Zápas o duši 
         

Prestižní časopis Scientific American z února 1998 přinesl obsáhlou studii na téma Proč jsou dinosauři ptáci. V úvodu se píše, že až donedávna patřila evoluce ptáků k jedné z největších biologických záhad. Ptáci jsou totiž dramaticky odlišní od ostatních živých tvorů. Mají peří, bezzubé zobáky, duté kosti a jiné podivuhodnosti, které u jiných živočichů nenalezneme. Anatomická a aerodynamická analýza zkamenělin a současných ptáků během posledních dvaceti let objevila, že ptáci se vyvinuli z malých druhů dravých dinosaurů - theropods, kteří se pohybovali po zemi.

Umné ilustrace představují evoluční posloupnost měnících se schopností jednotlivých dinosaurů predátorů. Vědci postupně mapují a vysvětlují unikátní sdílení toho, co jeden druh má, s druhem, kterému prvek k létání ještě chybí. Vidíme, jak se dinosaurům prodlužují přední končetiny a zkracuje ocas. Aby takový běžec udržel rovnováhu, musel začít mávat předními končetinami. Od mávání je to již jen krok-skok k letu, ale nejdříve muselo na pahýlech končetin vyrůst peří.

Cladogram ptačího vývoje začíná od Velociraptora, který jen běhá a skáče, Archepteryx má peří, prodloužené přední končetiny a zkracující se ocas, proto začíná mávat křídly, Iberomesornis má větší odraz a dolet, Enatiornithes již v letu manévruje a Ichtyornithiformes má všechny moderní letové schopnosti. Nakonec se objevují ptáci, kteří si staví hnízda ve větvích stromů, až po současné ptáky.

V listopadu 1999 potvrdil psrávnost vývojové stupnice další prestižní časo pis - National Geographic. Fosílií nazvanou Archaeraptor laioningensis se zabýval tým vědců. Exponát byl vystaven v National Geographic Society ve Washingtonu. Tato nově objevená fosílie vzbudila nadšení a rozruch v řadách odborníků - evolucionistů. National Geographic ji představil masám čtenářů aniž by si ověřil jaký je její původ.

Nález se objevil vloni v arizonském Tucsonu na výstavě drahokamů a fosílií. Prý byla propašována z Číny. V Tucsonu ji koupil Stephen Czerkas, majitel Dinosauřího muzea v Utahu. Zaplatil za ni 80 tisíc dolarů a dohodl se s National Geographic, že po odborném prozkoumání bude fosílie vrácena do Číny. Editor National Geographic, Bill Allen, řekl, že nikdo z jejich vědeckého týmu, který nález zkoumal, nepoznal, že jde o kompozici dvou fosílií. Na to, k ne- milému překvapení paleontologů a vydavatelů National Geographic, upozornil v prosinci 1999 čínský doktorandský student v USA a člen Geografického týmu. Podle něj fosílie není autentická, ale jde o dva druhy, které spolu nemají nic společného. Je zajímavé, že ilustrace doprovázející pojednání v časopise Scientific American a National Geographic v podání odborníků si jako by z oka vypadly. Umně provedené ilustrace se odlišují jen hřebínkem na hlavě ptáka a zbarvením peří. A tak jednoho napadá, že přání vědců konečně předložit přesvědčivé důkazy přechodného druhu se může stát otcem myšlenky - ber kde ber, jen když předložíme to, co potřebujeme. Nyní jde o to určit, zda se jedná o čestný omyl, záměrný podvrh, nebo si z paleontologů někdo vystřelil. V každém případě, ten, kdo fosílii do Arizony "propašoval a prodal", patří ke spokojeným.

Je zajímavé, že řada mimořádně důležitých fosilních nálezů, včetně homo-pekinesis, které získaly celosvětový věhlas a své čestné místo v učebnicích antropologie a paleontologie, byly nalezeny právě v Číně.

Co dodat? Zdá se, že darwinisté hledají důkazy evoluční metodiky za každou cenu. Když nemohou chybějící formy živočichů najít, tak si někteří trochu pomohou.

Jeden z prvních podvrhů shlédlo množství diváků v r. 1860, kdy Barnumský cirkus v rámci největší podívané na Zemi vystavoval zkamenělinu obra, člověka z Kardiffu, který měl představovat lidského předka. O deset let později bylo dokázáno, že šlo o podvod.

Slavný nález lebečních fragmentů, který dostal název "Piltdownský člověk", učiněný v r. 1912, vstoupil do historie coby chybějící článek evoluce. Ve chvíli, kdy byly objeveny datovací metody, tedy o čtyřicet let později, vědci zjistili, že se nejedná o nic jiného, než propracovaný podvod. Evolucionisté mají na svědomí celou řadu podobných mystifikací. Každé takové malé tajemství je úzkostlivě střeženo. Když se nechtěně dostane na veřejnost, učenci se tváří, že se nic neděje. Tento podvod se zkamenělinami není rozhodně první, ale o tom se v čebnicích obvykle nepíše. Studenti se budou dále učit, že současní ptáci nejsou nic jiného než malí, opeření, krátkoocasí theropod dinosauři.

I přes usilovné snahy udržet pohromadě nesoudržné důkazy evoluce, darwinisté ztrácejí půdu pod nohama. O to razantněji vystupují proti všem, kdo o jejich domněnkách vyslovují pochybnosti. Křesťané jsou označováni za antiintelektuální hlupáky. Halasně brojí proti školským radám, které soudně vyhrály spor a mohou tedy legálně vyučovat na některých veřejných školách v Americe nejen evoluční teorii, ale i kreacionismus. Ať studenti sami zváží argumenty a evidenci. Pravdou zůstává, že evolucionisté občas utíkají od vlastních postulátů, zatímco biblické stvoření - tak jak je zapsáno v Bibli - zůstává beze změny.

National Geographic se měl svým čtenářům omluvit a uvést celou záležitost na pravou míru v březnu 2000.

- Připravila -kas-

    Předchozí článek () 
    Následující článek ()