Zápas o duši 
         

Je žena příčina mužova pádu?

Snad každý zná přísloví "kam čert nemůže tam nastrčí ženskou". Je pravdivé? Během našeho ročního pobytu v Quitu v Ekvádoru jsme se seznámili s paní Beckovou. Hrála báječně na klavír a téměř vždy měla na hlavě podobný čepeček jako nosí zdravotní sestřičky. Než jsme se blíže seznámili, mysleli jsme si, že byla vychována umenonitů nebo v některé jiné biblicko-konzervativní denominaci. Její manžel i ona byli misionáři HCJB a měli čtyři děti. Byla to ona, kdo mne poprvé upozornil na to, že ďábel používá ženu, aby se dostal muži na kobylku a mohl ho nejen pokoušet, ale i zruinovat.

Hlavu mívala pokrytou z přesvědčení a pokory, ačkoliv nikdo po ní nic takového nepožadoval. Sama sobě připomínala, aby se nestala příčinou mužova pádu. Pro mne byla vzorem ženské pokory protože se modlila, aby svým chováním nikdy neovlivnila svého ani jiného muže ke zlému. Plně si uvědomovala mužovy slabosti a vlastní zodpovědnost.

Žena, která byla stvořena jako pomocnice a měla být pro muže požehnáním, se stala jeho příčinou pádu.

Paní Becková brala Boží slovo vážně a bylo jí zcela jasné, že Adam byl k neposlušnosti sveden Evou. Věřila, že hřích zachvátil muže i ženu. Neposlušností jednoho člověka, muže, padlo celé lidstvo.

Z uvedeného příkladu vidíme, že Bůh má vše "vybalancováno". Každá žena by si měla být vědoma nebezpečí svého ženského potenciálu.

Během psaní úvahy na téma, zda je muž nositelem hříšné podstaty, jsem si vzpomněl na tuto ekvádorskou událost. Doplňující zamyšlení, zda ďábel používá ženu, aby ovlivnil muže, vyvažuje úvahu o předávání hříšné podstaty. Jako v předešlém zamyšlení dáme prostor především Písmu.

Z mnohých veršů vyplývá, že ďábel je podněcovatelem zla. Vůbec netvrdím, že by ďábel nepodněcoval muže přímo. Jistě, podněcuje, obzvláště v případech slabších mužských nátur, ale jsem přesvědčen, že v mnohých případech, je žena podněcována přímo satanem. V případě Evy je to výslovně řečeno. Podněcovat skrze ženu není totiž tak nápadné a výsledek je často účinnější než přímý útok na muže. Adam a Eva jsou příkladem, podle kterého se odvíjejí snad všechny další události v našich rodinách a domácnostech.

Podívejme se, jak může žena ovlivnit a zmanipulovat muže tak, aby podlehl, aby Boha neuposlechl, aby padl a sním i jeho dům. Příběh Adama a Evy je dostatečně výmluvný. To, co se událo mezi Abrahamem a Sárou, nás pronásleduje dodnes. Podíváme-li se na Blízký východ, vidíme, že "obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje." Obr jsou Pelištejci, Palestinci, tedy Arabové v širším slova smyslu. Pidimužík je Izrael. Kde se vzali Arabové? Jsou to potomci Izmaele. A jak přišel Izmael na svět?

Sára:

Abram ženu poslechl, přestože věděl, že mu Hospodin zaslíbil syna od Sáry. Vyměnil Boží slib za klid v rodině. Později Sára porodila Izáka, ale nepřátelství mezi polovičními bratry trvá dodnes. Satanova strategie byla vyhubit Izákovo potomstvo potomstvem Izmaelovým, z něhož se měl narodit Spasitel, Pán Ježíš Kristus. Sára není zdaleka jediná žena, která řešila problémy po svém. Ke lstise utíká i Izákova manželka.

Rebeka:

Tato žena podvedla svého na smrt nemocného muže Izáka, který miloval Ezaua. Matka navedla syna Jákoba ke lži, aby lstí získal požehnání a privilegia prvorozenství:

Snad všichni víme co se přihodilo Jóbovi:

Jóbova žena:

Také Josef musel odolávat touhám a nástrahám ženy.

Potífarova žena:

Bůh měl v plánu, učinit Josefa správcem celé egyptské země, což mělo historicky vliv na Bohem vyvolený národ Izrael. Satan chtěl Josefa vBožích očích diskvalifikovat jako smilníka a nastražil překrásnou ženu.

Muž v mnoha případech za ženu nechá padnout i své postavení a zodpovědnost; k rodině, v práci, kdekoliv - podobně jako Ezau prodal svoje prvorozenství za chvilkové uspokojení - za krmi. Nemysleme si, že to bylo pro mužného a přitažlivého Josefa snadné odolat svodům paní vlivného muže. Josef se dal do běhu a utekl. Prchal před pokušením. Nedívat se je totiž nejúčinnější mužská obrana. Josef se nechtěl prohřešit proti Bohu. Kdyby podlehl ženě, jistě by se nestal správcem Egypta. Satan má v ženě neobyčejně mocný a nebezpečný nástroj.

