Zranitelnost civilizace aneb výměna rolí Davida a Goliáše

Ota Ulč

V dopolednich hodinách slunného záříjového dne, seismografy v New Yorku zaznamenaly otřes o síle menšího zemětřesení. Fyzický a psychologický dopad na americkou společnost byl značnější. Domácí půda se stala bojištěm nového druhu války v novém století. Tisícové ztráty na životech za pár minut, miliardové hospodářské ztráty den co den, na mnohé měsíce v nedohlednu.

V Oklahoma City ke zničení federální budovy a mnoha životů stačila správná směs umělého hnojiva, nafty a něco chemikálií, k mání v malobchodu. Zničení dvou největších budov v New York City dovedla způsobit parta chlapíků s pomocí několika nožů. Mrakodrapy v plamenech, někteří zaměstnanci unikli usmažení skokem do hlubin, mrakodrapy se řítily, v sutinách našlo svou smrt též třista padesát požárníků. Příště mohamedánští prosazovatelé svaté války třeba uskuteční něco ještě zkázonosnějšího.

Za vietnamské války proti Američanům stál nepřítel s výhodou své anonymity. Přes den sedláček v černém pyžamu na poli s potahem vodních buvolů, po práci bojovník s kalašnikovem. Tehdy však nebylo pochyb o jeho záměru vyhnat bílé ďábly a pustit se do budování socialismu (od něhož teď ustupuje, za pomoci zpět vábených amerických investorů). Nynější situace je však zapeklitější. Jak si počínat s teroristou, přijímajícím svou smrt jako dar, který ho přednostně odexpeduje k Alláhovi do ráje? Terorista nemá adresu a má výhodu iniciativy kde, kdy a jak zasáhnout. Nepřítelem západní civilizace není především ta která vláda či ten který diktátor, ale nenávist, s níž nelze vyjednávat a konejšit ji ústupky. Jediným požadavkem je zánik západní civilizace, údajně smrtelné to ohrožení tradičního islámského způsobu života. Požadavek je nesplnitelný, takže dochází ke konfliktu "kdo z koho" a mír ještě dlouho nebude.

Vyhlášena fatwa s výzvou všem muslimům zabít všechny Američany. Ač počet úspěšných útoků neroste, počet obětí úspěšně přibývá - a to je zamýšlený cíl. Zasažená, zraněná Amerika má před sebou úkoly snadno i méně snadno dosažitelné, jakož i takové, které by se mohly povést jen s notnou dávkou trpělivosti, imaginace a štěstí. Napřed úkoly na domácí frontě: nedovolit, aby včerejší rozhodnutí rázně jednat se nerozmělnilo v zítřejší snahu nepříjemnosti odložit. Takové sklony potvrzují četné již precedenty.

Nejsnáze realizovatelné bude zavedení druhu bezpečnosti v letecké dopravě podle vzoru izraelského El Al, jehož ani jednoho letadla se nikdo nikdy nezmocnil, ač mnohá snaha tu věru byla. Na rozdíl od všeobecné praxe v Evropě, americká vláda prozatím přenechávala bezpečnost letišť jednotlivým leteckým společnostem, které pak uzavíraly smlouvy s privátními bezpečnostními firmami. Smlouvu získal ten, kdo byl nejlacinější a podle toho kvalita služeb bídně placeného personálu vypadala. Prozatím marné volání po převzetí odpovědnosti federálními orgány teď vyslyšeno bude, stejně jako znovuzavedení ozbrojeného doprovodu na palubě (tzv. sky marshals) a zabezpečení vchodu do pilotní kabiny.

Obtížněji se budou prosazovat opatření, která zvýší bezpečnost veřejnosti na úkor některých, až frivolně bezbřehých, přesnadno zneužitelných občanských práv, totiž instalace skrytých kamer, namátkové kontroly či ono údajně fašizoidní "profilování", šmahem zatracované jako rasismus. Jestliže téměř či zcela výlučnými pachateli moderního terorismu namířeného proti západním zemím jsou mladí Arabové, budu se přece ohlížet po mladých Arabech a nikoliv po polynéských babičkách. To není rasimus, ale racionální, statisticky ověřená opatrnost. V této zemi většina veřejnosti dosud odmítá zavedení jednotných, celonárodních průkazů totožnosti. Technologie pokročila natolik, že na případnou national electronic identification card lze napěchovat spoustu užitečných informací, včetně otisku prstů majitele. American Civil Liberties Union (ACLU), organizace proslulá obhajobou nejabsurdnějšího zneužívání občanských práv ke škodě společnosti, se dostala do dočasné defenzívy.

