2. Spánek - hypnóza

V minulém pořadu jsme hovořili o spánku a řekli jsme si, že více než dvacet let, tedy skoro třetinu života, prospíme. Náš život provází pravidelné střídání spánku a bdění. Během spánku mozek třídí a ukládá staré a nové zážitky a vzpomínky. Když spíme, vypíná se naše vědomí, vůlí ovládané svaly ochabnou, relaxují, a řada orgánů ztlumí svou činnost. Zpomalí se srdeční tep, dýchání i metabolismus, tělesná teplota klesá, ale jiné funkce pracují ve vyšší intenzitě. Například u malých dětí se ve spánku zvyšuje hladina růstového hormonu. Ještě na okamžik se zaměříme na různé způsoby odpočinku, ochrany a regenerace, které zařazujeme do kategorie spánku. Během nočního odpočinku se u zdravého člověka střídá hluboký a bezesný spánek se spánkem plným snů.

Za pozornost stojí stav tzv. paradoxního spánku - který trvá asi pětinu noci, kdy je mozek dokonce aktivnější než v bdělém stavu. Během něho můžeme řešit nejrůznější otázky, problémy a pokud se člověk v tomto stavu dostatečně probere, může najít hledané řešení a své myšlenky si poznamenat. Pokud to neučiní, většinou tyto sny zapomene. Bez nadsázky můžeme říci, že spánek je pro člověka stejně důležitý jako jídlo a pití, ale zdá se, že více pozornosti věnujeme jídlu a pití než odpočinku. Dodejme, že každý živý tvor má svůj osobitý nezbytný biologický rytmus a pokud jej porušíme nebo nerespektujeme, dochází k dočasným nebo krátkodobým poruchám vědomí, počínaje mdlobou - což je termín, jímž označujeme krátkodobou ztrátu vědomí. Traumatické zranění může vyvolat stav bezvědomí nebo kómatu, které může trvat dny, týdny, měsíce, ba i roky. V tomto stadiu se mění a někdy jsou i potlačeny základní životní reflexy člověka. Takový pacient bývá připojen na řadu přístrojů, které udržují jeho tělo při životě.

Všichni dobře víme, že tělesné orgány potřebují dostatečný odpočinek. V naší uspěchané době spíme stále méně. Jak často si dopřejeme šálek kávy nebo cigaretu, abychom povzbudili své tělo ve chvíli, kdy signalizuje únavu a nedostatek energie. Místo průměrných 9 hodin odpočinku spíme sotva 7,5 hodiny. To znamená, že měsíc po měsíci zůstáváme v bdělém stavu o 40 hodin déle a za život tak získáme asi 5 let bdělého stavu navíc. Pokud je proces spánku dlouhodobě narušen, stává se člověk neklidným, nervózním, zmateným, agresivním a často i zuřivým. Zůstává otázkou, zda takto získaný čas je pro nás skutečný zisk nebo spíše ztráta. Naše nervová soustava automaticky vylučuje stresové hormony a reaguje negativně na nepřirozenou stimulaci. Ačkoliv víme, že 60 až 90% všech nemocí souvisí se stresem, jehož příčinou je nedostatečný odpočinek a neklidný spánek, léčíme tyto stavy léky a chirurgickými zásahy. Takoví pacienti mají pramalou šanci, že v lékařských ordinacích a nemocnicích získají nějakou úlevu.

Není divu, že nespokojení pacienti přestávají věřit tradiční medicíně a hledají úlevu v ordinacích léčitelů a psychoterapeutů. A právě o některých stavech změněného vědomí je dnešní pořad. Asi každý z nás se někdy v životě setkal s nějakou formou hypnózy. Řecké slovo "hypnos" znamená spánek. Hypnóza byla známa již ve starém Egyptě, v Řecku, ve středověku byla používána v mnišských řádech, používali a používají ji fakíři v Indii; v medicíně je hypnóza spjata se jménem anglického lékaře Jamese Braida, který ji nazýval nervový spánek. Hypnóza se používala jako nejstarší způsob léčení duševních nemocí. Dnes někteří lékaři používají hypnózu pro určení diagnózy a následnou terapii u nejrůznějších chorob, počínaje psychosomatickými potížemi, které mohou vyvolávat astma, nespavost, bolesti a nejrůznější alergie. Nejvíce lidí je přesvědčeno, že je to vynikající diagnostická pomůcka, někomu může pomoci, jinému ne. V podstatě jde podle nich o neutrální metodu, která není ani dobrá ani špatná. Obzvláště dnes jsou populární meditační techniky, sebehypnóza a autosugesce. A tak se vyučují nejrůznější svépomocné programy jako je autogenní trénink, sebehypnóza, transcendentální meditace, dechová cvičení a pozitivní myšlení.

Názory na takové techniky jsou nejrůznější a jen ojediněle zaznívají hlasy, které před jakoukoliv hypnózou - ať jde o formu léčitelskou nebo jen pro zábavu - důrazně varují. V normálním stavu jsou totiž všechny pudové záležitosti ovládány a potlačovány vědomím a vůlí, kdežto v hypnóze je regulační mechanismus vypnut. Jen málokdo si uvědomuje, jaké nám může hrozit nebezpečí. Hypnotické stavy často úzce souvisí s nejrůznějšími formami okultismu a spiritismu. Jejich neuvážené a často i šarlatánské používání může ohrozit život nic netušícího pacienta nebo spíše pokusného králíka. Hypnoticko-meditativní duševní odpoutání od plného vědomí a reality navozuje vnitřní "skutečnost" a člověk dočasně uniká svým problémům. Moc víry a našeho podvědomí je úžasná, ale ve stavu změněného vědomí může člověk otevřít dveře neznámým a zlým duchovním silám. Následky mohou být daleko horší než všechny nemoci, utrpení a neduhy dohromady. Člověk by nikdy neměl vyprazdňovat svoji mysl, protože do prázdného bytu se vždy může nastěhovat někdo jiný. Někteří lidé v duchovní svět prostě nevěří, zatímco druzí o okultismus a spiritismus projevují až přehnaný zájem. On totiž skutečně existuje, ale zvědavost a hledání nadpřirozeného léku na duchovní prázdnotu je to poslední, co nás může před nebezpečím ochránit. Měli bychom si uvědomit, že jsou jen dva páni, dvě mocnosti, jimž člověk může sloužit a patřit. Pro nikoho z nás neexistuje neutrální půda nebo třetí cesta. Buď žijeme ve světle, nebo ve tmě. Již dříve jsme si řekli, že za zdraví, za svou kůži, dá člověk i duši. Nejlepší relaxace a nejúčinnější obrana proti každodennímu stresu a soužení je modlitba bez ustání. Boží slovo nás před duchovním světem nadpřirozených úkazů důrazně varuje. Ježíš Kristus přišel na svět jako světlo, abychom netápali ve tmě. Cituji:

Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. (1. list Janův 4:1-4)