2. Naplnění Duchem

Aby nás Bůh vedl ve své vůli, musíme být, jak jsme si posledně řekli, spaseni, musíme být Jeho. Bez Krista jsme cizinci v Božím vesmíru. V Kristu začíná Boží vůle, kterou Bůh přichystal pro své.

Co byste si mysleli, kdyby vám někdo, o kom bezpečně víte, že zná své příbuzné, odpověděl - kdo je má matka a moji bratři? Osobně bych si myslel, že kdo se takhle ptá, je v pokročilé skleróze jako můj dědeček, který se v devadesátce zeptal mého otce, tedy svého syna, kdo jsi?

Nehrklo by ve vás, kdyby se vám Kristus podíval do očí a řekl - hle, ty jsi můj bratr, ty jsi moje matka? Nejspíš bych zrudl, podíval se na ostatní a řekl bych - Kdo, já? Až se mi zdá, že bych se rád z takové zodpovědnosti i vyzul. Ale Ježíš svůj výrok a chování upřesnil nad jakoukoliv pochybnost:

Ježíš v podstatě řekl, chceme-li být jeho příbuznými, Jeho nejbližšími příbuznými, chceme-li Mu být tak vzácní jako Jeho matka Marie, na jejíž úroveň nás vyzvedá, tak musíme činit Boží vůli. Jestliže tento až stísňující princip obrátíme, znamená to, že kdo chce činit Boží vůli, kdo je uzpůsoben činit Boží vůli, musí být nejprve Ježíšovým bratrem, sestrou i matkou. Přátelé, jestli hledáte Boží vůli, co byste měli pro Boha dělat, Ježíš se nás nejprve ptá: "Jste vůbec mými příbuznými?" Apoštol Jan řekl:

Kdo tedy zůstává na věky? Ten, kdo činí Boží vůli. Kdo pomíjí? Ten, kdo žije pro svět. Ten, kdo si zakládá na schopnostech, majetku, postavení, titulech, vzdělání a vzhledu, ten je ze světa a všechny jeho třásně i s ním pomíjí, a obrací se v prach. Nic není špatného na schopnostech, vždyť potřebujeme schopné křesťany. Nic není špatného na penězích, vždyť rozpočet naší stanice jde do milionů dolarů ročně. Nic není špatného na postavení, vždyť křesťané potřebují lidi na rozhodujících místech. Nic není špatného na vzdělání, vždyť kdybych byl negramotný, tak bych nemohl napsat tento program. Nic není špatného na dobrém vzezření, vždyť krásu stvořil sám Bůh. Rozumějte, tyto věci jsou nám stejně dány Bohem a jsou pomíjivé a je po nich veta v okamžiku naší fyzické smrti. Nemají trvalou hodnotu. Žít a ospravedlňovat náš životní smysl pomíjivými světskými věcmi je to, co nás ztotožňuje se světem. Jestliže se vzhlížíme v našem vzdělání nebo postavení, kráse nebo penězích, jestliže jsou tyto věci prvotní, z nichž vše ostatní v našem životě vyvěrá, tak jsme světáci, a nejsme Kristovi příbuzní a také jsme veskrze nezpůsobilí činit Boží vůli. Boží vůle je, abychom byli spaseni, abychom byli v Kristu a teprve potom můžeme činit jeho vůli. Abychom činili Boží vůli, tak k tomu potřebujeme, řekl bych, určité technologické a logistické prostředky. Nemůžeme být mdlí rozumem, vždyť nás Bůh tolikrát vyzývá, abychom přemýšleli. Nemůžeme být otrhaní, neholení a páchnout špínou, vždyť Bůh přirovnává špínu ke hříchu. Nemůžeme být bez peněz, vždyť i poštovné stojí. Nemůžeme být neschopní, vždyť organizace evangelizace vyžaduje dobré organizátory. Ale všechny tyto nutné "technologické a logistické" nástroje jsou druhořadé, a jsou určeny až naším vztahem k Bohu, protože je zaopatřuje sám Bůh.

Jestliže jsme nikdy plně neodevzdali svůj život Ježíši Kristu, nemůžeme od Boha nic očekávat. Bůh nám nic nedluží. Bůh nám není povinován ničím, ani trochu. Lidé tuto pravdu často odmítají. Učení spásy není příliš oblíbeno, protože stojí na přiznání osobního hříchu. Nikdo z nás nenachází potěšení v přiznání hříchu. Proto je tolik lidí tak vzdáleno spáse. Proto tolik lidí odmítá potřebu spásy, protože si namlouvají, že tak špatní zase nejsou. Buď nejsme spaseni a očištěni od našeho hříchu, a v tom případě musíme přijít ke Kristu, protože Boží vůle je, abychom byli spaseni. Nebo jsme spaseni a potom dobrou novinu o spáse musíme předat dalším v tomto umírajícím světě, protože Boží vůle je, aby i oni byli spaseni, aby nikdo nezahynul a všichni došli ke spáse.

Boží vůle tedy je: Nejprve, abychom byli spaseni my, a potom, aby byli spaseni naši bližní okolo nás. Jestliže stále dumáte, jaká je Boží vůle, kterou vám Bůh připravil, vstaňte a zazvoňte u sousedů, a podělte se s nimi o Krista, vašeho Spasitele. Jak vás může Bůh použít k velkým věcem v budoucnosti, když nemáte dnes odvahu se k němu přiznat u vedlejších dveří. Boží vůle je, aby nikdo nezahynul, ale aby všichni došli k obratu - pokání. Může být Boží vůle vyjevena silněji a jasněji než tímto následujícím veršem?

Opravdu, kdo se ptá po Boží vůli, kdo čeká, až mu Bůh něco pošeptá do ucha, patrně nezná, nebo nechce slyšet, co mu Bible sděluje v té nejexplicitnější, tedy česky v té "nej-polopatis-ti-čtější" otevřenosti.

A jak se na naši dobrovolnou nevědomost a tápání po Boží vůli dívá Duch svatý? Jsme-li věřící, potom patříme do Boží rodiny a měli bychom znát Boží vůli. Jestliže ji neznáme, jsme pouze neinformovaní? Jsme prostě a jednoduše hlupáci. Já vím, že Bible tohle slovo nepoužívá, ale pojďme a přečtěme si následující verš.

Nerozumnost je jenom eufemismus hlouposti. Nerozumné a nemoudré chování je hloupé chování. Opak rozumnosti a moudrosti je hloupost. Vždyť začátek biblické rozumnosti je bát se Boha, a biblický hlupák, blázen, ve svém srdci říká - není Boha. Navíc, čekání, až Boží vůle zahřmí, až se nám ozve ze samotného nebe, je jen lelkování, protože předešlý verš říká:

Svatý Duch v podstatě říká, slyšte, nerozumní a nemoudří hlupáci, nepromarněte tento čas hledáním Boží vůle, která je tak jasná. A nebýt nerozumným hlupákem je vysvětleno hned v následujícím verši:

Tak, a už to tu máme. Druhou Boží vůlí je - buďte naplněni Duchem svatým. Tedy, první Boží vůle je - buďte spaseni, druhá Boží vůle je - buďte naplněni Duchem svatým.