Anonymní dopis |
Před časem dostala brněnská redakce dopis anonymní posluchačky, která napsala, že bychom neměli vysílací čas vyplňovat přednáškami na zdravotní téma. To bychom měli raději přenechat odborníkům v daném oboru. Dále tvůrcům pořadů vytýká, že by neměli zařazovat písně v cizí řeči. Svůj dopis zakončila odkazem na dva biblické verše. První z nich říká: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů. A druhý verš doplňuje vzkaz naší posluchačky: Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy. Především bych chtěla říci, že si vážíme každého dopisu, každého názoru, a každý, kdo za svým názorem stojí, by měl mít tolik odvahy, aby se podepsal. Nečekáme chválu a uznání, přesto potřebujeme vědět, co vás zajímá, protože jen tak můžeme připravovat pořady a vybírat témata, která nejsou snůškou prázdných slov, ale něco, co vás osloví. Jen tak můžeme z biblického pohledu odpovědět na mnohé otázky, na něž ve sboru při nedělním kázání prostě není čas. Srovnávat kohokoliv, kdo se podílí na přípravě pořadů, s doupětem lupičů je trochu tvrdá kritika neinformované posluchačky, která zakončila dopis slovy: Bůh Vám žehnej. Většina z nás spolupracuje na přípravě pořadů již léta bez jediné koruny honoráře.
Nejsem vůbec přesvědčena, že posluchači očekávají, že budeme do vysílání zařazovat pouze přenosy nedělních kázání, budeme zpívat písně jen z kancionálu a odříkávat modlitby. A tak zůstává otázka: Máme skutečně přenechat vše odborníkům a povolaným interpretům? Není křesťanství také o poznání světa, vědy, umění, mezilidských vztahů, tělesného a mentálního zdraví? Vždyť Boží slovo v minulosti bylo hlavním zdrojem každodenního života a inspirace pro vědce, kteří zkoumali Boží zákonitosti všude kolem sebe. Boží slovo může sloužit nejen v oblasti všeobecného vědění, ale i jako výchovná příručka, metodika etiky, morálky, práva, jak vést a řídit občanskou společnost. Mohla bych vyjmenovat stovky témat, která najdeme v Božím slově. Meditace nad Božím slovem nás mohou vést k lepšímu porozumění veškerého dění kolem nás. Aplikace Božích principů nás vede tak, abychom mohli naplňovat nejdůležitější Boží přikázání - miluj svého Boha celým svým srdcem, myslí a silou a zároveň přikázání miluj svého bližního, jako sebe sama. Křesťané se k naší škodě nechali v minulých letech vystrčit na periferii společenského dění, předali všechnu odbornost specialistům a specialisté jsou tak vysoce specializovaní, že často nevidí vzájemné souvislosti jednotlivých oborů. Tu a tam se objevují popularizátoři vědy a techniky, ale neznám nikoho, kdo by u nás popularizoval vědu s biblickými principy řádu přírody, lidstva a vzniku života. Tento primární nedostatek všeobecného povědomí o Bibli způsobil ve společnosti nezájem o duchovní, filozofický a praktický život. Proto dnes vidíme obrovskou apatii, nezájem, a pokud nám není všechno zcela jedno, poletujeme společně s nevěřícími jako bezhlavá kuřata a ptáme se, co máme dělat. Už nikomu nevěřím! Tato nemohoucnost a bezvýchodnost nás provází životem. Laikům a dobrovolníkům nezbylo žádné místo pro občanské a společenské uplatnění.
Nacházíme se v roli nemocného pacienta, který nemá odvahu zeptat se svého lékaře, co mu vlastně chybí. Často se stává, že se zcela neinformovaní pacienti podrobují léčení, které jim jejich původní problémy jen znásobí. Nesrozumitelná odborná diagnóza usadí každého laika a ti v zoufalství hledají odpověď u lidových léčitelů, kteří s nimi mluví jazykem, kterému i laik rozumí. Nezapomínejme, že každý odborný termín má své srozumitelné vysvětlení a je proto přímo naší povinností se ptát a nenechat se odbýt, jak bylo zvykem dosud. Pokud se necháme postrkovat jako tupé ovce z úřadu na úřad, od neochotných zaměstnanců, nepoctivých podnikatelů, arogantních politiků, od čerta k ďáblu, nezasloužíme si ani lepší zacházení. Tato situace částečně vysvětluje, proč se k sobě chováme tak nevrle. Jen dobře informovaný občan může zasahovat do dění svého bytí. V opačném případě nezmůže nic ve své obci, nezmůže nic jako volič, protože se předem vzdává nejen svých práv, ale i povinností. Potom se nemůžeme divit, že občany provází všeobecný pocit zloby a bezmocnosti. Věřte, do každého pořadu vkládáme víc než snůšku informací či někde vyčtených vědomostí. Především vkládáme přesvědčení z hloubi srdce, že to stojí za to aplikovat Boží moudrost do každodenního života, tedy i toho, který je doménou odborníků. V žádném případě si neosvojujeme právo vševědoucnosti, ale naše přání je, aby na trůnu poznání neseděla věda, ale náš Stvořitel. Budiž nám varování samotné Boží slovo:
Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu. Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? ... (1K 1:19-20)
Každý pořad provázejí modlitby a meditace nad Božím slovem. Možná vás napadlo, proč jsem si zvolila téma, které má více společného s učebnicí anatomie než Bible - vycházím z předpokladu, že dnešní lidé stráví mnohem více času v ordinacích lékařů, než kdykoliv v historii lidstva. Zasvěceně hovoříme o ekologii, ozonových dírách, deštných pralesech, freonech, populační explozi, a tak nevidím důvod, proč by anatomie lidského těla měla být výjimkou. Naučili jsme se kontrolovat infekční choroby, ale tzv. civilizační choroby nás sužují o to více. Jsou neviditelné, nehmatatelné, ale velmi reálné. A protože většina z nás neví, co máme jako lidstvo před sebou, budeme rozvíjet populárně naučnou formu lidského a duchovního těla dál. Dnešní člověk bude s větším zájmem poslouchat ty, kdo hovoří o zdraví, životním stylu, ekologii, relaxaci, meditaci, než o teologii odborníků. Nerada se s vámi loučím, ale věřím, že si uděláte chvilku pro zamyšlení a příští týden budeme pokračovat na téma kostí.