Samson a Delíla:

Taktika vydírání slabosti se nemění a je stále stejná. Samson Delíle dvakrát neřekl pravdu. Dvakrát jej Delíla spoutala a zahrála scénku, kterou znají snad všichni muži světa:

Přesto mnozí muži dnes a denně rozehrávají tuto tragikomedii, aby nepřišli oto, o co nechtějí přijít. Metoda - nemáš mne rád a pláč, je stará jako lidstvo samo. Ztoho je každý muž vyděšen. Jeho žena není v náladě, to je přece přímé ohrožení jeho potřeb ... a Samson nebyl výjimkou. Nakonec ženě prozradil v čem se skrývá jeho síla a to ho stálo život. Samson vědomě prodal svoji Bohem danou sílu za touhu získat ženu.

Podněcovatelem všeho zla je satan a jistě měl své prsty i v další záležitosti.

Běžná svůdnice:

Každá životní nevěra, propagovaná těmi nejdojímavějšími způsoby, namlouvá mužům i ženám, že i náhodné vzplanutí může být velkou láskou. Satan nabízí padělky toho, co nám nabízí Bůh. Všimněme si, že když satan nemůže zničit jinak bezúhonného muže, použije nejúčinnější zbraň, ženu, které odolá jen málokdo. Tohle je dnešní předmanželský i mimomanželský standard.

Někdy se žena octne v situaci, kterou sama přímo nezavinila. Objektem pádu se stává muž, jenž je její krásou přitahován!

Takovým příkladem je král David. Vtomto případě nikdo neviní ženu; přesto byla tím zlým použita, s cílem zničit Božího vyvoleného - Davida.

Uriášova žena:

Ženský princip celé řady nástrah využívá nejen satan, ale i různé vlády a politici. Tam, kde se jedná o vyzrazení tajemství, vydírání, ovlivňování, nejvyšší finanční kruhy, atd., mají zasvěcení k disposici ne atomové pumy, ale svůdnice se stejně zničujícím účinkem.

Každá mince má však dvě strany. Kde je panna, tam je orel. Podívejme se zblízka na orla a odpovědnost muže. Willard F. Harley Jr. je křesťanský psycholog a poradce ve věcech manželských. Během své mnohaleté praxe shromáždil tisíce dotazníků, v nichž se táže mužů a žen, bez rozdílu náboženského vyznání, křesťanů i pohanů, jaké jsou jejich manželské potřeby a v čem se cítí nejvíce ochuzeni. Zde je seznam nejdůležitějších potřeb opačného pohlaví:

Ženy: 1. citový vztah, 2. konverzace, 3. čestnost a otevřenost, 4. finanční zázemí, 5. rodinná vazba.

Muži: 1. sexuální naplnění, 2. kamarádství v rekreaci, 3. půvab ženy, 4. dobrá hospodyně, 5. úcta.

Zpárujte si odpovědi a uvidíte jak se vzájemně doplňují, jak se vyvažují. Jen si povrchně nemysleme, že mužovy potřeby jsou "nižší nebo pudovější". Podívejte se na ně z aktivní stránky:

Muž má být ten, kdo naplňuje citový vztah, konverzaci, čestnost a otevřenost, finanční zázemí a rodinnou vazbu - to jsou pasivní potřeby ženy;

Žena má být ta, kdo aktivně naplňuje sexuální potřebu, kamarádství vrekreaci, svůj půvab, vytváří domov a má respekt k muži, (potřebný k vedení rodiny) - to jsou pasivní potřeby muže.

Co je potřeba jednoho, to se stává aktivitou druhého a tak všechny potřeby náleží oběma. Muž je v ženě, žena je v muži, oba jsou jedno tělo. Tyto potřeby známe od Boha. Vím, je to ideál, ale tak to má být! Často, muži nemilují své ženy a ženy nemají před mužem úctu.

Nás však nyní zajímá první potřeba muže, po které tak prahne a tak často se mu nedostává. Z Písma zřetelně vyplývá, že jakékoliv manipulování a sexuální "trestání" otevírá cestu satanovi. Žena má v rukou přímo zničující zbraň. Kdyby nebyla tato první mužova manželská potřeba zneužívána v takové míře, nevěra, prostituce, pornografie a homosexualita by byly minimalizovány. Kde je poptávka, tam je i nabídka. Normální muž nemá nejmenší zájem, aby si rozhněval ženu, protože by přišel o svoji potřebu číslo jedna. Protože biblické moudrosti používá málokdo, mnoho mužů se stává otroky své potřeby. Proto jsou tak snadno vydíratelní. Žena si to moc dobře uvědomuje a této skutečnosti využívá nejen ona. Jestliže tuto mužskou slabost využívají lidé, aby ji nevyužil nejvychytralejší satan! Mužova největší slabost i v man- želství, je přitažlivost ženy a vše co stím souvisí. Písmo na ni upozorňuje:

Muž často vyhoví radám a naléhání ženy, i když s nimi v srdci nesouhlasí, jen aby nepřišel zkrátka. Všimněme si oboustranné padlosti, soběstředná rozkoš na jedné straně a vyděračství na straně druhé.

