1. O zázracích

Vím, naše pořady vyžadují celou mysl i srdce. Musíme touto těžší problematikou projít, protože oponenti křesťanství jsou přesvědčeni, že naše biblická víra je prostoduchá nebo slepá. Opak je pravda. Jistě, jsme spaseni jenom zástupnou smrtí Pána Ježíše Krista, ale On je autorem našeho ducha, vůle a rozumu. Jestliže se nepostavíme humanistickým intelektuálům na jejich myšlenkové rovině, budou i nadále ovlivňovat miliony lidí svou naturalistickou nebo pohansko-náboženskou otravou v jakobyvědeckém balení. Je na čase, abychom my, bibličtí křesťané spoléhající jen na Boží milost skrze Kristův kříž odhalili, že blázni nejsme my:

Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým. (1. Korintským 3:18)

Nebo

Je psáno: ,Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.` Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. (1. Korintským 1:18-23)

Povězme si dnes a příště o zázracích. Přirozený člověk je přesvědčen, že nebyly a také nebudou. Bible je naplněna zázraky. První největší zázrak je stvoření v šesti dnech, počátek církve byl ohlášen snad nejneuvěřitelnějším zázrakem, totiž vzkříšením Pána Ježíše Krista. Další, které si můžeme jen namátkově připomenout, jsou třeba panenské početí Ježíše Krista, nebo nakrmení tisíců několika rybičkami a chleby. Pro věřícího jsou biblické zázraky potvrzením, že Bůh je všemocný a že v budoucnosti nadpřirozenou cestou ukončí tento světový systém a přijde si pro své. Pro nevěřícího zázraky naopak dokazují, že Bible je plná pohádek, protože ve světě, v kterém žijeme, nevidí nikdo žádné vybočení z normálu, vidí jen přirozený pořádek světa a přírody. Za stvořením nevidí zázrak ale přirozený vývoj, mrtví, pokud víme ze zkušenosti, nikdy nevstávají z hrobů, žena otěhotní jenom a jenom když je její vajíčko oplodněno mužskou spermií, a pečené chleby a rybky se ještě nikdy nerozmnožily. Jinými slovy, biblické zázraky jsou pro ně stejně věrohodné jako hastrman.

Cílem těchto pořadů není, abychom podrobně vysvětlili jak se zázraky, tj. fenomény vybočující z přírodních zákonů, provádějí, ani se nebudeme snažit vysvětlit zázraky normálními přirozenými pochody světa. Naším cílem je ukázat, že naturalistický přístup k zázrakům, který je propagován po více než 200 let, je v rozporu s normálním lidským uvažováním a vědou. Toto naturalistické uvažování je založeno na chybné logice a předpojatém myšlení, které dělá závěry dříve než shromáždí důkazy. Tento problém nemá co do činění s padlou inteligencí, ale s padlou morálkou.

Nejprve se podíváme na uvěřitelnost zázraků, tj. jejich možnost a důvěryhodnost. Potom si ukážeme, že se zázraky nevymykají moderním vědeckým a historickým studijním metodám. Třetí oddíl pojedná o mýtech a panteistických vysvětlení zázraků. Poslední část položí základy k přijetí biblických zázraků jako skutečných událostí.

Nejprve si ujasněme slovníček. Co je to zázrak? Zázrak je nadpřirozený zásah do běžného normálního chodu světa, který způsobí neobvyklý jev, jenž má svůj účel a který by se jinak nestal. Z toho vyplývá, že přírodní zákony chápeme jako normální, podle nichž se celá příroda řídí. Zázrak je však neobvyklý a nečekaný zásah Boha do přirozeného chodu světa. Toto neznamená, že by zázraky byly v rozporu s přírodními zákony. Slavný fyzik Sir George Stokes řekl: Je pravděpodobné, že jevy, které nazýváme zázraky, nebyly způsobeny popřením nebo vypuštěním běžných přírodních zákonů, ale vzbuzením té části přírodního zákona, která je v běžných podmínkách vypnuta. Zázraky tedy neobcházejí princip příčiny a účinku. Zázraky jsou jenom způsobeny takovou příčinou, která přesahuje běžnou přírodu, a tou příčinou je Bůh, jenž zasahuje z venčí.

