Svět viditelný a neviditelný

Dnešní pořad by měl být předělem mezi světem viditelným a neviditelným. Doposud jsme se v našich pořadech zabývali anatomií těla, tedy viditelnými projevy některých orgánů. Kromě viditelných orgánů a funkcí probíhá uvnitř našeho těla obrovské množství neviditelných pochodů, které jsou nesmírně zajímavé a životně důležité. Až do nedávna jsme některé souvislosti jen tušili. Dnes víme, že jsme teprve na začátku poznání neviditelného dění v genetické, hormonální a molekulární rovině. Pronikání do tajů genetického inženýrství a imunitního systému je stejně složité, jako je systém matematiky a kybernetiky. Prosté zamyšlení nad složitostí komplexnosti lidského těla nám spolu s pomocí překotného rozvoje lékařského poznání odhaluje, že život není pouze soubor biologických a fyzikálních zákonů. Nové poznání v oborech molekulární biologie a genetiky (s pomocí fyziky, chemie, elektroniky, spektrografie a dalších oborů) představuje netušené možnosti vědeckého poznání, které odhalují závažné nedostatky Darwinovy teorie o vzniku života. I dále se budeme zabývat biblickými principy, které nás mohou vést ke zcela novému chápání a poznávání nejen tělesného, ale i duchovního zdraví člověka. Ty totiž, na rozdíl od strohé a sterilní laboratorní praxe, vedou člověka k hlubokému obdivu nad dokonalostí lidského těla a duše. V Božím slově můžeme číst příklady přikázání, která zachránila a zachraňují tisíce lidských životů nejen před zbytečným utrpením, ale i před věčným zatracením. Bez nich je totiž ohrožena naše tělesná i duchovní existence. Celá řada biblických principů se může stát i dnes základem preventivních možností celistvé péče o naše zdraví. S objevem antibiotik a očkovacích látek jsme byli přesvědčeni, že brzy vymizí všechny nakažlivé a infekční choroby. Dnes je otázkou, zda plošné užívání očkovacích látek a antibiotik přineslo lidstvu více užitku nebo následných problémů. Ne nadarmo se říká, člověk míní a Pán Bůh mění. Statistiky skutečně ukazují výrazný pokles infekčních chorob, ale na druhé straně pozorujeme nárůst tzv. civilizačních chorob. A infekční choroby? Ty se jako bumerang vracejí.

Nejrůznější mikroorganismy, viry a bakterie znepokojují odbornou i laickou veřejnost. Rozvoj cestování a změna životního stylu zvyšují šíření nejrůznějších chorob závratným tempem, ale mikroorganismy odolávají dříve účinným lékům. Člověk nad neviditelným světem nemocí, stejně jako nad existencí vnitřní motivace k hříchu, sám zvítězit nemůže. Dříve volali na poplach křesťané, dnes varují lidstvo ekologové a sociologové. Během tohoto století došlo k obrovským změnám biosféry a došlo i na drastické změny životního prostředí. Na mnoha místech naší planety vymírá příroda, živočišné druhy a je ohrožováno i lidstvo samo. Člověk může vyhrát bitvu, ale válku vyhrát nedokáže. V zemích třetího světa dál lidé umírají na následky infekčních onemocnění, zatímco lidé ve vyspělých zemích umírají předčasně na následky civilizačních chorob. Mezi ně patří nejrůznější poruchy látkové výměny, zvýšená hladina cholesterolu, zvýšení krevního tlaku, cukrovka, poruchy imunitního systému, revmatické bolesti, alergie, neplodnost, chronická únava a v neposlední řadě stále roste počet zhoubných a nezhoubných nádorů. Přední odborníci vědeckých pracovišť hledají odpověď na otázku, co způsobuje civilizační choroby. Některé příčiny jsou dobře známy, a přesto se jim neumíme vyhnout. Známe následky kouření, nezdravého stravování, nedostatku pohybu, víme, jak negativně působí znečištěné ovzduší, ale změnit životní návyky nechceme. Celá řada jiných příčin je stále zahalena tajemstvím a těm se bránit nedovedeme, i kdybychom chtěli. To, co se děje na molekulární rovině lidského těla, zatím jen tušíme. Toto neviditelné působení je stejně zhoubné jako působení hříšné myšlenky na naši duši. Očividný hřích můžeme snadno identifikovat, ale následky neviditelných hříchů, to, co se odehrává v našich srdcích a myslích, zůstává skryto. Následky na sebe nedají dlouho čekat. Dříve nebo později se každý bude zodpovídat za své činy. Boží slovo nás na svět viditelný a neviditelný nejen upozorňuje, ale přibližuje nám ho v osobě Ježíše Krista. Cituji:

On sám je obrazem Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. (Koloským 1:15-16)

Mnozí lidé o existenci Boha pochybují a víru ve Stvoření zesměšňují, ačkoliv dnes, více než kdykoliv dříve, mají množství důkazů o složitosti systému živé a neživé přírody. Mnozí říkají, ano uvěřím, ale nejdříve musím vidět; a protože Boha nikdo nevidí a nikdy neviděl, používají tento argument jako důvod pro svoji nevěru. Kolem nás jsou tisíce neviditelných úkazů, které, ač jsou neviditelné, mají očividné následky. Nikdo z nás nevidí elektrický proud, ale o jeho existenci se můžeme přesvědčit mnoha způsoby. Nikdo z nás nevidí rozhlasové nebo televizní signály, ale jen blázen by tvrdil, že to, co vidíme a slyšíme, neexistuje jen proto, že jeho zdroj svými smysly nevidíme. Donedávna nemohl nikdo vidět virus nebo bacil, ale dílo zkázy bylo očividné. Nikdo z nás nemůže vidět paprsky ultrafialového záření, ale přehnané opalování jsme poznali na vlastní kůži snad všichni. Nevidíme radioaktivní záření, ale protože známe strašlivé následky, nikdo o jeho existenci nepochybuje. Žijeme v době překotných změn a revolučních objevů. Většina největších vynálezů našeho století pracuje na neviditelných principech. Každý z nich může přinášet užitek nebo zkázu. Informační dálnice nám přibližují svět na dosah ruky. I samotné lidské tvoření a motivace mají neviditelnou podstatu. A tak chtě nechtě, musíme si přiznat, že lidské tvoření, ale i individuální chování a motivace, je víc než soubor instinktů a reakcí na podněty vnějšího prostředí. Důkazem existence Božího působení není jen vesmír, naše země a vše živé a neživé, co nás obklopuje, ale generace změněných životů, které v každé době svědčí o jedinečnosti Boha, Stvořitele celého vesmíru. Vše kolem nás se mění, jen Bůh zůstává neměnný. Křesťanská víra byla v nedávné minulosti zatlačena do oblasti soukromého a individuálního přesvědčení. Otázky mravní a etické se tím pádem zhroutily a je jen na křesťanech, zda budou schopni předávat víru hledajícím, nebo křesťanství u nás zůstane jen historickou vzpomínkou na doby minulé. Nepromarněme tuto jedinečnou příležitost. Všude kolem nás je totiž příliš mnoho lidí, kteří si představují Boha jako nemohoucího starce a neznají Stvořitele člověka i vesmíru.