Zápas o duši

Světské rady křesťanského psychologa

Knihu "Jak zvládat stres" vydalo roku 1994 nakladatelství Grada a jejím autorem je pan Jaro Křivohlavý (nadále jen p.j.k.). Již v samém úvodu knihy p.j.k. píše:

"Měli bychom si být vědomi nebezpečí, kterým nás všechny ohrožuje stres, i nutnosti něco s tím dělat. Náklady a výdaje za nezodpovědnost v řešení této otázky jsou děsivé." (str. 6) O několik řádek níže se dozvídáme, že dílo p.j.k. si klade za cíl "poznání toho, co dělat, když se dostaneme do těžké životní situace (stresu)..."

1. Co vyvolává stres?

Nejprve p.j.k. umísťuje na str. 23 tabulku, kde jsou zachyceny příčiny stresových situací dle jejich závažnosti. Nejvyšší bodové ohodnocení v ní p.j.k. uvádí pro smrt manžela či manželky (100 bodů), pak následuje rozvod (73 bodů) a za ním další řada událostí až k dopravnímu přestupku (10 bodů). V tabulce nikde nevystupují životně důležité události, jako je odloučení člověka od Boha, hřích a jeho následky v oblasti svědomí, pokání, obrácení, znovuzrození, křest či nalezení osobního Spasitele Pána Ježíše Krista (dále pouze P.J.K.).

Na rozdíl od knihy p.j.k., Bible, ač není učebnicí psychologie, popisuje ve 3. kapitole knihy Genesis vznik prvního záporného stresu v dějinách lidstva, jehož tragické následky nás provázejí dodnes. Nastal v době, kdy se člověk rozhodl neuposlechnout svého Stvořitele. Do té doby totiž lidé žádnými "tabulkovými" stresy netrpěli, žili takovým způsobem života, o němž si asi žádný světský psycholog neumí představit, že by někdy mohl nastat.

Za úplně nejtěžší stresor považuje p.j.k. vlastní smrt (str. 24), ale protože tuto událost nelze podle mínění p.j.k. srovnávat s jinými událostmi, vystupuje na prvním místě srovnávací tabulky smrt manžela (manželky). Co říká v bibli apoštol Pavel o vlastní smrti?

• Mně zajisté živu býti jest Kristus, a umříti zisk. Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil. (Fp 1:21-22)

Na rozdíl od drtivé většiny lidí ze světa se apoštol Pavel vlastní smrti nebojí, dokonce ji vyhlíží jakožto radostnou předzvěst věčného života s P.J.K.

Navzdory tomu, že strach ze smrti má dle díla p.j.k. (str. 72) šest chapadel (složek), jimiž nás může ovinout, poddáme-li se světu a jeho hrůzám, správný vztah k P.J.K. odstraňuje i světový stresor číslo jedna - strach z vlastní smrti.

V souvislosti s bojem proti strachu uvádí p.j.k. také zajímavou definici trestu: "Trest je v podstatě odklonem od lásky", a tím i od dané osoby. Takový trest může vše jen zhoršit a strach prohloubit." (str. 85) Opravdu se láska a trest vzájemně vylučují? Co k tomu říká P.J.K.?

• Já kteréhožkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání. (Zj 3:19)

2. Jak reagovat na stres?

Poslechneme-li rady p.j.k. jak zvládnout situaci "na úrovni", pak se potřebujeme především "zbavit nesprávných (falešných) a iluzorních (vyfantazíro- vaných) představ. Takovou představou může být to, že existuje zázračný lék nebo zázračný lékař, léčitel, který jakoby mávnutím kouzelného proutku naši těžkou situaci vyřeší." (str. 50.)

Co nám naproti tomu nabízí P.J.K.?

• Pojďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. (Mt 11:28)
• Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. (Lk 7:22)

Z výše popsaných činů P.J.K. můžeme mít užitek i my, neboť:

• Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest, i navěky. (Žd 13:8)

V horní části str. 154 se setkáme s příkladem jedné falešné představy:

"Falešná je představa, která připouští, že je sice pravda, že kolem nás lidé umírají, ale zároveň mlčky počítá s tím, že v našem vlastním případě to bude jinak."