JSOU ZÁZRAKY MOŽNÉ?

Jestliže zázraky nejsou možné, potom se jimi nemusíme dál zabývat. Jestliže zázraky jsou možné, potom musíme odpovědět námitkám, které se snaží možnost zázraků vyvrátit. Benedict de Spinoza argumentoval proti zázrakům následovně:

1. Zázraky odporují přírodním zákonům.

2. Přírodní zákony jsou nezměnitelné.

3. Je nemožné, aby nezměnitelné přírodní zákony byly překročeny.

4. Proto jsou zázraky nemožné.

Jistě, musíme souhlasit, že nezměnitelné zákony nemohou být překročeny. Jsou však přírodní zákony nezměnitelné? Má Spinoza správnou definici zázraku? Problém Spinozova uvažování vězí v tom, že vestavěl do svých předpokladů svůj osobní pohled na svět, totiž, že nic neexistuje mimo viditelný vesmír a tak Bůh je vesmír. Nejprve určil, že přírodní zákony jsou pevné a neměnné, potom mu logicky vyšlo, že zázraky jsou nemožné. Neměnnost zákonů měl Spinoza z Newtonovy fyziky. Dnešní vědci však chápou, že přírodní zákony nám nepopisují, co se musí stát, ale co se ve skutečnosti obyčejně stává. Přírodní zákony jsou dnes chápány jako statistické pravděpodobnosti, ne jako absolutně pevné a neměnné skutečnosti.

Spinozovo určení, definice zázraku v sobě zahrnuje jeho předpojatost vůči nadpřirozenému. Předpokládá, že neexistuje nic mimo přírodu, co by mohlo přírodu ovlivnit, což je jeho panteistický pohled na svět. Pokud je Bůh vetknutý do přírody, nebo vůbec neexistuje, potom, pravda, zázrak by byl přestupek vůči přirozenému pořádku a tím nemožný. Jestliže však Bůh existuje mimo vesmír, potom zázraky jsou nejenom možné, ale i nejvýše pravděpodobné. Potom Boží příčina z vnějšku stvoření zapříčiní neobvyklý důsledek v rámci platnosti daného přírodního zákona. Mnoho vědců by chtělo mít důkazy Boží existence, ale tímto tématem jsme se již obšírně zabývali. Stanovili jsme, že teistický Bůh existuje, potom zázraky jsou nad jakoukoliv pochybnost možné.

JSOU ZÁZRAKY UVĚŘITELNÉ?

Někteří lidé nepopírají uskutečnitelnost zázraků. Zázrak pro ně není absurdní, je jenom neuvěřitelný. Významný anglický skeptik David Hume rozvinul tuto známou námitku týkající se uvěřitelnosti zázraků.

1. Zázrak je přestupek vůči zákonům přírody.

2. Pevná nezměnitelná zkušenost ustanovila tyto zákony.

3. Moudrý člověk tvární svůj pohled na svět podle zkušenosti.

4. Proto neměnná zkušenost z přírody dokazuje skutečnost, že neexistují žádné zázraky.

Krátce řečeno, Hume zde tvrdí, že zázraky neexistují, protože s nimi nemáme žádnou zkušenost. Humeova námitka je nejběžnější. Zázraky nejsou, protože jsem žádný nezažil.

Hume je předpojatý podobně jako Spinoza, ale v jiném bodu. Hume předpokládá, že jistě ví, že veškerá zkušenost všech lidí se zázraky je nulová, a proto zázraky neexistují. Jak ale může vědět, že všichni lidé v minulosti neměli a v budoucnosti nebudou mít žádnou zkušenost se zázraky jako neměl on sám? Jak si může být jistý, že minulost nepopřela nebo budoucnost nepopře jeho naturalismus? Hume v podstatě říká, že zná zkušenosti se zázraky všech lidí, všech věků minulých i budoucích. Jak se však vypořádá se svědectvím třeba apoštolů a těch lidí, kteří prožili a viděli zázraky na vlastní oči? Potom vybírá jen tu evidenci, která se mu hodí. V každém případě se Hume dopouští základního logického omylu.

