Štěstí na předpis - nemocná duše

Problematika psychoaktivních drog, o nichž jsme se zmínili v minulém pořadu, má přímou souvislost s léčením nemocné duše. Z anatomie víme, že přirozené psychické naladění osobnosti ve své chemické podstatě řídí neuropeptidy. Například noradrenalin působí asi na deset tisíc různých pocitových molekul, jejichž přesně daná funkce vytváří naši osobnost. Z Božího slova víme, že lidské tělo je utvořeno z hlíny - což potvrzuje, že lidské tělo je jedinečná živá laboratoř, kde neustále probíhají chemické reakce, ale to není vše. Ve stručnosti můžeme říci, že životní energii získáváme z potravy. Ta umožňuje, aby draslík a další ionty prostupovaly biologické membrány, které proměňují naše myšlenky v nervové impulzy. Každá myšlenka formulovaná v našem mozku chemicky aktivuje nervové transmitery. K tomu, abychom mohli existovat a přemýšlet, potřebujeme kyslík. Bez něj bychom se nezmohli ani na jedinou myšlenku a nevydali ani hlásku. Bez kyslíku by náš mozek odumřel během několika minut. Bez mechaniky proudění vzduchu hlasivkami bychom nemohli ani sípat, natož své myšlenky s někým verbálně sdílet. A právě nedostatky v oblasti komunikace jsou příčinou pocitů opuštěnosti, psychických problémů a vnitřního soužení. Ale protože člověk není jen chemická laboratoř, podívejme se na psychofarmacii z biblického pohledu. Již v knize Genesis je psáno, že člověk je psyché, tedy duše živá. Co je to duše, o tom se budou filozofové dohadovat do nekonečna. Podobně široké pole interpretace platí i o farmacii. Původní řecké slovo "pharmakeia" mělo význam kouzelnictví, čarodějnictví, čarování a čarovné nápoje. Do stejné kategorie patří vyvolávání transů, vizí a halucinací - tedy kvality vjemů, které stojí v dnešní době nejblíže účinkům drog. Je zajímavé, že jedním z významů farmacie je také smilnění, svádění a trávení jedy.

Novou módou se stala antidepresivní léčiva obsahující většinou serotonin, dopamin a další. Pacienti předpokládají, že hlavním úkolem lékaře je vyhmátnout a předepsat ten pravý lék, který vše napraví. Ještě do nedávna jsme věřili, že jednoho dne bude vynalezena zázračná pilulka, která nás ochrání od všech nemocí, bolestí a neduhů. Dnes doufáme, že bude vynalezen hormon nebo gen proti stárnutí a elixír optimismu a dobré nálady. Farmaceutické společnosti ruku v ruce s lékařskou profesí hledají pacienty a zákazníky stejně usilovně jako výrobci a distributoři ilegálních drog. Problém narkomanie se dotýká stále většího počtu uživatelů, ale otázka legalizace drog se dotýká nás všech. Kde je hranice? Zákonodárci a farmaceutické společnosti již dnes drží trumfy farmacie ve vlastních rukou. Je jen otázkou času, kdy bude obchod s drogami legalizován. Psychonormy a psychofarmacie budou ovlivňovat a určovat myšlení a chování člověka. Jen málo odborníků, i na slovo vzatých, kteří se zabývají narkomanií, si uvědomuje, že člověk je neodolatelně přitahován k transcendentním zkušenostem. Pokud je nemůže získat cestou přirozenou, hledá je způsobem nepřirozeným nebo i nadpřirozeným. Bible před jakýmkoliv zneužíváním farmak, která mění psychiku člověka nebo vyvolává mystické tranzy, důrazně varuje.

Ateistická indoktrinace ochudila duchovní rozměr člověka natolik, že materialista nezná Boží přítomnost ani působení Ducha svatého. Proto uspokojuje především svoji tělesnost, ale to ke štěstí nestačí. Neurofarmakologové, genetičtí inženýři, molekulární biologové a mozkoví experti pronikají do tajů mozkové chemie a hormonálních funkcí. Myšlení, pokud zapomeneme na lidskou duši, není skutečně nic jiného než soubor chemických reakcí, které probíhají v šedé kůře mozkové. Chemické řešení psychických a sexuálních problémů sice nabízí nevídané možnosti, ale stejně jako plastická operace a nejlepší kosmetika neprodlouží nikomu z nás život o jediný den, tak žádná pilulka nezmění trvale stav naší duše. Prázdnotu mohou ošálit na chvíli nejrůznější rekreační drogy, elixíry dobré nálady nebo antidepresiva na lékařský předpis. To vše jsou jen berličky, které podpírají nalomenou duši duchovně mrtvého člověka. Lék na nemocnou duši nenajdeme v ordinacích lékaře, ani v lékárně nebo v laboratoři, ale jen u svého Stvořitele. Obživit lidského ducha a vyléčit duši může pouze Pán Ježíš Kristus. Závěrem uvedu citát z knihy Věda a víra, kterou nám před časem zaslal její autor pan František Press. V kapitole nazvané Věda a budoucnost člověka cituje ze zkušeností anglického romanopisce Aldouse Huxleyho. Ten po druhé světové válce sám na své osobě podnikal výzkumy s působením drog na psychologii člověka, a to zejména se známou drogou mexických Indiánů - meskalinem, která byla ve starém Mexiku používána jako posvátná droga vedoucí k mystickému vytržení. V roce 1954 vydal tehdy zcela ojedinělou knihu Dveře vnímání, v níž své poznatky shrnul asi takto. Cituji:

"Potřeba transcendentního sebeuvědomění je principiální touhou duše. Když muži a ženy z jakéhokoliv důvodu neuspějí v transcendenci sebe samých prostřednictvím kultu, dobrých prací a duchovního cvičení, jsou zralí k tomu, aby sáhli po chemických náhradách - alkoholu a drogách." Proto, "čeho je zapotřebí, je nová droga, která by uvolnila a potěšila naši trpící bytost, aniž by při dlouhodobém používání napáchala více zla než přináší okamžitého dobra. Taková droga musí být syntetizovatelná a dostupná v přesných dávkách". Stojí za povšimnutí, že Huxley už v roce 1932 ve svém slavném románu Dobrý nový svět (Konec civilizace) jako výstražné memento popisuje takovou doslova neblahou, dokonalou euforickou a narkotickou drogu - somu, která v utopické "společnosti všeobecného štěstí" uspokojí tuto touhu po lidské transcendenci a přitom "má všechny přednosti křesťanství a alkoholu, ale je bez jejich nedostatků", a která vyvolá příjemné halucinace a přivede člověka "k rozplynutí v širším bytí"

Jak se zdá, doba utopické společnosti všeobecného štěstí se po více než 60 letech naplňuje. Staré, přežilé, tradiční vztahy rodinného života jsou pomalu ale jistě, alespoň v Americe, nahrazovány prosperující společností všeobecného štěstí, organizovanou na zcela vědeckých základech. .