Krokům ve správném směru brání nejen ultraliberálové, ale i ultrakonzervativci. Příklad: Jednou z potenciálně úspěšných forem boje proti teroristům je zasáhnout jejich kapsu, zjistit a zarazit přísun peněz. Dosud se ale nedaří přesvědčit cizí banky, aby dovolily nahlédnout do svých knih o počínání podezřelých klientů. Pokud by tyto banky ale měly pobočky v USA, mohlo by dojít k jejich postihu, nebýt jednoho senátora (Phil Gramm, Republikán z Texasu), který nadále tvrdí, že takový zákon by byl totalitarian.

Poté co vyhlásili fatwu nám, revanžujme se jim stejnou pozorností. Svého nepřítele je však především nutno znát. Odborníci odhadují, že precizně koordinovaný zásah 11.září si vyžádal aspoň dva roky plánování, na němž se podílelo aspoň sto lidí. Jak to, že CIA, FBI a další služby, s rozpočtem 30 miliard dolarů ročně, nic včas nezjistily? Důvodů několik. Nesmyslný zákon z roku 1978 (doba prezidenta Cartera) jim svázal ruce, důkladně podemlel morálku a efektivnost personálu. Spoléháním na elekronické zázraky se vše nevyřeší. I když z výše tisíce kilometrů lze přečíst nápis na krabičce sirek, nikterak to nepomůže proniknout do hlavy, do úmyslů majitele krabičky . Onen takzvaný humint (human intelligence), starodávná špionská praxe infiltrovat nepřátelské řady, se zanedbávala, vzdor výtečným výsledkům kdysi s infiltrací Komunistické strany USA, v níž polovina členů pak byli agenti FBI.

Něco takového se ale tentokrát určitě nepovede. Teroristé jsou organizováni v malých decentralizovaných skupinkách, kde pojítkem je nejen fanatismus, ale i vazba rodinná či k témuž klanu. Vybaveni falešnými doklady totožnosti, kreditními kartami a značným množstvím peněz, v nepřátelském prostředí se po delší dobu usadí, žijí poklidným nenápadným životem, než po důkladné přípravě způsobí spoušť. Fundamentalisté se dostaví důkladně indoktrinováni. Primární lidský pud žít a život si udržet je u nich potlačen bažením po mučednictví s přednostní cestou do ráje. A pseudonáboženské fantazie mají svou přitažlivost. Západ nyní očekává od islámského duchovenstva efektivně zasáhnout proti nebezpečí takové infekce. Výsledky prozatím nejsou příliš valné.

Jestliže terorista může způsobit Spojeným státům důkladnou škodu pouhým zakoupením letenky, smysl ztrácí původní strategická přednost Washingtonu utratit nespočetné miliardy dolarů, aby nad zemí vznikl ochranný štít proti nepřátelským raketám z neznáma. Je nutné přesvědčit svět, že tentokrát to Amerika myslí vážně, že už nebude pokračovat v Clintonově pouze reaktivní zahraniční politice na útoky teroristů (např. velvyslanectví v Keně a Tanzánii) odpovídat několika raketami a pak už nic, nebo ve větším konfliktu (Balkán) spoléhat jen na letectvo shazující bomby z bezpečné výše. Zejména v nepřátelských řadách se uhnízdilo přesvědčení, že dekadentní Amerika není ochotna riskovat vlastní životy a proto jí lze téměř beztrestně škodit.

Odborníci odhadují, že sympatie veřejnosti v arabském světě se mohou přiklonit tím či oním směrem, s pravděpodobností půl na půl. Je pak v evidentním zájmu Západu podpořit ty režimy a skupiny, které představa modernizace, globalizace neděsí. Bushova administrativa rovněž přišla s novinkou, poněkud připomínající leninské heslo "Kdo nejde s námi, jde proti nám." Sdělení, že v boji proti mezinárodnímu terorismu nelze být neutrální, dál sedět na dvou židlích, že nelze již pokládat za spojence stát, jehož slova se s činy rozcházejí.

Není optimisty, který by věřil, že vytváření účinné koalice, která by případně měla vojensky zasáhnout na všemožných nepříjemných místech, bude snadný úkol. V roce 1842 z britské armády v počtu 17.000 mužů při ústupu z Kabulu zbyl na živu jen jeden jediný. Sovětská invaze, započatá o vánocích roku 1979, trvala deset let a víme, jak skončila. Bush nemíní poslat do mimořádně nehostinného prostředí početné jednotky, vyzbrojené těžkou technikou. Roli artilérie nechť si vezme na starost letectvo.