Když Hume říká, že "Moudrý člověk tvární svůj pohled na svět podle zkušenosti", musíme souhlasit. Podle Huma však "větší zkušenost" znamená to, co se častěji opakuje. Ale jakýkoliv mimořádný jev bude téměř ojedinělý. Pravda, prakticky všichni lidé zemřeli a zemřou. Těch několik, kdo byli obživení, je tak zanedbatelný počet, že je Hume považuje za neplatné. Je to stejné uvažování, jako by někdo o tutovce řekl, že jakákoliv výhra je nemožná, protože vyhraje jen jeden z milionu. Hume ztotožňuje zkušenost s pravděpodobností a tvrdí, že by nikdo neměl věřit ve výhru. Na příklad rozdat naprosto dokonalou ruku karet v bridži je 1 ku 1,6 bilionům. Když by se vám tento zázrak přihodil, potom byste podle Huma měli požádat o nové rozdávání, protože jste moudrý a rozumný člověk a takováto neslýchanost se přece nemůže nikomu přihodit, protože s ní ještě nikdo neměl zkušenost.

Je politováníhodné, že tento vědec argumentuje proti zázrakům s tak děravou logikou, která vlastně popírá všechny vědecké metody. Kdyby jakýkoliv vědec předem věděl na základě přírodních zákonů, jak mu vyjde určitý pokus, podobně jako "moudrý" Hume věděl, že se zázraky nekonaly a konat nebudou, tak by se ani neobtěžoval jakékoliv pokusy provozovat. Jenže vědci podnikají nekonečné pokusy, aby se dopracovali k vytříbení porozumění přírodních zákonů. Kdyby aplikovali Humeův princip popření zázraků ze zkušenosti, veškeré přírodní pokusné bádání by se zmrazilo, protože by vědci věřili v neměnné uniformní výsledky na základě počtu pravděpodobnosti.

JSOU ZÁZRAKY VĚDECKY OBHAJITELNÉ?

Mnozí vědecky založení lidé odmítají zázraky, protože nemohou přijmout koncepci Božího zásahu do přírodního jednotného běhu, čímž by prý byly zpochybněny všechny vědecké metody. Tito lidé zastávají uniformní princip v přírodních vědách a tvrdí, že jakákoliv nepravidelnost, vybočení z normálu by znemožnilo vědecké bádání, příroda by byla potom nepředvídatelná. Dr Allan Bloom napsal: "Vědci jsou do posledního muže proti kreacionismu, protože pravdivě rozpoznali, že jestliže je na něm něco pravdy, potom je jejich věda chybná a nepotřebná . . . Buď má příroda zákonitý pořádek nebo nemá; zázraky buď mohou být, nebo nemohou. Vědci nedokazují, že zázraky nejsou, oni to předpokládají, protože bez tohoto předpokladu není přírodní vědy."

Existuje několik námitek, které jsou předkládány, aby dokázaly, že zázraky odporují vědeckým výzkumným metodám. Prostudujme jednu, kterou vypracoval Patrick Nowell-Smith. Nowell-Smith namítá supernaturalistovi, tedy tomu, kdo v zázraky věří, že tzv. zázraky budou postupně vědou objasněny ne nadpřirozeným zásahem, ale přirozeným zákonitým pochodem. Jeho námitku můžeme shrnout:

1. Pouze to, co je předpověditelné, se může kvalifikovat jako vysvětlení nějakého děje, něco jako přírodní zákon.

2. Zázrak nemůže být předpovězen, je nahodilý.

3. Proto se zázrak nemůže kvalifikovat jako vysvětlení jakéhokoliv děje.

Jednoduše řečeno, pouze "vědecká" vysvětlení platí, ostatní vysvětlení se musí podřídit vědě nebo musí být umlčena.

