. (Žalmy 104:24)

A to ani nemluvíme o neviditelném světě. Všechny myšlenkové světy, citové světy a to, co je nám skryto.

Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. Jako hrází drží pohromadě mořské vody, vodstva propastí uložil v zásobnicích.(Žalm 33:6-7)

Bůh stvořil vše z nemateriálního. Často říkáme, že stvořil vše z ničeho. Nevím, a neznám nikoho, kdo to dovede pochopit. Nám zbývá jen víra, protože jen v té můžeme chápat:

Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.(Žd 11:3)

Bůh vše stvořil, věky s trůny a panstvem, mohli bychom říci, že historie je Jeho scénář, přesto nejsme loutkami. Kdo to pochopí, a kdo vystopuje? Vůbec nikdo!

...neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá (Koloským 1:16-17)

Všechno v něm spočívá. Kdyby se mu jen ten poslední kvark vymkl z ruky, vše by se zhroutilo, protože k prasknutí řetězu stačí, aby praskl jen jeden jediný článek. Jak můžeme obsáhnout bezbřehost!

Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. (Skutky 17:24-25)

Vždy mne sráží k zemi už jen myšlenka, že tento Bůh, který je, že je, který si říká Jsem, tolik toužil po duchu člověka. Nerozumím tomu. Vždyť na nás v tomto padlém těle není nic žádoucího. Přesto Bůh, udržovatel a stvořitel všeho co je, položil za mne život, a zastoupil mne v potrestání. Kéž totéž učinil i pro vás, kdo dnes posloucháte.

Či myslíte, že nadarmo je psáno: ,Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil`? (Jk 4:5)

Na jedné straně je psáno, že mu nemůžeme nic vrátit, že nemůžeme milovat, pakliže On nemiluje nejprve nás, nemůžeme mu sloužit, a pak tohle, žárlivě po nás touží. Bože, jak jsou Tvé cesty nepochopitelné. Nám jen zbývá, abychom se Ti vrhli k nohám! Co jiného můžeme dělat! Pojďme ale dále.

Poté, co Bůh stvořil všechny tvory, stvořil člověka, muže a ženu. Tak nás udělal, takoví jsme. Rodina je Bohem ustanovená buňka společnosti:

Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.(Genesis 1:27)

Bůh stvořil člověka s rozumnou a hlavně nesmrtelnou duší. Duše, to je dech života. Tělo je bez duše mrtvé a nehybné. Vždyť tělo z prachu oživne, jen když jej Bůh oživí duší:

I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. (Genesis 2:7)

Protože člověk propadl hříchu, jeho prašné tělo se musí navrátit do země, a vdechnutý duch k Bohu.

Jistě, ne každá duše bude přebývat s Bohem, ale každá duše je pod v plnou Boží kontrolou. Když Ježíš Kristus umíral na kříži, tak řekl ukřižovanému lotru po pravici:

To jasně znamená, že lotrova duše po jeho fyzické smrti odešla do rajského místa, společně se svým Bohem a Pánem Ježíšem Kristem.

Podívejme se na ještě jeden verš, který potvrzuje dvojitost lidství, totiž jeho viditelnou a neviditelnou část:

A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. (Matouš 10:28)

Bát se máme Boha. On je Pánem všeho, nebe, země i pekla. Bázeň před Hospodinem, to je počátek moudrosti.

Bůh stvořil celé své dílo v šesti dnech:

A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo. (Genesis 2:3)

Bůh stvořil vše dokonale a dobře. Dokonalý Bůh tvoří jenom dokonale. Nejprve se mu zalíbilo světlo, které stvořil.

Na konci Svého stvoření pochválil vše, co stvořil:

Veškeré bolesti, které na tomto světě jsou, mají počátek v Adamově pádu, ne v Božím stvoření - to bylo dokonale dobré.