1. Kniha knih - zvířata a zemědělství

Bez knih si nikdo z nás nedovede život představit. Kdybychom se měli spoléhat jen na vlastní paměť, zapamatovali bychom si sotva malý zbytek událostí a informací, a to ještě ve zkreslené podobě. Bez učebnic, návodů, receptů a nejrůznějších manuálů bychom stěží ovládali jen zlomek současných vymožeností, které obsluhují s naprostou samozřejmostí i děti, které ještě neumí ani číst. Knihy nás spojují se vzdálenými místy, s neznámými lidmi, osudy, inspirují nás novými myšlenkami. Mezi nimi je však jedna, o níž se říká, že je to Kniha knih. Najdeme v ní nejen odkazy na knihu života, ale seznamuje nás s celou řadou oborů a praktických ponaučení. Čteme pro zábavu i poučení.

Čím více zábavných, odborných a vědeckých knih nás obklopuje, tím více přehlížíme Knihu knih. Z Knihy knih se dozvíme, jak lidem sloužily knihy zákona, smlouvy, svědectví, vidění, knihy pamětní, letopisů, proroctví, knihy králů, Mojžíšovy knihy, moudrá přísloví a mnohé další. Většina lidí, kteří se s Biblí nesetkali nebo ji poznali zprostředkovaně jen ve zkreslené podobě, je přesvědčena, že Bible nemá modernímu člověku co říci. Pro mnohé bude překvapením, že Bible, i když její nejstarší části spadají do doby před třemi a půl tisíci lety, předběhla svou dobu. V minulých pořadech jsme se dotkli celé řady témat souvisejících s lidským tělem a církví. Podívejme se dnes na některá pravidla a ustanovení o pokrmech, zdraví a hygieně, která najdeme v knihách Starého zákona. Výuka základů zdravovědy byla odpovědností kněží. Kněz určoval diagnózu onemocnění, předepisoval patřičné léky a způsob léčby. Kněz nařizoval izolaci ve vážných případech onemocnění, ohrožujících celé společenství. Základy biblické hygieny se od dnešních zásad příliš neliší. Dobře víme, že prvotním základem dobrého zdraví je dostupnost nezávadné pitné vody, osobní čistota a opatření týkající se odpadních vod. Teprve před padesáti lety lidé přišli na to, že tyfus, cholera a další epidemie mají svůj původ v kontaminovaných vodách. Z Bible víme, že už od dob Mojžíšových lidé věděli, že pokud se v nádrži nebo nádobě s vodou objeví utopené zvíře, nesmí takou vodu pít. To platí i dnes. 3. kniha Mojžíšova, Leviticus, je od 11. kapitoly zdrojem základů zdravovědy, počínaje životosprávou, přes pohlavní čistotu mužů a žen, následnou péči o rodičky, malomocenství a očišťování od malomocenství. Boží slovo určovalo řád každodenního života, řád pohlavního života, pravidla duchovního zdraví od míry trestů za těžká provinění, až po náboženská pravidla zákonů svatosti.

Dnes se podíváme na ponaučení o chovu zvířat a zemědělství. V Bibli je vyjmenováno asi 130 různých zvířat. Domácí zvířata měla svůj hospodářský užitek. Boží slovo určovalo řád při porážení domácích i obětních zvířat. V 5. Mojžíšově knize, Deuteronomiu, čteme, že zvířata, která pošla stářím nebo nemocí, se nemají konzumovat ani dále zpracovávat, například jako krmivo. Kdybychom se dnes řídili tímto biblickým pravidlem, nemusely být ohroženy lidské životy a likvidovány tisíce nemocných krav, vepřů a kuřat, do jejichž krmiva se přidává moučka z uhynulých zvířat. I dnes se běžně používá kostní moučka, rybí moučka a odpadní produkty hromadně pěstovaných chovných zvířat jako krmivo.

Již dříve jsme si připomínali Boží slovo, které člověka varuje před urbanizací a kolchozy. Připomeňme si varovná slova Písma. Cituji:

Běda těm, kteří připojují dům k domu a slučují pole s polem, takže nezbývá žádné místo, jako byste jen vy byli usedlíci v zemi. ... "Ano, zpustnou četné domy, i velké a pěkné budou liduprázdné. ... I nejváženější budou hladovět, hlučící dav bude prahnout žízní. ... Sehnut bude člověk a ponížen muž, oči zpupné budou poníženy. ... Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. (Izajáš 5:8-25)

I dnešní generace se považuje za moudrou a rozumnou, přestože svět kolem nás je plný bídy, hladovění a utrpení. Boží slovo hovoří o odpočinutí, nejen pro člověka, ale i pro zemi, tedy půdu, která nás živí. Boží ekologie nás varuje před přílišně intenzivním hospodařením, stejně jako ekologická hnutí bojuje proti drancování přírody. Intenzivní hospodaření a užívání umělých hnojiv zamořuje nejen spodní vody, ale i těla lidí a zvířat. Dál produkujeme potraviny systémem velkoprodukce a velkochovů. Navíc dnes stojíme před vstupem do sjednocené Evropy a ekonomickou globalizací. Boží slovo nás před velkoprodukcí a intenzivním hospodařením varuje. Znovu cituji:

Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. ... Země bude mít rok odpočinutí. Co země v odpočinutí sama zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté. I tvůj dobytek a zvěř, která je v tvé zemi, bude mít všechnu její úrodu za potravu. (Leviticus 25:4-11)

Každý sedmý rok potřebuje země odpočinutí, avšak my jsme odsunuli Bibli do oblasti pověr a mytologie a zemi drancujeme. Místo biblické moudrosti nasloucháme ekologům se stejnou úctou, jako lidé dříve naslouchali kněžím. Místo Boha zbožňujeme Zemi a přírodu, a tak se postupně ve své vzdělanosti a moudrosti vracíme k pověrám a plnohodnotnému pohanství. Dnes zcela vážně používají vzdělaní lidé k léčení nejrůznější kameny, čerpají energii z kmenů stromů a nezdráhají se používat metody blízké okultismu. Kdybychom respektovali Mojžíšovy zákony, žili bychom zdravěji a spokojeněji i dnes, ale o tom si povíme příště.