1. Rudimenty - zuby moudrosti

V minulém pořadu jsme si řekli, že z pohledu etologie, tedy vědy o chování, je člověk zvíře vyššího stupně. Na první pohled člověk, ostatně jako většina živočichů, není nic jiného než taková trubice, která se horem plní a spodem vyprazdňuje. Podle toho, zda jsou býložravci, masožravci nebo všežravci, mají anatomicky uzpůsobeno trávící ústrojí. Evolucionisté objevili, že lidské tělo má asi 180 nefunkčních a zbytečných struktur. Díky tomu je lidský organismus zdánlivě nedokonalý, přestože stojí na nejvyšším stupni evoluce. Existence tzv. rudimentů měla potvrzovat proces evolučního vývoje, v našem případě od opic k člověku. Dnes z původních 180 důkazů evolučního vývoje zbývají jen některé, a i o nich je lépe mlčet, protože většina funkcí byla dodatečně objevena. Například krční a nosní mandle byly donedávna považovány za zbytečný orgán a tak se mandle trhaly jako na běžícím pásu. Každý ví, že k důkazům evoluce patří slepé střevo a zakrnělý ocas. Také nehty a vlasy považují evolucionisté za nedokončené vývojové stadium drápů a srsti. Již méně diskutovaná je taková zbytečnost ,jako jsou zuby moudrosti. A právě u nich začneme dnešní pořad. Podle tvaru zubů, ale i podle opotřebení poznáme, kdo se čím živil; poznáme, zda jde o tvora býložravého či masožravého. V Bibli čteme, že člověk byl původně vegetarián. Cituji z knihy Genesis:

Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm."

Tak žil člověk až do potopy. Živil se výhradně rostlinnou potravou, tedy pořádně kousal a žvýkal. Pak přišla potopa. Otázka celosvětové potopy je pro evolucionisty zdrojem výsměchu a pro křesťany zdrojem pochybností, ale kdybychom považovali tuto historickou událost za lokální potopu, stěží bychom mohli vysvětlit, proč zmizelo obrovské množství rostlinných druhů, jejichž fosílie máme. Jídelníček popotopního tvorstva, nejen lidí, se výrazně změnil. A tato změna zasáhla nejen naše zuby, ale i trávení. Po potopě pro některé živočichy a člověka končí éra vegetariánství. Ochuzená rostlinná strava, alespoň co do různorodosti, je po potopě obohacena následujícím způsobem. Cituji:

Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. (Gn 9,3)

Není divu, že se do určité míry změnilo i naše zažívání a žvýkání. V nejrůznějších článcích o správné výživě se často opakuje lamentace, že složení dnešní stravy je úplně jiné, než jakou stravu přijímali naši předci. Výrazné změny výživy můžeme pozorovat od narození. Děti dostávají místo mateřského mléka mixované kašičky a papání z konzerviček. Protože děti bez vyvinutých stoliček požívají stravu dospělých, potravu nežvýkají, ale spíše jen polykají. Není divu, že dochází k celé řadě návykových i anatomických změn. Jejich čelisti nejsou dostatečně zatěžovány a nemohou se normálně vyvíjet. Zuby moudrosti, někdy se jim také říká třetí stoličky, vyrůstají většinou až v dospělosti. Není divu, že někteří jedinci mají nedostatek místa a zuby moudrosti skutečně způsobují krušné chvíle, ale naše osmičky za to nemohou. Počet zubů je geneticky dán a věřím, že je optimální. Na stavu chrupu se podepíše způsob života. Antropologové pozorují, že se lidské čelisti zmenšují, ale ne u všech národů. Je zajímavé, že americké děti nosí velmi často rovnátka na zuby. Nemyslím si, že je to pouze kosmetická záležitost, ale skutečnost, že novorozenci se jednak pokládají na bříško a tento zvyk tvaruje jejich čelisti a za druhé, dětská výživa z konzerviček se používá mnohem déle. Jiná situace je v méně vyspělých zemích. Už jste například viděli Afričana, který nemá dokonalý chrup? Domorodci přijímají rostlinnou stravu v takovém množství, že mají v našich očích dokonalý chrup a navíc, břišní operace, které jsou u nás tak četné a běžné, patří například v Africe nebo v Indii mezi největší rarity. A víte proč? Jejich strava je chudá na tuky, cukry a je bohatá na vlákniny. Kdybychom přiblížili naše stravování přírodním lidem, museli bychom mnohem více žvýkat a co víc, měli bychom nejen zdravější chrup, ale netrápila by nás spousta nemocí. Ale pojďme dál. Většina turistů, kteří navštíví Ameriku, říká, že nikdy neviděli tolik otylých lidí. Podívejme se, jak se Američané živí. Průměrný Američan totiž spořádá ročně 756 koblížků, 27 kilogramů dortů, spotřebuje 60 kg cukru a to nemluvím o hamburgrech a dalších lákadlech, které jsou pro uspěchané lidi samozřejmostí.

