21. Nesmrtelnost duše

Po dvacáté prvé se scházíme k pořadům o nesmrtelnosti duše. Posledně jsme si probrali páté oddělení podsvětí, byla to Gehenna, česky Hořící jezero. Hořící jezero je věčné. Kdo se do něj dostane, ten už nebude nikdy, ani dočasně, propuštěn. Když prozkoumáme první, třetí a čtvrté oddělení podsvětí, tak zjistíme, že to nejsou konečná místa muk. Starozákonní ráj se přestěhoval po Kristově očistné práci na kříži do třetího nebe. Zbývající tři vězení - tartarus, šeol a abbys jsou jen vazby před konečným soudem andělů a lidí. I Satan je na 1000 let uvržen do bezedné propasti, tedy abbysu. Proto může být dočasně propuštěn na zem po 1000 letech. I kobylky mohou být vypuštěny z vězeňské vazby. Jakmile však kdokoliv, anděl nebo člověk, vstoupí do ohnivého jezera, do Gehenny, jako třeba antikrist nebo lžiprorok, pak už se nikdy odtamtud nedostane. Nemůže už škodit, ani se nemůže dostavit k soudu. V Gehenně, v ohnivém jezeře, platí zákon Kristových klíčů. Má klíč, který když zamkne, tak žádný neodemkne! O bezedné propasti to neplatí. Anděl, hvězda, ji otvírá klíči na několika místech:

Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; (Zjevení 9:1)

O šeolu a tartarusu platí totéž. Vzpomínáte na Jonáše? Ten byl v šeolu, v pekle, a Bůh jej vytrhl. Vězni šeolu, tartarusu a Abbysu se dostaví alespoň k soudu bělostného trůnu. Potom skončí navěky v gehenně - ohnivém jezeře, což je smrt druhá, trvalé odtržení od Boha.

Ohnivé jezero, gehenna, 5. oddělení podsvětí, které je dnes prázdné, už nebude vazba. Je to trvalý žalář pro Satana, padlé anděly, antikrista, lžiproroka a všechny nespasené, kteří tam budou ve svých druhých tělech.

A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa. Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše (podsvětí) vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera. (Zjevení 20:11-15)

Jejich věčný trest, odloučení od Boha, už bude odstupňován.

Ježíš říká, když nějaká domácnost nebo město nebude chtít slyšet evangelium, tak dopadnou hůře než Sodoma a Gomora.

A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu než tomuto městu. (Matouš 10:14-15)

Tak mě to udivuje a nahání děs. Myslíme si, že Sodoma Gomora je synonymum pro vrcholné zlo, a zatím je na tom relativně, z pekelné perspektivy lépe než kdejaká domácnost v našem paneláku. Nikoho nesoudím, jenom předčítám Bibli. Situace světa v dáli i za humny je nadmíru vážná.

Ježíš konal mnoho zázraků v různých městech. Mnohá města však Jeho zvěst vůbec nepřijala. Přečtěme si, jak to zní v originále z Ježíšových úst:

Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: "Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály takové mocné skutky jako u vás, stála by podnes. Ale pravím vám: Zemi sodomské bude lehčeji v den soudu nežli tobě." (Matouš 11:20-24)

Ježíš těmto váženým, nábožensky založeným městům říká, že srdce lidí v homosexuální Sodomě a Gomoře bylo přijatelnější než srdce nábožensky založených Chorazinčanů, Betsaidčanů, Kafarnaučanů! Sodoma by nebyla zničena, kdyby viděla Ježíšovy mocné činy! Sodomští budou mít lehčí rozsudek, jejich stupeň muk v konečném ohnivém jezeře bude nižší než těch, kdo měli vyšší poznání.

Mnoho náboženských vůdců bude v ohnivém jezeře trpět hlouběji než spousta obyčejných bezbožníků.

... Početný zástup rád mu naslouchal. Když učil, řekl: "Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích, o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud." (Marek 12:37-40)

Kdyby ohnivé jezero, Gehenna, neexistovalo, jak by někdo mohl být souzen přísněji? Přísnost se může vykonat jen na existující bytosti, nikdy ne na neexistující. Velmi podobný princip platí o spasených. Ten, kdo stavěl na Kristu ze zlata a stříbra, tomu dílo neshoří a dostane větší odměnu než ten, komu dílo vykonané na Kristu shoří, protože vystavěl ze dřeva a slámy:

Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy, dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm. (1. Korintským 3:11-15)

Obojí, nebe i peklo jsou odstupňovány podle skutků. Spása je však dar, zatracení je odmítnutí daru. Dar je zadarmo, proto je spása milost a ne mzda.

Gehenna má několik jmen. Již jsme se zmínili o ohnivém jezeře a druhé smrti. Ježíš Gehennu nazývá několikrát jako ohnivé peklo, věčný oheň a oheň neuhasitelný. Odkazů je tolik, že je nemůžeme zlehčit. Na obrazné interpretaci nemůžeme vydělat. Další verše popisují věčné peklo jako ohnivou pec, kde budou pokrytci, tma a skřípění zubů:

...ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů." (Matouš 8:12)

...a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. (Matouš 13:42)

Tu řekl král sloužícím: ,Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.`(Matouš 22:13)

...vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů. (Matouš 24:51)

Veršů je mnoho, dokonce následující dvojici veršů často používám k důkazu, že v Boží ekonomii není žádný socialismus:

Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů. (Matouš 25:29-30)

To je to známé téma, jak ten nejchudší, který měl zodpovědnost jen za jednu hřivnu, ji zakopal a pro svého pána nerozmnožil ani úrokem. Jeho pán mu ji tedy odebral a dal těm, kteří větší svěřený majetek pro svého pána rozmnožili. To platí v každé sféře. Kdo má více peněz, bude jich mít ještě více. Kdo zná sčítání, naučí se odčítání. Kdo zná sčítání a odčítání, naučí se násobení. Kdo zná sčítání, odčítání, a násobení, naučí se dělení. A tak to jde k umocňování odmocňování až k diferenciálnímu počtu a k aplikaci ve fyzice atd. Kdo nezačne se sčítáním, vše dále je mu uzavřené. Čím více jazyků znáš, tím více jich budeš umět. Čím více víš o Kristu, tím více budeš toužit o něm vědět. Čím více toužíš, tím více rosteš, tím jsi posvěcenější. Čím jsi posvěcenější, tím více Jej miluješ, svědčíš, a můžeš být Bohem usměrněn a použit. Vzestup je nepřetržitý. Nechci to ani domyslet, pád - odloučenost od Boha, pekelný chaos, musí potom také nepřetržitě vzrůstat, protože nebude Bohem ovlivňován zvenčí.