11. Nesmrtelnost duše

Posledně jsme pro změnu začali o vzkříšení. Ujasnili jsme si skutečnost vzkříšení. Vzkříšení se týká těla, vnějšího člověka, protože ten spí v prachu země. Vnitřní člověk, duše a duch je při plném vědomí dnes již u Boha. Nová těla dostanou všichni bez rozdílu, i Stalin, i Hitler.

...a tak jako oni mám naději v Bohu, že jednou spravedliví i nespravedliví vstanou k soudu. (Skutky 24:15)

Vzkříšení bylo předpovězeno:

Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.(1. Tesalonickým 4:14-17)

Tomuto se říká vytržení, protože až dojde ke vzkříšení, někteří v Kristu budou živi v tělech. Ti přejdou z těchto těl do oslavených přímo, aniž by zemřeli tělesně, ale zlomeček okamžiku po těch, kterým budou vzkříšena těla z hrobů. Po vzkříšení už budeme v tělech navždy s Pánem Ježíšem Kristem. Takovéto předpovězení stojí za to. Zdá se to nemyslitelné, ale je-li myslitelné Ježíšovo vzkříšení, potom vzkříšení ve vytržení všech v Kristu je nutnost, ne možnost. Docela rád bych byl vzkříšen ještě před svou tělesnou smrtí. To ale není moje starost, ani vaše. Naše je přijmout Kristův dar milosti, přijmout Jeho zástupnou oběť na kříži za nás za všechny.

Biblické příklady vzkříšení

Nejprve dočasná obživení zpět do smrtelných těl. To znamená, že obživení později znova zemřeli. Jen dva příklady z mnohých:

Pak volal k Hospodinu: "Hospodine, můj Bože, cožpak i té vdově, u které jsem hostem, způsobíš zlo a přivodíš jejímu synu smrt?" Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: "Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!" Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo. Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíka na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: "Pohleď, tvůj syn je živ." Žena Elijášovi odpověděla: "Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží, a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé." (1. Královská 17:20-24)

Zde matka dítěte poznala pravdivost Hospodinova Slova. Zázraky mají svůj účel a nejsou pro zábavu. Druhý příklad:

Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí a když ho zvedli, byl mrtvý. Pavel sešel dolů, sklonil se nad ním, objal ho a řekl: "Upokojte se, je v něm život." Pak se vrátil nahoru, lámal a jedl chléb, dlouho do rána s nimi rozmlouval a potom odešel. Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo. (Skutky 20:9-12)

Znova opakuji, v těchto a jiných případech nejde o vzkříšení, ale o obživení. Vzkříšení vždy znamená přestěhování vnitřního člověka, ducha a duše do nových oslavených těl, jaké měl Pán Ježíš Kristus Ta nikdy nebudou přemožena smrtí. Oživení znamená oživení tohoto smrtipodléhajícího těla.

Trvalé vzkříšení do oslaveného těla mohlo nastat až po smrti Pána Ježíše Krista. To znamená dnes, protože Kristus už byl ukřižován a vstal, je vše přichystáno ke vzkříšení všech v Kristu, v těle i mimo tělo. Vzkříšení spasených, vytržení, přestěhování do oslavených těl může nastat kdykoliv:

...jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. Každý v daném pořadí: první (lépe jako prvotina) vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.(1. Korintským 15:22-23)

Další případ historického trvalého vzkříšení je následující:

Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů. A po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. (Matouš 27:50-53)

Až po Kristově smrti došlo ke vzkříšení vybraných starozákonních svatých, kteří se ukázali v Jeruzalémě ve svých oslavených tělech po Kristově vzkříšení, protože On je prvotina z těch, kdo zesnuli. Škoda, a Bůh ví proč, více dalších podrobnosti. Kolik jich bylo vytrženo, obléklo nepomíjitelný stan, s kým mluvili? Byli poznáni? Kdo to byl? Jisté je však jedno. Pán Bůh dal najevo, že Kříž je jediná cesta k věčnému životu v oslavených tělech s Bohem.

Způsob vzkříšení.

1. Skutečnost, že první vzkříšení ke spáse je jenom v Kristu.

Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých. Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus. Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších, a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí! (1. Korintským 15:12-19)

Křesťanství bez vzkříšení Krista by bylo nejubožejší hnutí ze všech, jak nám doložil Pavel.

2. Smrt musí předcházet vzkříšení.

Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. (Jan 12:24)

Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře. (1. Korintským 15:36)

Kromě těch, kteří budou v okamžiku vzkříšení tělesně naživu, všichni musí nejprve zemřít. Chceme-li nové tělo, staré musíme odložit.

3. Vzkříšené tělo nebude totožné s tímto zasetým tělem. Naše dnešní tělo je jen zrno, semínko.

A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny. (1. Korintským 15:37)

4. Při vzkříšení, bude nové tělo nesmírně podobné našemu starému tělu. Stejně, jako jsou zrna klasu podobná zrnu, které bylo zaseto. Rozdíl však bude v tom, že naše nové tělo bude dokonalé.

Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo. (1. Korintským 15:38)

Ježíšovo vzkříšené tělo bylo poznatelné, nadmíru podobné jeho tělu přirozenému, a přece bylo jiné v kvalitě. Ježíš po svém vzkříšení řekl učedníkům:

"Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně." (Lukáš 24:39)

Ježíš Kristus, až se vrátí na zem, bude v těle, v tomtéž těle, do kterého byl vzkříšen. To znamená, náš Pán a Bůh, Ježíš Kristus přijde ne jako duch, ale v masu a kostech, tak jak to řekl svým učedníkům. Jeho příchod bude reálný, hmatatelný, skutečný v prostoru a čase. Je to budoucí historie. Následující verš to nad jakoukoliv pochybnost dokazuje:

...a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." (Skutky 1:11)