Cukr a sladkosti

Už se skoro zdálo, že čtvrtý pořad dubnového harmonogramu nedokončím. Události minulých dnů a týdnů nám daly pořádně zabrat. To, že jsme pod neustálým tlakem termínů, není nic nového. Ve chvíli, kdy se na nějaký den uvolníme, zúčastníme se vícedenní konference nebo si vezmeme dovolenou, nastane takové tempo, že nevíme, kde nám hlava stojí. Tentokrát jsme k tomu všemu měli v naší rodině slavnostní událost. Ženil se nám starší syn Filip. Několik měsíců, týdnů a obzvláště posledních dnů jsme žili víc v modlitbách než přípravách svatby. Teď je vše za námi a když se dívám zpět, vidím, že to, co se u nás odehrávalo, by stačilo pro tragikomický scénář filmové komedie, jak se věci mají, když se Američan chce oženit v místě svého narození. Dvakrát byla svatba ohrožena ramenem zákona, neboť náš právní řád neuznává dvojí občanství. Otázkou zůstává, zda občanství určuje český rodný list nebo potvrzení o cizím státním občanství. Dva dny před plánovanou svatbou bylo zapojeno do našeho případu i ministerstvo vnitra. Nakonec byla svatba povolena. Aby toho nebylo málo, osmiletý bratříček nevěsty dostal těsně před svatbou neštovice. Nevěsta byla smutná, že její brášinka neuvidí princeznu. S hosty jsme se vítali i loučili, přiváželi je i odváželi a společně se radovali z lásky našich dětí. Když všechno skončilo, zalehla jsem s chřipkou. Bolesti hlavy byly takové, že nezbývalo nic jiného než ležet, pít čaj, polykat aspiríny, spát a modlit se za brzké uzdravení. Během agónie mi bylo jasné, kdo za chřipku může. Ke svatebnímu veselí patří nejen dobré jídlo a pití, ale i výslužka. Na každé svatbě je obvykle tolik lákavých sladkostí, že není možno odolat. A právě sladkosti byly příčinou mého tělesného selhání. Pavel vyloučil cukr ze svého jídelníčku asi před rokem a neonemocněl jako já.

Podívejme se na cukr trochu podrobněji. Ve středověku byl cukr stejně vzácný jako dnes kaviár. V osmnáctém století to byl takový luxus, že domácí cukřenky měly zámek a klíček. Za posledních dvě stě let se spotřeba cukru zvýšila z necelých dvou kilogramů na osobu ročně na více než 60 kg a není výjimkou, že někteří lidé konzumují denně až půl kg cukru. V Americe bývá až 70% cukru skryto v potravinách určených k přímé spotřebě nebo k dochucování. Proto také uvidíte v Americe neskutečné množství obézních lidí. Nejvíce cukru spotřebují děti a mladí muži kolem dvacítky. Sladkosti v životě dětí jsou příčinou nejen jejich hyperaktivity, ale i agresivity a podrážděnosti. Jako okamžitý zdroj energie cukr způsobuje následnou únavu, náladovost a u některých osob i depresi. Zmrzlina, bonbóny, sušenky, čokoláda, slazené nápoje, jež obsahují masivní dávky cukru, jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Dnes představuje cukr asi 20% kalorií, které denně přijímáme. Před dvěma sty lety cukr představoval méně než 1% kalorií. Stačí nějaké svátky nebo příležitost si život osladit a snadno poznáme, zda sladkosti patří mezi naše slabosti. Buď nějaké to kilo přibereme, nebo onemocníme. Všimněme si, že chřipkové epidemie propukají především v období svátků a zvýšené spotřeby sladkostí. Přílišná bohatost naší stravy je příčinou celé řady chorob jen proto, že dáváme přednost jídlu, které nám chutná, aniž bychom přemýšleli o tom, co udělá s naším tělem. Dnes víme, že přílišná konzumace cukru má negativní vliv na koronární funkce. Dokonce takový, že může být škodlivější než kouření, nadváha a nedostatek pohybu. Výzkum v Indii odhalil, že v jižní části země jsou srdeční nemoci 7x častější než na severu, přestože na severu lidé spotřebují 7x více tuků než na jihu. Na jihu spotřebují lidé na osobu kolem 25 kg cukru ročně, zatímco lidé na severu cukr nekonzumují téměř vůbec. To, že cukr způsobuje zubní kazy, ví i malé dítě, ale jen málokdo si uvědomuje, že cukr může být také příčinou chronických střevních potíží. Cukr ničí tvorbu B-vitamínu a ten je základem imunitních funkcí. Osoby, které konzumují cukr, mají častější problémy se žlučníkovými kameny, žaludečními vředy, průjmy a náchylností k chřipkám a nachlazení.

Podívejme se nejdříve, jak získáváme cukr. Většina rafinovaného cukru pochází z cukrové řepy nebo třtiny. Můžeme říci, že se jedná o člověkem vyrobenou surovinu. Ale když dva dělají totéž, není to totéž. Přirozeným zdrojem sladkosti býval od pradávna med. Na rozdíl od rafinovaného cukru obsahuje med nejméně 165 různých složek počínaje aminokyselinami, enzymy, vitamíny, minerály a nejméně 25 různými druhy cukru. Abychom získali půl kilogramu medu, nalétá včela asi 50 tisíc kilometrů a vysaje nektar z 2,5 milionu květů. Na téma med najdeme v Bibli celou řadu odkazů. Prošla jsem jich více než 60 a některé z nich jsou velmi zajímavé. Nejčastěji Písmo hovoří o zemi oplývající mlékem a medem. Také je psáno, že plástev medu uzdravuje kosti a nabádá: Synu můj, jez med. Dnes víme, že med obsahuje primární prvky kolagenu, který vlastně drží naši kostru, kůži a svaly pohromadě. Odkaz na plástev medu nás jen upozorňuje, že pro lidské zdraví je důležitý med v přírodní podobě. Med lze používat jako povrchovou ochranu proti infekci u odřenin a spálenin. Vysoká kyselost medu a obsah glukózy a fruktózy zamezuje růstu bakterií. Biologický med obsahuje protizánětlivý inhibin. Medové obklady brání hnisání a urychlují hojení. Nejen že med obsahuje látky, které omezují bakteriální růst, je navíc snadno rozpustitelný ve vodě. Je škoda, že při průmyslovém zpracování medu zničíme celou řadu jedinečných vlastností a nakonec jej používáme většinou jen jako sladidlo. Boží slovo nám nabízí mnoho moudrých rad navíc. Cituji z 24. kapitoly Přísloví:

Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá! Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci, nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv. Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům. Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo. Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými; (Přísloví 24 13-21)

Nejen med, ale i moudrá slova Písma osladí náš život, zaplaší trpkost a hořkost v našich srdcích. Ve 25. kapitole Přísloví (verš 16) čteme:

"Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej" a následuje další dobrá a praktická rada: (verš 17): "Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět." O dalších biblických principech zdravé výživy si povíme příště.