Za pozornost stojí další prvek, který se táhne jako neviditelná nit ve vztahu mezi mužem a ženou. Říká se mu emancipace, neboli vymanění z mužovy "nadvlády". Bůh řekl ženě:

Žena, všeobecně řečeno, jistě to neplatí absolutně, dychtí po vedoucí pozici muže a v rozhodování chce mít alespoň nepřímo hlavní slovo. V mnoha, ne-li ve většině manželství jej také má, tak jako jej měla na sklonku Izákova života Rebeka. Emancipace matek není nic jiného než deformace rodičovství, která má zničující důsledky na celou společnost. Emancipace je satanova zbraň ke zničení rodiny, společnosti icelých národů. Rozhlédněte se po svém nejbližším okolí, a uvidíte, proč se vztahy mužů a žen hroutí na celém světě. Mohli bychom pokračovat s Ráchel, Dínou, Jezábel, Lotovými dcerami... Nakonec ještě jedna zajímavá událost týkající se kritického okamžiku dějin.

Pilátova žena:

Na první pohled by se mohlo zdát, že Pilátova žena chtěla zabránit ukřižování Pána Ježíše Krista. To zní v její prospěch. Kdo jí však vnukl sny? Kdo jí pronásledoval? Kdo chtěl zabránit ukřižování Ježíše Krista? Kdo měl eminentní zájem na tom, aby nebyl Ježíš ukřižován? Byl to Bůh? Její smysl pro spravedlnost? Strach z trestu? Soucit? Víra? Nebo satan? Písmo to výslovně nekomentuje. V Bibli ale čteme, že jsme:

Dříve, ještě než existoval svět, byl Pán Ježíš Kristus vyhlédnut, to znamená předurčen k ukřižování; kým asi, když stvoření neexistovalo? Bible i na to odpoví:

Pán Ježíš byl předurčen a vydán podle předem ustanoveného rozhodnutí Božího úřadu Boží Trojjedinosti. Mnoho veršů potvrzuje Boží plán a předurčení:

Jistě, Bůh určil, ale přesto nese člověk za svůj čin a motiv zodpovědnost. Nebo následující verš:

Poslední verš nenechá nikoho na pochybách, že ukřižování Boha, Ježíše Krista nebyl lidský záměr; byl to Boží záměr v němž národy, člověk i satan sehráli svoji roli, aby se naplnila slova Písma.

Kristovo ukřižování byl předvěký Boží plán, který přinesl spasení mnohým! Bůh ustanovuje historii, ale člověk je plně zodpovědný za svoji hříšnou spoluúčast, která tuto historii uskutečňuje.

Konečně přichází otázka, kdo tedy vnukl Pilátově ženě myšlenku zastavit svého muže, aby vydal Ježíše Krista? Sny Pilátovy ženy nemohly být od Boha. Bůh by přece nepřekazil svůj odvěký plán! Přikláním se k názoru, že když si satan se zpožděním uvědomil očišťující moc Kristovy oběti od hříchů, snažil se ukřižování zabránit. Jak jinak, než ovlivněním nejmocnějšího muže, toho, který jediný měl světskou moc Ježíše propustit.

Satan má tisícileté zkušenosti. Svedl Adama na zcestí skrze Evu. Na Piláta satan neútočil prostřednictvím rádců, ale zkusil to znovu prostřednictvím ženy, ale stejně neuspěl. Větší moc než žena má totiž Bůh:

Boží rozhodnutí již před stvořením světa bylo obětovat Svého Syna, a to nemohl zvrátit ani satan skrze Pilátovu ženu.

Závěr:

Jak vidíme, v hříchu jsou namočeni oba, muž i žena, ale každý jinak. Muž je zodpovědný přímo, žena nepřímo. Když jsem psal článek "Je muž nositelem hříšné podstaty?", opakovaně jsem upozorňoval, že jde o polemický příspěvek - aby nikdo nic nebral dogmaticky, ale přemýšlivě. Někteří má upozornění přešli a nebrali na zřetel ani slůvka "snad, možná, domnívám se".

Touto úvahou chci vyvážit článek o nositeli hříšné podstaty. Nakonec znovu opakuji, nejsem dogmatický ani v jedné otázce, jen doufám, že nám i toto zamyšlení objasní některé otázky vztahů mužů a žen.

- pst -

    Předchozí článek () 
    Následující článek ()