4. Kniha knih - etologie

Dnes se opět vrátíme k anatomii těla církve. Před časem jsme si řekli, že Bible není učebnicí archeologie, fyziky, chemie, biologie, geologie, astronomie, pedagogiky, etiky, sociologie, soudnictví, zákonodárství, medicíny, hygieny, duševního zdraví, ale pokud se k některému z témat vyjadřuje, pak má nadčasovou platnost, kterou nemůžeme změnit. Jako další příklad uvedu některé poznámky z přednášky na téma Humánní etologie, která se konala v říjnu na Akademii věd v Praze. Etologie je nová disciplína, která vychází z oborů sociologie a sociální psychologie. Má to být detailní analýza, která zkoumá příčiny chování lidí a zvířat. Během přednášky jsme viděli pro ilustraci druhové příbuznosti diáčky šimpanzů, kteří si podávají ruce podobně jako lidé. Dietmar Todt, berlínský biolog, pozorováním chování zvířat dospěl k závěru, že lechtáním rozesměje gorilí mládě, z čehož vyplývá, že máme společné vývojové rysy. Podobné etologické poznatky nám mají připomenout, že lidské chování má mnoho společného s chováním zvířat. Samozřejmě, vyvstala i otázka, do jaké míry vede člověk druhově typický způsob života. Na přednášce jsme se dozvěděli, jak se např. liší deterministické chování od pravděpodobného chování, o tom, že člověk je dvoufázový tvor, o důležitosti dodržování lidského způsobu života, co je blahodárné pro společnost a důležité pro přežití jedince i celého lidstva. V diskuzi došlo na smutné konstatování, že evoluce sice spěje kupředu, ale lidstvu hrozí regrese. Tento neblahý stav vidíme například v chování dětí, z nichž vyrůstají malí tyrani a jejich brutální chování je stále nebezpečnější. Také Konrád Lorenz poukazuje v knize Odumírání lidskosti na znepokojivý stav lidstva. Znepokojení vědci hledají podobnost vzorů chování lidí a zvířat.

Podívejme se, jaké hlavní rozdíly vidí etologové mezi člověkem a zvířaty: člověk jako jediný živočišný druh pohřbívá své mrtvé, ale neví proč; na rozdíl od zvířat, zná stud, ale neví proč; a třetí významný prvek, který u zvířat nenajdeme, je bestialita - tedy lidské chování, k němuž se žádný nižší živočišný druh nesníží. Bestialitou rozumíme nejen týrání, mučení, vraždění a popravy, ale i nenávist, touhu po pomstě, krevní mstu, sexuální násilí a další úchylky. A opět se můžeme ptát proč? Další lidský prvek je dlouhodobý až celoživotní heterosexuální vztah dvojic, ale ten je v dnešních dnech stále méně závazný a jen málokdo se ptá PROČ? Přesto mezi základní potřeby člověka dál patří potřeba kladného individuálního osobního vztahu, který byl až doposud vyjádřen ve vztazích rodiče děti, manželé, nebo příbuzenské a společenské vztahy. Proč je dnes situace jiná? Proč dáváme přednost alternativním způsobům života? Globálně jsme se octli v soukolí zájmových skupin a organizací, jejichž cílem je, abychom z povědomí mladé generace vyloučili terminologii jako je rodina, matka, žena; proto zavádíme na vysokých školách přednášky tzv. "gender studies", něco tak obskurního, že pro jejich název nemáme ani výstižný český ekvivalent. Kdybychom jej totiž přeložili, zněl by spíše jako výsměch, protože se jedná o propagaci postupného odstranění rodového určení člověka - on-ona-ono- je totiž tvarosloví, které v gender studies chybí a spojuje lidský rod v jedno nepohlavní tvorstvo. Gender studies většinou vyučují ženy - feministického zaměření a studenty jsou obvykle také ženy. Tyto vysokoškolačky považují manželství a mateřství za něco, co je neslučitelné s jejich životní cestou. Tradiční rodina, manželství, mateřství, k čemu? Každá žena má právo rozhodovat o svém těle. Stačí uzákonit alternativní způsob života a uvidíte, jak bude naše společnost svobodná a šťastná! Další etologický poznatek je, že člověk ke své spokojenosti a vyrovnanosti potřebuje smysluplnou činnost.

Bůh naší doby je seberealizace a věk zábavy - to je sport, hry a koníčky. Dále ke spokojenosti potřebujeme komunikaci, svobodu, autority a uctívání autorit. Nakonec etologické přednášky bylo řečeno, že člověk si sice podává ruce stejně jako šimpanzové a opice se umí smát, ale v případě opic jde jen o taktický manévr. Úsměvem opice vyjadřuje podřízenost. Kdybychom z tohoto etologického závěru vyvodili praktické důsledky, měli bychom se přestat usmívat. Vyjadřovat podřízenost komukoliv a čemukoliv je podle dnešních norem nepřípustné. Co dodat? Posluchárna byla plná akademiků, kteří soustředěně poslouchali tři přednášející a vůbec jim nevadilo, že vědecká hodnota evoluční etologie je asi stejně vědecká, jako bývaly katedry vědeckého marxismu. Víte proč? Protože etologie nedokáže odpovědět PROČ na otázky lidského chování. Stačí nahlédnout do Bible. Žádná jiná kniha totiž nepopisuje člověka a jeho chování tak realisticky, jako Boží slovo. Tam totiž najdeme nejrůznější vzory chování a jejich příčiny i bez studia chování zvířat. Škoda, že nikdo z akademiků necitoval dodnes platná slova Bible: například: není dobré, aby člověk byl sám ... nebo že Bůh stvořil muže a ženu, že jim požehnal, že muž opustí svého otce i matku a přilne ke své ženě, že každý muž má mít jednu ženu, že budou společně vychovávat děti, i o tom, že Adam a Eva se nestyděli, když byli nazí, že člověk potřebuje Boha a společnost desatero. Jedním z deseti přikázání je uctívání Boží autority, ale tomu všemu se akademici zpronevěřili, a proto ve své ztracenosti vymýšlejí vědecká pracoviště pro etology, sociology, psychology a psychiatry, kteří léčí strádající duši člověka. Evoluční etologie není nic víc a nic méně, než další vymývání mozků. Alespoň, že jsme na půdě Akademie věd slyšeli uznání, že se člověk od zvířat přece jenom liší, i když zatím nevíme proč. Kdyby si někdo dovolil na fóru akademiků připomenout biblické definice smyslu lidského života, nemuseli bychom jen smutně konstatovat, že nedostatek láskyplné autority a kontaktů je příčinou mnoha poruch chování. Neměli bychom zapomínat, že první tři kapitoly knihy Genesis vysvětlující původ člověka a Boží desatero tvoří základ celé etologie. Postavíme-li proti sobě všechny knihy, které byly kdy napsány o chování člověka, Bible bude stát zcela osamocena - ne jako kniha zavržená, ale nadčasově platná.