24. Nesmrtelnost duše

Po dvacáté čtvrté se scházíme k pořadům o nesmrtelnosti duše. Dnes začneme s universalisty. To jsou ti, kdo věří, že každý bude spasen, že to pro všechny dopadne dobře, nikdo nebude ani odstvořen nebo zneplatněn neexistencí, prostě, spása platí všeobecně, tedy universálně pro všechny. Jistě, spása skrze Ježíše Krista je dostupná universálně každému bez rozdílu, ale jen někteří po ní vztáhnou ruku. Univerzalisté se opírají o tyto a jiné biblické verše:

Slovní obrat všechno nové nemůže být chápán univerzálně, všeobecně, jako by všichni, co byli stvořeni, byli předěláni do podoby, aby mohli žít navěky v Boží přítomnosti. Je to jako by noviny otiskly palcový nadpis: "Na Letné se sešla celá Praha". Každý čtenář takový nadpis pochopí, ani nemusí číst první řádek článku, kde stojí: "Na Letné se sešlo téměř půl milionu lidí". Pražských duší je však přes milion. Navíc, šťoura by mohl namítnout, že Praha, protože je město a ne lidi tak se nemůže scházet. Kvůli jazykovým zvyklostem však takový jazykový obrat nikomu nevadí, naopak, vystihuje situaci velmi přesně, i s citovým nábojem. Tak už jazyk funguje. Cit také v sobě neobsahuje doslovný náboj tedy patronu - do flinty. Doslovné chápání neznamená doslovné slovíčkaření, ale doslovně pochopit myšlenku, kterou určitý jazykový obrat vyjadřuje.

Obrat "bude všechno nové" odpovídá obratu "Na Letné se sešla celá Praha". Jiné biblické texty však jasně učí, že všichni nebudou mít nové srdce:

Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. - Higgájón. Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. (Žalmy 9:17-18)

Tak jako na Letné nebyla celá Praha, tak ani v nebi u Boha nebude celé lidstvo, protože předešlý a mnoho jiných veršů to potvrzuje. Jednotlivé verše nesmí být vytrženy jak z úzkých, tak širokých souvislostí. Podívejme se na další verše:

Kdybychom tento verš četli osamoceně, kdyby to byl jediný verš Bible, potom jistě - jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život. Jsou opravdu všichni ospravedlněni? Je opravdu celá Praha na Letné? Zůstali někteří doma? Ježíš však mluví o těch, kdo se na Letnou nedostavil:

Král odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.` Potom řekne těm na levici: ,Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!` Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.` Tehdy odpoví i oni: ,Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?` On jim odpoví: ,Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.` A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života." (Matouš 25:40-46)

Klíč k pochopení vždy vězí v tom, že musíme shromáždit nejlépe všechny verše, které se týkají určitého předmětu.

Prostudujme další příklad:

On předchází všechno, všechno v něm spočívá, on jest hlavou těla totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých, takže je to on, jenž má prvenství ve všem. Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích, protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.(Koloským 1:17-20)

Znovu stejná koncepce - aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích ... Opravdu všechno, co jest? Opravdu bude na Letné celá Praha?

Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno. Zjevení (Janovo 14:9-11)

Budou skrze Něho smířeni opravdu všichni? Ve zjevení se dočteme o různých typech lidí, kteří nejsou zahrnuti ve smíření s Bohem skrze Krista:

Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt." (Zjevení 21:8)

Ve smíření není zahrnut ani Satan, ani antikrist, ani falešný prorok, ani padlí andělé - démoni. Ti určitě patří do všeho, co jest na zemi i na nebi, přesto Bible o nich říká:

Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků. (Zjevení 20:10)

Slovo všechno, všichni je velmi zřídka v Bibli použito v absolutním smyslu. Téměř vždy je použito v omezeném významu slova. Prostudujme několik příkladů z mnoha:

Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu. (Matouš 3:4-5)

Že by opravdu celý Jeruzalém a všichni z Judska do posledního šli k Janovi? Všeobecná universální spása založená na slovíčku všichni nemůže obstát, protože Bible obsahuje verše, které určují, kdo jsou ti všichni. Všichni v Kristu - ano, všichni lidé - ne. Další verš:

Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. (Lukáš 2:1)

Po celém světě. Pochybuji, že by císař Augustus sčítal lidi v Papuánsku, které přece také patří do celého světa. Nebo považme následující verš:

Nejprve vzdávám díky svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, protože se po celém světě rozšiřuje zvěst o vaší víře. (Římanům 1:8)

Po celém světě se evangelium nerozšiřuje dodnes, aby se tak rozšiřovalo před 2000 lety dejme tomu na Havaji, je nemožné. Teorie, že to universálně do nebe stihnou všichni, je neudržitelná.

Podívejme se na verš, kde slůvko všichni má absolutní význam, přesto kontext jen dosvědčuje, že jde o Boží přání, o Jeho touhu, která se nevyplní.

Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2. Petrův 3:9)

Opravdu, Boží touha je, aby absolutně všichni dospěli k pokání, přesto všichni nedospějí. Někteří lidé namítají, že Bible učí nesmiřitelné protiklady, které nemohou být sladěny. Na jedné straně, že skrze Něho je smířeno všechno, co jest jak v nebi tak i na zemi, a na druhé straně Bible učí věčné zatracení daleko od Boha.

Jednoduchou pravdou však zůstává že Boží plán je Jeho usmíření absolutně se všemi, kteří se podřídí Jeho vůli, z lásky k Němu; a potrestat absolutně všechny, kteří se Jeho vůli nepodřídí, protože jej nemilují. Toto pochopení automaticky harmonizuje všechny verše. Ještě rychlé objasnění. Usmíření znamená, že se Bůh usmíří s tím, kdo Boha miluje; ten potom bude s Bohem na věky přebývat, což je věčný život. Neusmíření znamená, že se Bůh neusmíří s tím, kdo Boha nemiluje; ten potom nebude s Bohem navěky přebývat, což je věčná smrt. Bůh se nemůže přece vnutit do života někomu, kdo o něj nestojí!