Srdce člověka

Dnešní zamyšlení věnujeme dalšímu orgánu, který souvisí nejen s láskou, ale i s celou řadou emocionálních stavů člověka. Jistě jste uhodli, že budeme hovořit o srdci. Co o něm víme? Bez nadsázky můžeme říci, že je to obdivuhodná pumpa, která stahem srdečního svalu přečerpává za minutu asi 5-10 litrů krve, to je kolem 12 tisíc litrů každý den, za rok je to více než 4 miliony litrů a za sedmdesátiletý život je to víc než 3 miliony hektolitrů životodárné tekutiny. Ještě dodejme, že srdce má dvě pumpy, je rozděleno na pravou komoru a předsíň a na levou komoru a předsíň. Kontrolní systém několika skupin speciálních buněk reguluje činnost srdce v normálních i extrémních podmínkách. Srdce dospělého člověka je veliké jako sevřená lidská pěst a váží sotva půl kilogramu. Tato supervýkonná pumpa se během celého života nezastaví ani na okamžik a většinou za celý život nepotřebuje náhradní díly, ani žádnou odstávku pro mechanickou údržbu. Právem o srdci říkáme, že je zdrojem životní síly, energie a odolnosti. Jako laici víme o srdci jenom zlomek toho, co zná každý student medicíny, lékař a kardiolog. Jinak se na stav a výkonnost srdce dívá internista a zcela jinak ho vidí patolog, který podle stavu srdečních buněk, cév a tkání, určuje příčinu srdečního selhání. Celá řada filosofických směrů a sociálních věd používá pojmy jako je filantropie, svoboda, tolerance, solidarita, snášenlivost, předsudky či nenávist v souvislosti s lidským srdcem a vůbec nemá na mysli kardiovaskulární systém. Co je ještě zajímavější, že podobný seznam vlastností srdce, jaký nacházíme v Bibli, používáme všichni, dokonce i každý slovník. Intelektuální chápání z nějakého důvodu také převádíme do řeči srdce. O člověku, který si dá poradit, říkáme, že si něco vzal k srdci. Srdce má svoji logiku, které sám rozum nerozumí. I kdybychom o funkci srdce nevěděli téměř nic, asi bychom se všichni shodli na universálním symbolu lásky, a tím je srdce - sídlo lásky. Všem zamilovaným buší srdce a strach rozbušeného srdce cítí lidé každého ideologického přesvědčení.

Řekneme-li o člověku, že má - zlaté srdce - rozumíme tím přátelství, věrnost, nevinnost, odpuštění, laskavost, štědrost, atd. Oproti tomu řeč nenávisti popisuje srdce kamenné, ledové, mramorové, bezcitné, cynické, nelidské. Biblický pojem srdce obsahuje veškeré dimenze naší existence a odhaluje celé nitro člověka i to, co ze srdce vychází. Jen člověk má schopnost vyjadřovat bohatost pocitů, jakými jsou radost, nálada, zármutek, uvolnění, napětí, stud, láska, smysl pro humor, vášeň, temperament, emoce, sympatie, soucit, naděje a mnoho dalších vlastností. V Bibli najdeme více než 700 odkazů na srdeční záležitosti. Ty většinou nemají nic společného se samotnou fyziologií člověka, přesto mohou fundovaně oslovit léčitele lidských duší, odborníky i laiky. Citové stránky lidského bytí mají přímou souvislost se stavem našeho zdraví. Boží slovo odhalí nejen stav našeho fyzického zdraví, ale pomůže nám k hlubšímu pochopení celé řady Božích principů a pravd. Chápání a intelektuální schopnosti jsou také věcí srdce. V Příslovích 14,33 čteme: V srdci rozumného spočívá moudrost. Pro člověka je srdce sídlem poznání i chování. Z Písma známe srdce čisté, upřímné a radostné. V srdci také sídlí pošetilost, nadutost, zpupnost. Jak dobře zná Bůh naše nitro, když říká, že v srdci chováme nenávist, zlobu, hanebné vášně, zlovůli, závist; dočteme se, že každý výtvor lidské mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý, nebo že nejúskočnější ze všeho je srdce působící zkázu. Výčet negativních vlastností může pokračovat přes srdce falešné, zatvrzelé, neoblomné a neobřezané. Světsky i historicky řečeno, lidské srdce je zdrojem největší hrůzy, krutosti, podlosti a úskočnosti.

Stav lidského srdce odhaluje naše nejvnitřnější pocity, určuje diagnozu duševního zdraví, popisující osobu jako celek. Například zármutek ženy vyjadřuje Bible následovně: Chana hovořila jen v srdci a pouze její rty se pohybovaly, ale její hlas nebylo slyšet. Jak výstižná jsou následující slova: ... jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru (Žalm 22,15); Autor Žalmů 25,17 říká: Mému srdci přibývá soužení, úzkost a trápení. Navíc, v srdci chováme bázeň a nacházíme odvahu i odpuštění. Srdcem objevujeme naději, pokoj, moudrost, trpělivost, milosrdenství a pravdu. Srdce je prostorem vůle. Do této kategorie patří kuráž, morálka, odvaha, nebojácnost, elán, sebedůvěra, výdrž, šarm, podnikavost, přesvědčivost, představivost, povzbuzení a mnoho dalších. Zdaleka jsme nevyjmenovali všechny atributy lidského srdce, abychom poznali, jak hluboce zná Boží písmo psychologii člověka. Před Bohem nezůstane nic skryto, proto ... Hospodin zpytuje srdce (Jr 17,9). Bůh k nám promlouvá prostřednictvím svého Syna dnes stejně srozumitelně, jako promlouval k lidem před dvěma tisíci lety, když svolal zástup a řekl:

"Slyšte mě všichni a rozumějte: Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje." Když (Pán Ježíš) opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. Řekl jim: "Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?" Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté. A řekl: "Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje. Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka." (Marek 7:14-23)

Ze slov Božího písma vidíme, že naše nemocné srdce nevyléčí nikdo jiný, než TEN, kdo jej dokonale zná. Ten NĚKDO je náš Bůh a Pán.