Zápas o duši 
         

Jak často nám různí lidé citují tento verš! Někdy to v nás budí dojem, že je to jediný verš Písma, který kdy lidé slyšeli. Často je vykládán tak, že nesmíme kritizovat žádný hřích, jakkoli očividný a jakkoli sobecký, jelikož: kdo jsme my, abychom mohli říct, co je správné a co ne?

Když se ale podíváme na kontext, zjistíme, že Ježíš dále říká, že nemáme dávat psům, co je svaté, ani házet perly před svině (Matouš 7:6). Jsou prostě takoví lidé, kteří svým zahořklým, antagonistickým přístupem dávají najevo, že se vzdali výsady slyšet Boží slovo. Náš Pán také varuje před falešnými proroky, kteří přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou draví vlci (Matouš 7:15). Poznáme je po jejich ovoci (Matouš 7:20). Je jasné, že nemůžeme uposlechnout tyto příkazy, aniž bychom do určité míry posuzovali. Musíme být schopni rozpoznat „psa", „svini" nebo falešného proroka! Jak si potom vyložit „Nesuďte, abyste nebyli souzeni"? Musí to znamenat: „Neodsuzujte ukvapeně, v tvrdém a kritickém duchu. Myslete si to nejlepší, dokud vás důkazy nepřinutí myslet si něco horšího". Je pravda, že… láska věří … (1. Korintským 13:7), to ale neznamená, že láska je naivní! Víme přece, že:

Podle Bible máme jednat v lásce, ale i s rozmyslem:

napsal apoštol Pavel. Apoštol Jan nám říká:

To je tentýž apoštol, který nám říká, abychom milovali své bratry (1. list Janův 3:11,14; 4:11).

Způsob, kterým je Matouš 7:1 běžně vykládán, nepovede k větší lásce, ale k morální chudokrevnosti. Představte si, jak jde Kristus přívětivě kolem směnárníků v chrámě a říká si: „No … Nebudu je soudit." Dovedete si to představit? Ne! Víme, že je vyhnal bičem a zpřevracel jim stoly. Stravovala ho horlivost pro Boží dům (Jan 2:13-17). Rozohnil se nad tím, kam až mohou lidské bytosti v hříchu klesnout. Malíř Ruskin prohlásil, že „jedním z největších prohřešků dnešní doby je, že jsme vyhladověli a zmrazili naši schopnost rozhorlit se". A tak tolerujeme všechny možné druhy zla a nad tím, co by v srdcích proroků a apoštolů vyvolalo hněv, se stěží pozastavíme.

Bůh od nás očekává, že budeme posuzovat, aniž bychom tvrdě a bezcitně odsuzovali. Bezdůvodně odsuzovat znamená ztratit ze zřetele lásku. Neposuzovat vůbec znamená ztratit ze zřetele Boží svatost a pravdu. Jako vždy, Bůh nás vyzývá, abychom „říkali pravdu v lásce" (Efezským 4:15, Nová Bible kralická).

Peter Barnes, THE BANNER OF TRUTH, January 1998, Issue 412

    Předchozí článek () 
    Následující článek ()