7. Kůže - svlékání a oblékání

Zamyšlení o lidské kůži jsme začínali v knize Genesis a citovali verše až po knihu Zjevení. Dále jsme si řekli, že biblické rčení "Kůži za kůži! je aktuální i dnes a to na mnoha frontách zápasu o duši člověka. Dobře víme, kolik lidí upsalo duši ďáblu za vidinu kariéry, prestiže, postavení, dychtění po úspěchu, bohatství a moci, než by riskovali svoji kůži a privilegia za pravdu a právo. Za sebe sama, za cestu nejmenšího odporu, bez bolesti a sebezapření, obětují duši za vlastní kůži téměř bez váhání.

Naše poslední zamyšlení na téma kůže bude o lidské nahotě, svlékání starého člověka a oblékání nového těla, ale nelekejte se, i když to bude křesťanský striptýz a určitě vás napadanou hříšné vzpomínky, uvidíte, že právě ty jsou nutné, abychom ze sebe mohli svléci starého člověka. Vraťme se na okamžik do ráje, kdy člověk nepotřeboval žádný oděv, protože žil v dokonalé harmonii s Bohem i přírodou. Z Písma víme, že Bůh stvořil dokonalý svět, do něhož umístil své milované stvoření. Stvořil nejen zvířata podle svého druhu, ale i muže Adama a ženu Evu, aby se stala matkou všech živých. Oba byli nazí, ale nestyděli se. Měli dokonalé zdraví, oplývali tělesnou krásou a jejich inteligence byla nevídaná. V ráji nebylo stárnutí, nemoci ani utrpení, umírání ani smrt. První člověk nebyl žádný opočlověk či neandrtálec, ale nejdokonalejší exemplář lidského jedince. Pak se stalo něco, co znehodnotilo Boží dokonalé dílo. V Genesis je psáno, že Adam a Eva dali na špatnou radu a "otevřely" se jim oči. V tu chvíli poznali, že jsou oba nazí. To neznamená, že by Adam a Eva měli nějakou oční vadu, ale ve chvíli, kdy se jim (v uvozovkách) "otevřely oči", ztratili nevinnost a na místo nevinnosti nastoupila chtivost, smyslnost a poživačnost. Trojice nových pocitů měla být citlivým barometrem, varovnou signalizací před možným nebezpečím. Nahotu a stud následně provázel strach. To, že se člověku dílem satana "otevřely oči", narušilo osobní vztah člověka k Bohu.

Od té doby se rodíme do světa tělesně živí, ale duchovně mrtví. Máme oči k nevidění a uši k neslyšení a v Bibli čteme, že není ani jeden, kdo by hledal Boha. Na rozdíl od Adama a Evy, kteří poznali, že jsou nazí, vystavujeme svoji duchovní a následně i tělesnou nahotu a necudnost na odiv. Ve své padlosti se už ani nesnažíme zakrýt nahotu fíkovými listy. Podlehli jsme učení a představám antropologů, že člověk má blíže ke zvířatům než k Bohu a to určuje standard našeho chování. Díky evolučnímu učení se často chováme hůře než zvířata. V otázkách světonázoru máme na vybranou. Buďto máme blíže ke zvířatům, nebo ke Stvořiteli. Pokud se nám s pomocí Boží neotevřou oči, nepochopíme, že naše kůže, na rozdíl od zvířat, naši nahotu před Bohem nezakryje. V biblické době byla nahota považována za znak chudoby a hanby. Pro Židy byla nahota vždy něco odporného. Na rozdíl od biblických principů byla ve starověku, a je až dodnes, rozšířena ve východních náboženských systémech "kultická nahota". Ta přisuzuje nahému tělu větší moc než tělu oblečenému. Zdá se, že se tento pohanský pohled na lidské tělo stal drogou dnešních dnů. Kult nahoty, erotiky a pornografie proniká do našich domovů, do života našich dětí, do umění, reklam a není před ním útěku. Utíkáme od Božího varování a nasloucháme varovným hlasům ekologů, abychom hledali boha v přírodě. Jsme znepokojeni stavem Země, vidíme, že vymírají zvířata i národy, ale zatím nás nenapadlo, že pravou příčinou kritického stavu životního prostředí a lidské bídy je ekologická katastrofa duše člověka. Pokud ze sebe nesvlékneme starého člověka, neochrání nás před ekologickou katastrofou žádný skafandr. Bez Boha nemá starý člověk naději. Cituji:

Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. Pro takové věci přichází Boží hněv. I vy jste dříve tak žili. Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. Neobelhávejte jeden druhého, svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. (Koloským 3:1-10)

To, co kolem sebe vidíme dnes, ať krásné nebo kruté, není výsledkem evolučních procesů všemocné a chytré přírody, ale smutný obraz devoluce člověka. Lidská pýcha a hloupost, navzdory vší vzdělanosti, přináší své ovoce zkázy. Zcela necitlivými zásahy do životního prostředí, neuváženým používáním antibiotik, očkovacích látek a hormonálních zásahů do rovnováhy tělesných funkcí lidí i zvířat, ohrožujeme genetickou budoucnost všeho živého. Zcela falešně si namlouváme, že lidská vůle a poznání nebo matka Země vyburcují nějaké skryté rezervy pro zachování života naší planety. Lidstvo nezachrání evoluce, ale revoluce v srdci člověka. Jen Bůh může vyburcovat naše svědomí, pokud ještě nějaké zbývá. Boží slovo nás před vlastní moudrostí varuje. Cituji:

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: ,Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.` Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. (1. list Korintským 1:18-21)

Na kříži obětoval Bůh pozemský život svého Syna za věčný život člověka. Touto obětí dokázal, že Boží moc je silnější než osočování a satanova výzva kůži za kůži. S důvěrou můžeme říci, že ten, kdo vírou přijal oběť Božího Syna do svého srdce, s Kristem umírá, svléká ze sebe starého člověka a obléká nové tělo, tělo Kristovo, aby mohl být vzkříšen k věčnému životu. Odpověď a naději máme na dosah. Cituji:

Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupení v Kristu Ježíši. Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.(Římanům 3:22-26)