Bible nás vyzývá k tomu, abychom se vzájemně potěšovali, že v našem případě to MŮŽE být jinak. Každopádně bude existovat skupina lidí, která smrt vůbec neokusí:

• Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. (1. Te 4:16-17)

Zkrátka, i tam, kde svět již žádnou naději nedává a je s rozumem v koncích, lze přijmout naději z Božího slova.

V předposledním odstavci str. 50 p.j.k. píše: "Zemře-li někomu někdo blízký,... je tento fakt nezměnitelný." Naštěstí P.J.K. nic takového netvrdí, ba naopak:

• A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven. I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. (J 11:43-44)

Abychom lépe pochopili, co p.j.k. chápe pod pojmem nezměnitelný fakt, čteme hned v následující větě: "Podobně je tomu v situaci, kdy po autohavárii byla někomu amputována noha. Část nohy je pryč a naděje, že by noha dorostla, je planá."

Představme si, že by výše zmíněné rady p.j.k. byly v době působení apoštolů všemi nemocnými lidmi přijímány bez výhrad, na rozdíl od slov samotného P.J.K. Pak by zřejmě v Bibli chyběl např. následující verš:

• Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni. (Sk 5:16)

Jak se tedy vyrovnat s těžkou situací, která na nás právě dolehla? Na konci str. 66 díla p.j.k. se lze dočíst: "Když se někdo dozví, že při autonehodě se zabil jeho syn, žena, manžel, je to příliš velká rána na to, aby byly ihned k dispozici správné způsoby řešení. Zde může pro první dobu pomoci například popírání (reality)."

Podívejme se, jak reagoval člověk, jenž přišel současně o všech deset svých dětí, mnoho služebníků, sedm tisíc ovcí, tři tisíce velbloudů, pět set spřežení, pět volů a pět set oslic:

• Tedy Job vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu učinil. A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo. (Jb 1:20-21)

Jakpak byl Bůh s Jóbovým jednáním spokojen?

• V tom ve všem nezhřešil Job, a nepřivlastnil Bohu nic nemoudrého. (Jb 1:22)

Není divu, neboť Bůh nám ukládá:

• Ze všeho díky čiňte; nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši při vás. (1Te 5:18)

3. Jak bojovat se stresem?

Jakkoliv se to biblickým křesťanům může zdát podivné, mezi zbraně pro boj se stresem podle p.j.k. patří i meditace (str. 101), jejíž pomocí se dá např. cvičit pevná vůle (str. 114). Čím je meditace? "Cestou do vlastního nitra" (str. 165). Podle p.j.k. má meditace samé pozitivní účinky, jak se lze dočíst na následujících třech stranách. Zarážející je fakt, že meditace působí podobně jako drogy, a přitom je podle p.j.k. neškodná (str. 168). Každopádně odvádí člověka od objektivní reality (prostoru a času) kdovíkam (str. 167).

Jakoby to nestačilo, p.j.k. nabízí transcendentální meditaci. Oč se jedná? Vsedě a v klidu se zavřenýma očima se myslí pouze na "nesmyslná slova" nebo zvuky z buddhistického rozjímání (str. 168). Tento postup má za následek blíže nespecifikované unikátní změny fyzického stavu "cvičících".

• Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu! Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší. Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? (Jr 5:21)

V dolní části str. 114 doporučuje p.j.k. svým čtenářům, aby se naučili provozovat jógu a mohli se tak i vcítit do činnosti různých tělesných orgánů, ovlivňovat a řídit jejich chod. Jinak řečeno: Hodinky, naučte se nastavit samy, bez Hodináře.

O stránku dále čteme přímý návod, jak pomocí tepelného čidla, televizoru a do sebe obrácené mysli seřídit teplotu v daném místě těla.

V horní části str. 119 se p.j.k. zabývá problémem, jak si přivodit pokoj. K tomu je třeba se posadit nebo lehnout na záda, chvíli sledovat tělesné pocity a pak si poručit: "Jardo, zachovej klid!'

