Přemýšlení

Křesťanům je často vytýkáno, že se uzavírají do svého světa iracionální víry a odmítají přizpůsobit se realitě měnícího se světa. Samotní křesťané v touze, aby udržovali krok s racionalitou vědy, ke své škodě oddělují poznatky vědy od pravd, které nacházíme v Bibli. Místo toho, aby prožívali úžasnou radost z dalšího poznávání Boží geniality a aplikace Božích principů do každodenního života, stojí na nejisté půdě pochybností. Většina lidí odvrací pozornost od zdroje Božího světla, aby mohla obdivovat vše, čeho lidská mysl, poznání, vědění a umění dosáhlo. Intelektuální autonomie svědčí o nedostatku zdravého rozumu, před ní nás Bible varuje. Cituji:

Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. ... Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství. (Římanům 1:18-22)

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o protimluv - jak může být něco neviditelného viditelné? Stvořitel a stvoření jsou dvě kvalitativně rozdílné podstaty, podobně jako je rozdílný svět živý a neživý. Všichni dobře víme, jak jsou vzájemně závislé a unikátní. Kdyby neexistoval neviditelný a nepřístupný svět Boží, zhroutil by se i náš viditelný svět. Potom i biblické tvrzení, že: Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, můžeme od stvoření světa vidět, když přemýšlíme, není protimluv, ale odhalení Boží existence.

Abychom mohli o čemkoli přemýšlet, potřebujeme to, čemu říkáme rozum, a o jeho neviditelných schopnostech je právě řeč. Můžeme říci, že mozek je databankou lidské existence, jinými slovy jde o komplexní kontrolní centrum, které ovládá každou lidskou aktivitu, naše pocity, emoce, tělesné, duševní i duchovní reakce. Ačkoliv mozek představuje asi 2% tělesné váhy, spotřebuje 25% kyslíku, který je dodáván našemu tělu. V této houbovité hmotě se skrývá komunikační síť, která je čtrnáctsetkrát komplexnější než dnešní globální telefonní síť. Nevím, kdo z nás si dovede představit 100 miliard neuronů, z nichž každý má tisíce spojení s dalšími nervovými buňkami a v tisícinách vteřiny dochází k vzájemnému propojování a vyhodnocování impulsů. Nervová síť dosahuje astronomického počtu spojů v řádech kvadrilionů, zatímco nejrychlejší superpočítač může vykonávat jen o něco více než jednu miliardu operací za vteřinu. Každý neutron je jako malá baterie s vlastním zdrojem energie. Přesto se zprávy do mozku nepřenášejí jako elektřina ve vodičích, ale mají elektrochemickou podstatu. Kdyby byla metabolická energie mozku převedena na elektrickou energii, rozsvítila by 20 wattovou žárovku. Informace a impulsy, které do našeho mozku přicházejí, se statisticky nejen ukládají, ale také dynamicky zpracovávají. Proč to říkám? Abychom si uvědomili, že oko není čočka, srdce není jen pumpa a náš mozek není pouhý počítač. Takovou miniaturizaci, efektivitu a výkonnost orgánů lidského těla nepředstavuje žádný technický vynález. Na rozdíl od funkcí počítače náš mozek ani na okamžik nevypíná, ať bdíme nebo spíme. Podobně ani Bůh člověka neopouští a Boží zákony nepřestávají platit jenom proto, že jim nevěnujeme pozornost.

Člověk v oblasti vědy dosáhl v posledním století a desetiletích úžasného rozvoje poznání, ale v oblasti víry a syntézy se současnými znalostmi dochází k rozvodu víry a rozumu. Nejčastější argument lidí je, že Božímu slovu nerozumí. Vždy mě udivuje, proč je tolik lidí přesvědčeno, že nemohou pochopit, interpretovat, přijmout a porozumět tomu, co nám Bible doslovně nebo pomocí podobenství sděluje. Potom z textu vyberou několik příkladů, které nám dnes nic neříkají, a pokud se čtenář sám nepřesvědčí, podlehl by dojmu, že v Bibli je vše z nějakého nepochopitelného důvodu zbytečně složité a intelektuálně nesmírně náročné. Ale opak je pravdou. Martin Luther řekl: "Bible není antická, ani není moderní - ale je věčná!" Jen věčná kniha může promlouvat ke generacím lidstva každého kontinentu. Boží slovo nerozděluje čtenáře na vzdělané a nevzdělané, na laiky a učence, ale na pošetilé a moudré. Biblické poselství je určeno té nejširší veřejnosti. Základy Evangelia pochopí malé dítě, pochopí je i člověk, který nezná abecedu ani gramatická pravidla. Proto i domorodec v nejtemnějším pralese chápe to, co dnešní vzdělanec považuje za příliš složité. Od poznání osobního Boha lidé utíkají k sebeuspokojování a poznávání neosobní vědy. Ta nám sice přiblížila vesmír a dovolila nám nahlédnout do mikrosvěta atomů, ale protože Pána Boha nikdo neobjevil teleskopem ani mikroskopem, zůstává zázrak Božího stvoření modernímu člověku zahalen. Boží slovo nás vybízí, abychom se zabývali moudrostí, poznáním, hledáním, prozíravostí a důvtipem, ale současně nás varuje, abychom na svoji moudrost nespoléhali. Cituji:

Toto praví Hospodin: "Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, který neokusí přicházející dobro. ... Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. (Jeremjáš 17:5)