Naše buňky potřebují pro svoji funkci a udržení života jednoduchý cukr - glukózu, ale rafinovaný cukr je to nejhorší, co můžeme ve své stravě přijímat. Pokud cukr v krvi poklesne pod určitou hladinu, dostaví se pocit hladu. Nedostatek glukózy se doplňuje přísunem potravin nebo je nahrazován z tukových zásob. Tato reakce může probíhat oběma směry. Pokud je naše strava příliš bohatá na cukry, proměňují je játra pomocí inzulínu na tuky. Vlastní příčinou tukových polštářů tedy nemusí být samotné tuky, ale uhlohydráty - cukry. To jsou všechno rychlé, ale bezcenné kalorie. Navíc, americké potraviny jsou tak sterilní - obvykle procesy pasterizace, konzervace, slabé radiace a nejrůznější procesy dlouhodobé trvanlivosti přetvářejí přirozené potraviny v neživou hmotu, která náš organizmus spíše zatěžuje než vyživuje. Není divu, že nejlépe živení obyvatelé světa konzumují mrtvou vysoce kalorickou hmotu, která se ukládá ve formě tukových polštářů. Obezita, cukrovka a kornatění cév ničí člověka všude tam, kde strava neodpovídá složení, jaké bylo člověku určeno Stvořitelem.

Je prokázáno, že pokud byla základem stravy amerických Indiánů kukuřice, fazole, nejrůznější semena a zelenina, neznali cukrovku. Dnešní Indiáni si pochutnávají na bohaté americké stravě, vydatně ji zalévají coca-colou a jsou nejen otylí, ale cukrovka patří mezi velmi časté nemoci, které je sužují. Cukrovka, obezita, kornatění cév, infarkty - poruchy látkové výměny a následné degenerativní změny kloubů omezují pohyb, ... zatěžují srdce a plíce. Nejrůznější záchvaty a koliky jsou nejčastější příčinou návštěv lékařských ordinací a následné hospitalizace. Kdybychom věnovali pozornost Božímu slovu a zamysleli se nad dokonalostí lidského těla, které navzdory naší neznalosti a ignoraci vydrží tolik nestřídmosti, jistě bychom sami objevili cestu k lepšímu zdraví. Proč to všechno říkám? Protože i nám hrozí stejné nebezpečí - degenerace našeho zažívání není výsledkem evolučních procesů, ale ignorace dokonalosti lidského těla. V Bibli se dočteme o zdravé životosprávě. Současné poznání zdravovědy poukazuje na to, že člověk byl stvořen, aby přijímal nízkokalorickou potravu. Jak dále uvidíme, změna zažívání nám pomůže vysvětlit existenci tzv. rudimentárních orgánů. To, že dnes nerozumíme některým funkcím, ještě neznamená, že jsou zbytečné, ale o tom si povíme více příště.