13. Nesmrtelnost duše

První vzkříšení k životu věčnému s Bohem je vzkříšení spravedlivých, nebo-li spasených. Jejich spravedlnost je odvozena od Pána Ježíše Krista, ti, co mají podíl na prvním vzkříšení, jsou totiž v Kristu uschováni. Jsou to spasení všech dob, od Adama až po tisícileté království Ježíše Krista. Toto první vzkříšení obsahuje několik vytržení, časově oddělených vzkříšení do nových oslavených nepomíjitelných těl.

První z prvních, kdo měl podíl na prvním vzkříšení, byla prvotina, a to byl sám Pán Ježíš Kristus. On zaručuje a podmiňuje vzkříšení všech spasených, kdo jsou pokřtěni v Něm.

Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. (1. Korintským 15:20-22)

Na druhém místě, kdo měl podíl na prvním vzkříšení k životu věčnému, byli mnozí spasení spravedliví z dob Starého zákona. Ti byli v podstatě oblečeni do nového oslaveného těla spolu s Kristem.

...hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. (Matouš 27:52)

To byla minulost.

Třetí skupina spasených je stále ještě budoucnost. V té třetí skupině budeme my, kdo náležíme církvi, tedy do Kristova těla. Zopakujme si následující verše. I kdybychom je opakovali při každé relaci, stejně bychom se jich nenabažili.

Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.(1. Tesalonickým 4:14-17)

Čtvrtou skupinou, která má podíl na prvním vzkříšení, je 144.000 židovských evangelistů. Ti budou svědčit během první poloviny sedmiletého soužení, a uprostřed tohoto sedmiletí budou vytrženi.

Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu. (Zjevení 12:5)

Toto dítě bylo přeneseno, vytrženo, vzkříšeno Bohu, protože ve 14. kapitole už všech 144.000 izraelských evangelistů vidíme v nebi, jak dosvědčují následující verše:

A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje. Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni. (Zjevení 14:1-3)

Pátí, kdo mají podíl na prvním vzkříšení, je ohromné množství svatých, kteří budou zabiti během sedmiletého soužení Antikristem pro víru v Ježíše Krista, a dva svědkové, kteří budou evangelizovat během druhé poloviny sedmiletého soužení.

Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. (Zjevení 6:9)

Na konci sedmiletého soužení tyto mučedníky vidíme již vzkříšené:

Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou ... Jeden z těch starců na mne promluvil: "Kdo jsou a odkud přišli ti v bílém rouchu?" Řekl jsem: "Pane můj, ty to víš!" A on mi řekl: "To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově. Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, bude jim záštitou. Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí." (Zjevení 7:9-17)

Tito mučedníci povstanou k životu. K životu v tělech, budou propojeni se svými těly, budou propojeni s Kristem a v oslavených tělech budou vládnout s ostatními vzkříšenými, vytrženými po tisíc let na zemi.

Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let. (Zjevení 20:4)

Ostatní mrtví, to jsou ti nespasení, budou vzkříšeni do svého nového těla až po tisíciletém Kristově království, aby trávili svoji věčnost v tělech, daleko od Boha.

Všichni, kdo mají účast na prvním vzkříšení, ať patří ke kterékoliv z výše jmenovaných pěti skupin, budou nějakým způsobem vládnout s Kristem během Jeho tisíciletého království zde na zemi.

Toto první vzkříšení k věčnému životu je vzkříšení ze všech mrtvých - všech, kteří zemřeli ať v Kristu nebo bez Krista. "Z mrtvých" se vyskytuje nejméně 49-krát, a tento jazykový obrat se vztahuje na tělesnou smrt, na separaci vnitřního člověka, duše a ducha, od těla. Je to vzkříšení těch, jejichž těla spí v prachu země.

Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá. (Římanům 8:11)

Naše smrtelná, pomíjející těla budou obživena. Budou to naše těla z masa a kostí v dokonalosti. Tělo může být obživeno jenom tím, že se do něj nastěhuje vnitřní člověk, protože tělo je bez duše mrtvé. Bůh stvořil tělo, jako okno dolů, do hmotného světa, a ducha jako okno nahoru, do duchovního světa.

Spasení jsou pokřtěni do Krista. V řečtině pokřtít, baptizo, znamená potopit, namočit. Křesťané jsou tedy potopeni, namočeni v Kristu, krátce, jsou v Kristu. Proto jsme s ním potopeni i do Jeho smrti, i do Jeho zmrtvýchvstání. Poslechněme si následující verše:

Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. (Římanům 6:4)

Nespasení nejsou v Kristu, proto po svém vzkříšení s Kristem nebudou žít. Spojení s Bohem Je věčný život, rozpojení s Bohem je věčná smrt. O tom až příště.