3. Kniha knih - změny v učebnicích

Každý z našich předchozích pořadů poukazoval na biblické principy a řadu ustanovení - ponaučení týkajících se životních oblastí, které dnes místo kněží zastávají lékaři, hygienici a nejrůznější inspektoři. Dnes se zaměříme na další oblast, řekněme oblast vzdělanosti, z níž byli kněží postupně vytlačeni. Většina lidí, kteří se s Knihou knih nesetkali, je přesvědčena, že Bible je zastaralá a neaktuální sbírka podivných pravidel a zákonů. Od osmnáctého století utvářejí moderní myšlení osvícenci a humanisté, kteří se snažili řešit problémy své doby způsobem, který z lidského, přírodního i vesmírného dění vylučuje Boha jako svrchovanou autoritu.

Velký francouzský filozof Voltaire vystupoval jako odpůrce náboženského dogmatismu, napadal nespravedlnost a netoleranci své doby. Existenci Boha nepopíral, přestože prohlašoval, že křesťanství bude smeteno ze země. Voltaire zamítal křesťanství jako takové a o Bibli předpověděl, že zůstane jenom v muzeích. Ve své humanistické osvícenosti odmítal jakoukoliv úlohu Boží prozřetelnosti v našich životech. Voltaire se však mýlil. Po jeho smrti byl jeho knihtiskařský lis používán k tištění Biblí a jeho dům v Ženevě se stal skladem Biblí ženevské biblické společnosti. Bible zůstává aktuální i dnes, zatímco díla velkých myslitelů našeho i minulého století našla místo svého odpočinku v muzeích. Voltaire v r. 1770 napsal: Jestliže Bůh neexistoval, pak je nezbytné, abychom si jeho existenci vymysleli. Člověk si existenci Boha nemusí vymýšlet. Všude kolem nás jsou tisíce důkazů o existenci inteligence. Ale zkuste si vymyslet svět bez Boha? Kdyby skutečně existoval svět bez Boha, neexistovalo by ani učení ateismu. Kdo totiž popírá něco neexistujícího, je fantazírující blázen. Totéž nám říká Boží slovo: Jen blázen řekne: Boha není. Kdyby se skutečně jednalo o vymyšlenou osobnost nebo příčinu existence všeho, co kolem nás je, nepřestála by ani Bible celá staletí kritiky. Boha nemůžeme zařadit do kategorie smyšlených bytostí. Bůh, Bible a křesťanství jsou neoddělitelné veličiny, a pokud existuje Bůh, bude s námi i křesťanství. Od smrti Voltaira uplynulo více než dvě stě let, avšak Bible je stále aktuální, dokonce patří mezi nejprodávanější knihy, které byly kdy napsány. Bible je dál čtena, vyhledávána a její vliv není o nic menší než v každé historické epoše lidstva. Bible, na rozdíl od mnoha světově uznávaných i oslavovaných klasiků, nezůstává skryta v knihovnách a muzejních depozitářích, ale patří mezi nejčtenější a nejpřekládanější knihy, které kdy byly napsány. Psalo ji čtyřicet autorů v rozmezí 16 století, přesto tvoří jednu knihu; stovky lidí ji překládají, tisíce vydavatelů ji tisknou a miliony čtou. Bible je přeložena do více než 1800 jazyků a dnes je asi pro 97% obyvatel světa jazykově dostupná. Bible proměňuje životy jednotlivců bez ohledu na jejich zeměpisnou, rasovou a ekonomickou příslušnost. Prokázat její věčnou platnost není tak složité, ale daleko obtížnější je Bibli sprovodit ze světa. Voltaire správně napsal, že Bůh nestojí na straně velkých vojsk, ale na straně těch, kdo umí střílet nejlépe. Bůh nestojí na straně většiny kritiků Bible, ale na straně menšiny, která se nebojí věřit biblické zvěsti. K tomu, aby mohli být křesťané dobrými vojáky, mají spolehlivou biblickou výzbroj.

Každý světonázor, který ze svého středu odstraní Boha Stvořitele a odmítne božství Ježíše Krista, je předem odsouzen k zániku. Bible, na rozdíl od jiných autorů a spisů, nepodléhá duchu doby. Bible obsahuje více než 6 tisíc veršů prorockých údajů, z nichž se více než polovina již vyplnila. Žádná předpověď se nesplnila jinak, než byla popsána. Tím se nemůže pochlubit Nostradamus ani jiné náboženské spisy, Koránem počínaje a Knihou mormonů konče. Bible nemusí revidovat historické údaje ani vědecké postoje. To nemůžeme říci ani o jedné učebnici dějepisu nebo přírodních věd. Ty, z nichž se žáci učili před deseti lety, jsou nepoužitelné, protože byly poznamenané dobou. Uvedu příklad. Na začátku školního roku jsem si půjčila učebnici biologie pro střední školy. Byla nová, krásná a se zájmem jsem ji prolistovala. Pro středoškolské účely se zdála být nabita fakty a informacemi, s nimiž se dříve setkávali studenti až na vysokých školách. Samozřejmě jsme si "projela" i index učebnice, abych se podívala, kde se vyskytuje termín evoluce nebo Darwin.

K mému potěšení jsem zjistila, že Darwin, otec evoluční biologie, z učebnice prostě vypadl a o evoluci jsem našla jen tu a tam malou zmínku. Tato změna mě potěšila. Učebnice má být souborem faktů, nikoliv propagací ideologie. Podívejme se na další příklad změn, na důkaz, který sloužil jako jeden ze základních pilířů evoluce. Většina z nás si jistě pamatuje na rekapitulaci vývojových stádií živočišných druhů, tzv. "biogenetické pravidlo", které poukazovalo na vzájemnou příbuznost živočišných druhů. "Zakrnělý ocas" naší páteře býval triumfálním důkazem, že se člověk vyvinul z opice. Před nedávnem profesor Richardson zopakoval po 123 letech práci profesora Haeckela a porovnal velikost embryí ryby, mloka, kuřete, králíka a člověka ve stádiu "ocasního pupenu". A co se nestalo? Pan profesor Richardson zjistil, že se pozorovaná embrya liší ve své velikosti a proporcích desetkrát - tuto zásadní skutečnost pan profesor Haeckel zamlčel. Můžeme se jen ptát, kolik generací studentů biflovalo nepřesná schémata. Svůj pohled budou muset změnit i molekulární embryologové a místo vývojové podobnosti živočišných druhů mohou sledovat rozdílnost jednotlivých druhů. Závěrem bych chtěla říci, že Bible si nenárokuje, že je učebnicí fyziky, chemie, biologie, geologie, astronomie, pedagogiky, etiky, archeologie, sociologie, soudnictví, zákonodárství, medicíny, hygieny, duševního zdraví, ale pokud se k některému z témat vyjadřuje, pak má nadčasovou platnost, kterou nemohou změnit nositelé nových -ismů, kteří patří mezi nejvýznamnější kritiky morálních a etických principů Božího slova, ale tom a dalších omylech dnešní doby si povíme příště.