Jakou odpověď na tuto otázku - Jak si zajistit pokoj? - dává Bible?

• Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl, v Kristu Ježíši. (Fp 4:6-7)

Tyto dva verše jsou pro nastolení klidu cennější než všechny světské návody, byť i podepsané zvučnými jmény. Boží recept pro pokoj je tak neuvěřitelně prostý a jednoduchý, že z něj přímo srší genialita Stvořitele. Svět nám knihou p.j.k. říká: Toužíte-li po klidu, pracujte na sobě. Bible naopak navrhuje po klidu lačnícím lidem obracet se ne na sebe, ale na Boha. Jaký rozdíl!

Jak vyplývá i z dalších postupů zvládání stresu, podle p.j.k. je společným znakem většiny z nich soustředění na sebe sama. Jako jeden z mnohých příkladů poslouží předposlední řádek strany 111 "Rozhodni se být svůj. Pak věz, že ten, kdo nalezne sama sebe, ztrácí svou bídu."

Snad nemusím dodávat, že v Bibli je rada přesně opačná. Pro jistotu:

• Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. (Mt 10:39)
• Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu. Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu. (Ř 8:7-8)

V celé knize p.j.k. nenajdeme ani jednou tyto výrazy: Bible, Bůh, Spasitel, Duch svatý. O P.J.K. se p.j.k. vůbec nezmiňuje, jakoby P.J.K. nestál za pozornost, což bohudík naopak neplatí. Zato na str. 131 najdeme mlhavý pojem "vyšší princip" (převzatý od Jana Drdy), kterému máme být podle p.j.k. odpovědni za svou práci. Jak, to se sice dál nepíše, ale hned vzápětí se dozvíme, kterak získat životní moudrost. Doporučuje nám setkání s "myšlenkovými profesionály", zvláště pak s filozofickými antropology.

Pokud se týče nabytí poznání, Bible nám připomíná, že:

• ...moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst. (Př 2:6)
• Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. (Př 1:7)
• Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána. (Jk 1:5)

Před světskou moudrostí Bible jasně varuje:

• Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha... (1K 3:19)

Nebo psáno jest:

• Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich. (Jób 5:13)

A opět:

• Zná Pán přemyšlováni moudrých, že jsou marná. A tak nechlub se žádný lidmi; nebo všecky věci vaše jsou. (1K 3:19-21)

Na několika místech svého díla se p.j.k. zamýšlí nad smyslem lidské existence. Naskytla se mu tak jedinečná příležitost sdělit čtenářům životně důležité informace o Bohu, Ježíši Kristu. Naneštěstí k tomu nedochází, přestože na začátku str. 134 uvádí p.j.k. výrok "nejen chlebem živ je člověk" - a to bez uvedení autora i bližší identifikace citátu. Přesvědčme se, jak onen výrok vyslovil P.J.K. doopravdy:

• Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. (Mt 4:4)

Hned vidíme, jak je důležité ocitovat výrok přesně, neubírat z něj tak, aby se vytratil jeho smysl.

Na str. 139 téměř uprostřed nalezneme chválu na dílo Charlese Darwina. Dokonce se p.j.k. zlobí na opomíjení některých Darwinových myšlenek. "A přece v jeho teorii existují a mají svou nezastupitelnou hodnotu!"

Tuto stručnou exkurzi po knize p.j.k. zakončím malou perličkou ze str. 111 dole, kde se dočteme návod, jak bojovat se zlem v každém z nás:

"Boj proti zlu, které je v člověku, nemáme vést soužením druhých lidí, ale sebe samých." I kdybychom se usoužili a utýrali, nad zlem nezvítězíme:

• A protož vy takto se modlete: ... zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva na věky, Amen. (Mt 6:9 a 13)
• A tak, bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně stále šířilo a bylo oslaveno jako u vás a abychom byli vysvobozeni od pochybných a zlých lidí. Neboť ne všichni věří. Ale Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého. (2Te 3:1-3)

- Helena Pilátová -

Předchozí článek ()

Následující článek ()