Zprávy z Ekvádoru - Quito 4/1999 |
| Zprávy z Ekvádoru - Quito 4/1999 |
|
Dovolte mi, abych Vám vytrávěla 2 pravdivé historky...
Skotský zemědělec se jmenoval Fleming. Jednoho dne pracoval na poli, aby měl výživu pro svoji rodinu a náhle zaslechl ze sousedního majetku zoufalý křik o pomoc. Odhodil náčiní a běžel.
Tam našel vystrašeného chlapce, který křičel a snažil se osvobodit z hluboké louže hustého bláta, ve kterém byl až po pás potopen. Zemědělec Fleming hocha zachránil od jisté strašné smrti.
Příští den přijelo přepychové spřežení před Skotův domek. Elegantní šlechtic, který z vozu vystoupil se představil jako otec chlapce, kterého včera Fleming zachránil. "Chci Vám zaplatit" řekl šlechtic. "Vy jste zachránil život mého syna."
"Ne, nemohu přijmout peníze za to co jsem učinil" odpověděl zemědělec a odmítl nabídku. V tu chvíli vyšel z domku zemědělcův synek.
Šlechtic se zeptal : "To je Váš syn ?" "Ano," odpověděl sedlák pyšně.
"Chci s Vámi ujednat následující: dovolte abych ho vzal s sebou a nechal ho vystudovat. Jestli je chlapec podoben otci, vyroste v muže, na kterého budete pyšný." A tak se stalo. Za čas sedlákův synek vystudoval medicinu na universitě St.Marys v Londýně a celý svět ho zná jako Sira Alexandra Fleminga, objevitele penicilinu.
Říká se, že když uděláš něco dobrého, Bůh ti to odplatí. Když někomu pomůžeš, přinese ti to radost. Sedlák Fleming zachránil chlapce, a jeho otec dal dar sedlákovu synu, který opět dal dar světu.
Ale tato historka pokračuje dále: Za několik let se šlechticův syn roznemohl na zápal plic. A co mu zachránilo život? Penicilin Dr. Fleminga.
A ještě jednu věc se rádi dozvíte. Jméno štechtice bylo Lood Randolpio Churchil... a jeho syn, kterého zemědělec zachránil nebyl nikdo jiný než Sir Winston Churchil. Miluji takové historky, které spojují charaktery tak nádhernym způsobem. To činí Bůh každý den. Darujete něco na určitý projekt...a někdo potká Ježíše a ovlivní třeba celou zemi. Modlíte se za nějakou službu ... a na jiném konci světa Bůh dá neobvyklým způsobem do pohybu věci, které změní mnoho lidských životů.
Jak krásná práce do které jsme zapojeni ve světovém radiu HCJB. Je tolik lidí, tak daleko, kteří ještě neslyšeli o Pánu Ježíši. Ale následkem Vašich darů a modliteb mají tu možnost. Bůh mění životy lidí pro Vaši spolupráci s námi.
Posilněte se... Bůh vidí vše a oplácí za věrnost I
Lidé kteří žebrají v ulicích Quita mají krásný zvyk. Když jim dáte minci řeknou: "Pán Bůh Vám zaplať!"
Je radost vědět, že cokoliv učiníme spolu, s Pánem Ježíšem, bude rozdílem a požehnáním pro mnohé.
Dr. Ron Cline, president světového rádia HCJB
Píše Paul Landrey: Potřebujete pohnout "Horou"?
Já jsem to potřeboval dnes... a Pán ve správném čase mi přinesl na moji obrazovku tuto historku. Doufám, že i Vás povzbudí.
"Malý kostel který mohl"
Menší venkovské shromáždění na úpatí pohoří ve Spojených Státech, postavilo kostel, na pozemku, který jim daroval jeden člen sboru. 10 dní před plánovaným slavnostním zahájením přišel inspektor a oznámil kazateli, že oproti velikosti budovy mají příliš malé parkoviště a dokud nezdvojnásobí rozměr parkoviště, nemůže jim dát povolení k použití nového kostela.
Na neštěstí využili každý metr co měli k disposici pro malé parkoviště, mimo kopec, vedle kterého byl kostel postaven. Kdyby chtěli zvětšit parkoviště, museli by kopec odstranit a tak prostor zvětšit.
V nedělním shromáždění kazatel oznámil, že se chce sejít večer se všemy členy shromáždní, s vírou, "která pohne horami". Budou mít modlitební večer a prosit Pána aby pohnul horou na dvoře kostela a aby jim dal peníze na to, aby mohli parkoviště vyasfaltovat, před vysvěcením kostela plánovaným na příští týden.
Večer v určenou hodinu ze sboru s 300 členy se dostavilo 24 modlitebníků. Modlili se skoro 3 hodiny a v 10 večer kazatel vyslovil závěrečné "Amen". "Příští neděli je zahájení" ujistil kazatel přítomné "Bůh nás do nynějška nikdy nesklamal, a já věřím že upevní naši víru i tentokrát."
Příští ráno, když pracoval ve své kanceláři, někdo hlučně zaklepal. Když zavolal "vstupte" objevil se ve dveřích silný vedoucí stavby. Sundával helmu jak vstoupil. "Odpusťte pane kazateli. Jsem od Stavební Společnosti Akme, která pracuje zde v sousedství. Stavíme veliké obchodní středisko a potřebujeme hlínu na nivelaci pozemku. Byl byste tak laskav a prodal nám hlínu toho kopce těsně za kostelem? Zaplatíme Vám za to a dáme bezplatně asfalt na uvolněné místo, jestliže to můžeme udělat ihned. My totiž nemůžeme pokračovat v práci, dokud neprovedeme nivelaci.
Tak slavnostní vysvěcení kostela bylo v neděli, přesně podle původního plánu a v kostele bylo mnohem více členů s vírou " která pohne horami" nežli týden před tím!