Proč ale Afghanistán? Poněvadž poskytuje přístřeší multimilionáři revolucionáři jménem Osama bin Laden, jednomu z přemnoha synů saudského magnáta.(4 manželky, 52 dětí). Tento syn, narozen 1957, jako dvaadvacetiletý přišel si zabojovat do Afghanistánu a vítězství nad sovětskou armádou ho přesvědčilo, že svatí bojovníci jsou nepřemožitelní, že Bůh mu určil tuto životní dráhu zabíjet co největší počet bezvěrců. Teď když se americká veřejnost naučila zapamatovat jeho jméno, bin Laden byl povýšen do role globálního dirigenta zla, jímž on vzdor svým penězům a konexím nejspíš není. Například vlivná, výtečně informovaná publikace Jane´s Foreign Report (19.9.2001) , s odvoláním na izraelskou vojenskou špionážní službu IMAD, uvádí jméno Dr.Ayman Al Zawahiri jako případného nástupce nemocného bin Ladena. Libanonec Iman Mughniyeh, šéf zahraničních akcí organizace Hizbullah, je pokládán za nejefektivnějšího genia mezinárodního terorismu, v porovnání s ním je prý bin Laden úplný školáček. "Na takové bastardy se nejde s armádou," citován je zkušený izraelský důstojník zvláštních služeb.

Třeba dojde i k použití zvláštních zbraní, například tzv. incapacitating gasses, plynu, který nepřítele dočasně oblouzní, připitomí, ale nezabije. Američané s tím již před řadou let dělali úspěšné pokusy. Vypustili plyn do vězeňské kobky surových vrahů a ti si po nadechnutí hačli na neexistující píseček, drželi se za ruce a radostně recitovali říkánky z dob mateřské školky. Posléze došlo k vynálezu laserové zbraně, dočasně oslepující nepřítele. Mezi dalšími sympatickými novinkami je zásah důkladně lepkavou pěnou, která nepřítele zaobalí, znemožní jakékoliv jeho počínání, aniž by mu permanentně ublížila. Z letadel lze rozprašovat účinná sedativa, infrasonickými vysilači přivodit zvracení a ztrátu kontroly stolice. (Představa nikoliv z afghánského scénáře: Briskně mašírující armáda a z arogantních agresorů se stanou nešťastně se ploužící, hanebně páchnoucí zoufalci - jak rajský pohled na takový svět!)

Zpráva dobrá: Rádiem lze vysílat matoucí rozkazy, letadly lze rušit televizní vysílání, nahradit ho vlastní propagandou, vyzývat lid, aby svrhl vládce. Vymazat jejich konta ve švýcarských bankách. Tak jako již existují mikroorganismy, konzumující rozlitou ropu, Pentagon pracuje na projektu přimět mikroby, aby požíraly elektronická vybavení. V laboratoři v Los Alamos, místa sestrojení první atomové bomby, vymysleli nepříjemnost ve velikosti kufříku, který vydává mocný elektromagnetický puls. Kufřík, propašovaný na nepřátelské území a pak aktivovaný před vyhlédnutým objektem (ministerstvo, banka, atd.) vymaže veškerá elektronická data, systém zkolabuje. Lze infikovat kompjútry nepřítele, zmást telefonní ústředny, načasovanými viry poplést železniční dopravu, vojenské konvoje, způsobit dopravní zácpy k nerozmotání.

Zpráva nedobrá: Tak jako nelze rozbombardovat primitivní zemi zpět do kamenného věku, v němž už se beztoho nachází, nelze ničit elektroniku tam, kde neexistuje. Nelze efektivně zasáhnout teroristy, zalezlé v pouštních děrách, ale jsou to právě oni, kteří mohou snadno zasáhnout naši západní civilizaci, jak již mnohokrát prokázali. Západ je ovšem značně zranitelný. Pár centimetrů sněhu pravidelně paralyzuje New York City, ale určitě neparalyzuje Sibiř. S použitím moderní technologie lze natropit hodně neplechy v peněžnictví, civilní dopravě, leckde. Hackeři z všemožných koutů světa se snaží proniknout do kompjútrů v Pentagonu a občas se jim to daří. Za války v perském zálivu, skupina holandských hackerů nabídla své služby za milion dolarů Saddamu Husseinovi a on ke své škodě a k prospěchu Ameriky nabídku odmítl.

Na závěr zpráva úplně nejhorší, v podobě písmen ABC: válka atomová, biologická chemická. Teroristé mají výhodu iniciativy a volby prostředků. K totálnímu zničení na rozloze jedné čtvereční míle je třeba pěti kilogramů plutonia nebo osmi set kilogramů chemických látek, ale pouze osmi gramů anthraxu. Biologickou zbraň budou mít teroristé patrně nejradši. Bioterorismus před dveřmi.