Zprávy z Ekvádoru - Quito 11/2000

Milí posluchači!
Tentokrát posílám překlad popisu výletu v ekvádorském pohoří

> Výlet v Andách. Čtyřdenní dobrodružství, více nežli levné.
Byli jsme skoro bez potravin s bouřlivými mračny nad hlavou. Všichni čtyři, 2 muži a 2 ženy, jsme se bořili již několik hodin po kotníky v bahně, aniž bychom našli kousek suchého místa na postavení našeho stanu. Náš výlet v andských horách v Ekvádoru byl opravdu dramatický. "Jsme ztraceni" vzdychla naše společnice Ester, když zapadla do další louže, která spolkla její gumovou obuv: "Jsem zmožená a padám. Nemohu dále!" Zbývala nám jenom půlhodina denního světla a tak jsme se dohodli, že musíme vydržet a pokračovat, s nadějí, že než nezůstaneme ztraceni přes noc v tmavém neznámém ekvádorském pralese.

> Jenom pryč od turistů
"Vlaštovčí pěšina" je vzrušující čtyřdenní dobrodružství, které vede nejopuštěnější a nejkrásnější ekvádorskou přírodou, na hranicích s Kolumbií. Zvolili jsme Ekvádor před populárnějšími místy v Peru nebo v Bolivii, abychom se vyhnuli místům přelidněným turisty a poznali plnost přírody. Opravdu jsme si užili víc než jsme předpokládali.

Se mnou cestovala 27 letá studentka Ester z Renoy v Holandsku, 30 letý antropolog ze San Franciska, Cralan a 30 letá geofyzička z Aarhus v Dánsku, Jane. Já jsem 26 letý žurnalista z Palo Alto v Kalifornii.

Cestování v Ekvádoru může být nesnadné a vyžaduje mnoho času. Záplavy způsobené fenoménem "El Niňo" zničily mnoho silnic, ale autobusové spojení doveze návštěvníka do kteréhokoliv zákoutí země. Tříhodinová cesta vedla z hlavního města Quita až na sever do Ibary, což bylo nejbližší město na cestu k "Vlaštovčí pěšině."

Náš výlet začal v horské vesnici El Angel, ve výší 4,200m. Prudký vítr vál krajinou a teplota v noci byla blízká nule. Panorama a nebe plné hvězd nám dopřálo nádhernou podívanou. Řemeslníci i krejčí pracovali ve svých dílnách a obchodech dlouho do večera. Mohli jsme nakoupit všechny potřeby, které jsme potřebovali na cestu, včetně 4 párů galoší za 4 dolary každý. V pekárně na hlavní ulici právě prodávali výborné sýrové rohlíky a chutné sušenky, které jsme si zabalili na cestu.

Řidič Fernando Calderon pro nás přijel za svítání. Usadili jsme se vzadu na jeho nákladním voze a po cestě poslouchali rachocení konví na mléko. Po hodině cesty, kdy se prodrncal svým starým vozem blátem a loužemi, jsme dojeli do malé hospodářské obce zvané Socovones . Tam se špatná silnice proměnila v jednosměrnou bahnivou cestu.

Fernando vystoupil z vozu a tiše si prohlížel paramo - nádhernou horskou krajinu, bez jediného stromu. Zasmušilý Fernando popsal atmosféru jediným slovem: "tranquilo", neboli klidné. Tam jsme naplnili naše láhve v ledovém prameni a vydali se na cestu.

> Táboření s mlékařem:
Výlet začal ve vysokých andských horách, kde kondoři majestátně kroužili nad krajinou a údolím se stromy podobnými palmám. Nesli jsme stany a potraviny a cesta nás vedla pěšinou obklopenou větvemi bambusu i jiných bujných rostlin rostoucích ve vlhkém tropickém lese.

Po cestě kolem vodopádů a bublajících pramenů jsme došli do nádherného prostorného údolí oplývajícího exotickým ptactvem a obrovskými banánovníky. V příštích dnech jsme sestoupli o 3.000 metrů s jedinečnými rozhledy a na vzdálenosti 30 km jsme prošli 3 ekosystémy.

Jedinou osobu, kterou jsme potkali první den naší cesty byl Leo Vijido, 65 letý mlékař z vesničky Moran. Předejel nás po cestě se svým koňským spřežením. Naložil naše zavazadla až do jeho domu na malé samotě s 3 domky, kde nás později přivítala jeho manželka horkou bramborovou polévkou a kde jsme utábořili na noc. Ve vlhké mlze jsme stavěli naše stany s pohledem na hluboké zelené a bujné údolí. To byl mračný les, kde jsou ztlumeny všechny zvuky mimo vlastní dech a pohyb. Bylo ticho jako když padá sníh.

Reservace "Vlaštovčího parku" je velmi dobře chráněná část severozápadního Ekvádoru, a tím ušla různému "vylepšování" byla zachráněna jedinečná flora a fauna andských hor. Návštěvníci mohou pozorovat více jak 310 druhů vzácného ptactva a 130 druhů motýlů. Někomu se dokonce podaří zahlédnout medvědy, opice, pumy a jinou neobvyklou zvěř.

Majitelé rezervace, Piet Sabbe a Maria Eliza Manteca zakoupili první část pozemků o rozloze 200 hektarů v roce 1991. Použili k tomu peněz z hostinského domu a z prodeje svého jeepu Toyota. Nyní má park rozlohu 1 400 hektarů a nabízí výlety s průvodcem buď pěšky, nebo na koních. "Příjmy z ekoturistiky kryjí nutné výdaje k záchraně zbytků impéria Inků. Celý kraj zvaný "Vlaštovky", řekla Manteca, má mnoho ještě neobjevených zajímavostí.

Ekvádorská ekonomie je doposud opožděná za ostatními Jihoamerickými zeměmi. Polovina obyvatelstva žije v chudobě. Proto je ekoturistika na pobřeží, v strmých horách a v divokém pralese Amazonie důležitým zdrojem příjmů. Přírodní poklady se nacházejí na území o polovinu menším nežli Francie, nebo velikosti státu Colorado v USA.

"Jsme v zoufalé ekonomické kondici, ale i tak mají všechny naše děti co jíst" řekl student techniky Juan Carlos, kterého jsme poznali později na zpáteční cestě ve vlaku. "Ekvádor je království bohů" prohlásil.

Článek dále doporučuje mimo jiné očkování proti tropickým nemocem, potřebné doklady a v kterou roční dobu (suché období) je cestování v horách vhodné. Dá se cestovat pohodlněji, nákladněji a bezpečněji s doprovodem průvodce, který Vám zajistí, že se vyhnete nesnázím, popsaným na začátku článku.

> Zde v Quitě:
Děkujeme Pánu že jsme již obdrželi dobré zprávy, jak telefonem tak i elektronickou poštou, ve kterých posluchači začínají potvrzovat příjem našich zásilek s kalendáři. Jsme rádi, že jsme mohli podat dobrou zprávu i bratru Weberovi, který se informoval, jaký je poslech po změně na zimní čas. Posluchači sdělují, že ráno v 6.30h je na 9765 kHz poslech vynikající a i večer ve 20.30h na 17795 a 15550 kHz se dá "Dobrá Novina" obstojně zachytit.

Končím s mnoha srdečnými pozdravy a přáním, abyste prožili radostné svátky Vánoční.
V očekávání korespondence a hlášení příjmu od Vás sestra Fialová.