Zápas o duši

Jedné noci jsem měl zvláštní sen. Šel jsem s Bohem, svým Pánem, po písčitém pobřeží. Před očima mi probíhaly obrazy z mého života. Byly doprovázeny šlépějemi v písku. Někdy jsem viděl stopy dvou osob, jindy pouze jediné. To mě udivilo. Když jsem nejvíce trpěl samotou, starostmi, pocitem selhání, nebo strachem - vždy se objevovaly stopy jen jednoho páru šlépějí. Obrátil jsem se k Bohu s otázkou:

"Pane, Ty jsi mi slíbil, že vždy půjdeš se mnou, že mám jen důvěřovat. Teď však shledávám, že v době mých nejtěžších zkoušek byly vidět jen jedny stopy. Proč jsi tehdy nebyl se mnou, když jsem Tě nejvíc potřeboval?"

Na to mi Bůh odpověděl:

Když jsi viděl jen jedny stopy v písku, právě tehdy jsem tě nesl ve svém náručí.

Požehnán buď Panovník, den ze dne nosí za nás břímě. Bůh je naše spása, Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to On, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti. (Ž 68:20-21)

Předchozí článek ()

Následující článek ()