Zatím co Nowell-Smith požaduje, aby vědci měli otevřenou mysl a neodmítali důkazy, které boří jejich předpojaté teorie, sám uzavřel svou mysl možnosti, která by některé události vysvětlila nadpřirozeně, zásahem z vnějšku. Svévolně trvá na tom, aby všechna vysvětlení byla přirozená, naturalistická, jinak nemohou být brána v úvahu. Úhrnně se domnívá, že všechny děje budou v konci konců jednou vysvětleny přirozenou cestou, ale tuto domněnku nijak nedokazuje. Žije v iluzi vědění, že se zázraky nevyskytují. Toto je skok do tmy naturalistické víry!

Vědci požadují, že vysvětlení dějů musí mít předpověditelnou hodnotu, ale v přírodě je mnoho nepředpověditelných dějů. Nikdo nemůže předpovědět, jestli a kdy se stane letecké neštěstí, nebo kdy bude vykraden dům, a nikdo, až se tyto události stanou, neprohlašuje, že to byly zázraky. I naturalisté připouštějí, že nemohou vždy předpovědět děje v praxi, pouze v principu. Supernaturalista, kdo věří, že se zázraky vyskytují, prohlašuje totéž: Zázrak se stane, kdykoliv Bůh zvnějšku považuje za nutné zasáhnout. Kdybychom znali všechny souvislosti a okolnosti, kdybychom věděli, co Bůh ví, tak by potom byly všechny děje předpověditelné a podle vědců tedy i přirozené. Co se nám jeví jako nadpřirozené v důsledku naší omezené znalosti, to je pro Boha přirozená záležitost.

I zázraky mohou být částečně vysvětleny přirozeně, vědeckou metodou. Je zřejmé, že při potopě, což byl Boží zásah zvenčí, a obzvláště po ní, působily i přirozené síly vodní a větrné eroze, nebo horotvorné pochody způsobené narušenou rovnováhou v plášti Země. Zamyslíme-li se nad přirozenými naturalistickými zákony, tak ty také nefungují samy od sebe z nějaké vnitřní přirozenosti. Každý kvark Bůh drží svojí mocí v rovnováze. Stvoření není svébytné ani autonomní, ale je spojitě udržováno v existenci Boží mocí, jak jsme si už několikrát pověděli. Celá existence, celé bytí a chod světa viditelného i neviditelného, což nazýváme jen přirozeností je jeden grandiózní v čase spojitý zázrak. To, že nám Bůh obnažuje jen část Své moci, rozhodně neznamená, že nám odhalil svou veškerou moc. Kdyby třeba Bůh povolil, a moc na to má, že nám vždy po vytržení zubu naroste zub nový, potom bychom i páté zuby považovali za přirozené. V současných podmínkách by to ale byl zázrak, protože by vybočil z normálu. Vše, co vybočuje ze zaběhaných kolejí, má svůj účel. Bůh nezasahuje do svých "přirozených" zaběhaných zázraků aby je narušil a nás zmátl. Bůh má vždy svůj důvod a účel. Každým zázrakem nám chce něco sdělit. Mojžíšovy zázraky potvrzovaly, že jej Bůh skutečně poslal, a jeho zázraky měly ukázat impotenci egyptských bohů. Takováto události jsou způsobeny inteligentní příčinou. Jestliže se vyskytne zázrak, který slouží určitému účelu, jako třeba rozestoupení Rudého moře, aby Izraelité mohli uprchnout před Faraonem, potom nám vědecká metoda říká, že nemáme hledat příčinu tohoto jevu v přirozených příčinách, ale máme hledat příčinu v inteligenci. Zázraky vědu neboří. Vysvětlení účelových zázraků přirozeným způsobem je zaručeně nevědecké! V těchto a podobných případech věda ve skutečnosti ukazuje na inteligentní příčinu.