2. Rudimenty - slepé střevo

V minulém pořadu jsme hovořili o rudimentárních orgánech, o zubech moudrosti, o změnách životního stylu. Ještě na chvíli zůstaneme u zubů. Podíváme-li se do Bible, najdeme na toto téma kolem padesátky odkazů. V obrazném jazyku jsou zuby přirovnávány k nejrůznějším zbraním, ale nejčastěji vyjadřují lidské cítění. Najdeme verše, kdy se člověk zlobí a skřípe, cení nebo zatíná zuby. Často čteme o zubech, které nepříjemně trnou. Mohli bychom vyjmenovat a popsat celou škálu nepříjemných pocitů a bolestí, které nepocítíme nikde jinde na našem těle. Způsob, jak reagujeme na bolest a první varování možného problému, je různý. Bolest signalizuje, že je něco v nepořádku se zubem, chrupem nebo s celým zdravím člověka. Někdo reaguje okamžitě a vyhledá pomoc. Jiní nasadí samoléčbu nebo si namlouvají, že se to usadí, že o nic nejde. Zubní kaz je nejrozšířenější lidskou chorobou. Je všudypřítomný, stejně jako lidský hřích. Akutní pocit bolesti je něco podobného jako svědomí, které sice občas hryzne, ale pokud mu nevěnujeme patřičnou pozornost, máme zaděláno na životní trápení, trnutí zubů a trpkost. Boží zákon - podobně jako bolest-, nás varuje, že je něco v nepořádku. V našem životě se objevil ne zubní, ale duchovní kaz. Boží zákon, svědomí a bolest jdou ruku v ruce, společně slouží jako zabezpečovací systém nejen pro tělo, ale i duši člověka. Ústa, podobně jako oči a nos, jsou vstupní branou do našeho těla a většinou je na nás, co do těla vstupuje. Co do nás vstupuje, ovlivňuje naše zažívání. Již dříve jsme se některým poruchám zažívání věnovali. Také jsme si řekli, že břišní operace jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Operace žlučníku nebo slepého střeva je dnes rutinní záležitost. Encyklopedie Britanika z roku 1997 říká: slepé střevo nemá žádnou užitečnou funkci coby trávící orgán. Jestliže v současné době prohlásíme, že něco nemá užitečnou funkci, může to znamenat dvě věci. 1. neužitečný orgán měl nějakou prvotní funkci a z nějakých důvodů ji ztratil. K takovým procesům dochází neustále a každý z nás ví, co znamená degenerace nebo atrofie. Následnou nedokonalost nazývá Boží slovo - prokletí. Z Písma víme, že následkem Adamova hříchu bylo celé stvoření prokleto. Od té doby je každá generace nejen lidí, ale i celé přírody, poznamenána degenerativními změnami na všech úrovních.

2. Druhá možnost je, že orgán, tak jak byl stvořen, nějakou funkci má, ale zatím nevíme jakou. Nevěříte? V minulém pořadu jsme si řekli, že evolucionisté dokumentovali, že v lidském těle existuje asi 180 vestigálních struktur. Takové tvrzení naznačovalo, že naše tělo je vlastně živé muzeum orgánů zvířecích předků. U nich orgány fungovaly, v člověku jsou nepotřebné. To byl hlavní důkaz evoluce. Díky lékařskému poznání na molekulární a genetické úrovni raději o 180 zbytečných orgánech nemluvíme. Padla všeobecná víra, že během pokračující evoluce člověka vše zbytečné prostě zmizí.

Dříve, než se podíváme na slepé střevo podrobněji, připomeňme si některé základní funkce trávení. Trávení začíná již v ústech. Sliny obsahují nejen enzymy, ale i bakterie, které zastavují růst jiných bakterií, které s potravou přijímáme. V žaludku se rozžvýkaná potrava mísí s žaludečními šťávami. V kyselém prostředí se potrava rozkládá na jednodušší složky. Natrávená kaše přechází do tenkého střeva, kde v zásaditém prostředí dochází k hlavnímu trávení. V tlustém střevě je trávení z velké části dokončeno. Jen málokdo si uvědomuje komplexnost zažívání. Nejde jen o chemickou laboratoř kyselin, zásad, ale o celou řadu enzymů a živých organizmů, které nesprávným zpracováním nebo například přílišným a zbytečným užíváním léků naruší přirozené trávící pochody. Navíc, přijímáme "mrtvé" potraviny. Od doby sklizně, zpracování a konzumace mohou uplynout nejen dny a týdny, ale i měsíce. Aby se potraviny nekazily, projdou celou řadou procesů, které je promění. Přirozené trávící funkce našeho těla "umrtvují" antibiotika a leccos zbytečně prostě uřízneme. Jak jsme si již řekli, v medicíně převládá názor, že slepé střevo nemá žádnou významnou funkci, ale některé lékařské učebnice na základě současného poznání připouštějí, že je součástí imunologického mechanismu. Slepé střevo je vysoce specializovaný orgán, který hraje významnou úlohu ještě před narozením dítěte. U novorozenců je orgánem, který nastartuje zažívací ústrojí. Ještě v minulém století byli lékaři přesvědčeni, že slepé střevo nám pomáhá zpracovávat rostlinnou stravu. Dnes víme, že produkce sekretu slepého střeva je příliš malá, aby nějakým výrazným způsobem ovlivňovala trávení. Slepé střevo,stejně tak jako další části zažívacího traktu, obsahuje ve své stěně mukózu a submukózu a ta je součástí lymfatického systému. Víme, že střevní bakterie tlustého střeva chrání tělo před hnilobnými procesy. Kdyby neexistovala tato ochrana, bakterie by se mohly šířit do krevního oběhu a ohrožovaly by náš život. Zánět slepého střeva, tohoto malého červíka, může přivodit i smrt. To, že odstraněním slepého střeva nedojde ke krizové situaci, ještě neznamená, že je slepé střevo zbytečné. Operativně bývá odstraněno více orgánů, a přesto pacient může žít bez větších potíží.

Vraťme se na okamžik k biblickým pramenům. Adam a Eva byli první lidé a jejich potomci se živili výhradně rostlinnou stravou. Člověk zůstával vegetariánem až do potopy. Po potopě se změnily výrazně životní podmínky. Strava již nebyla tak bohatá a různorodá. Památky celosvětové potopy jsou všude kolem nás. Nejrůznější fosílie mořských živočichů najdeme v Himalájích stejně jako na našem území. Ze zachovaných fosílií víme, že spousta rostlinných druhů vymizela. Vegetariánská strava byla po potopě doplněna živočišnou a následovala změna zažívacího traktu. Kdybychom připustili, že člověk býval úplný vegetarián, nikoho by nepřekvapilo, že potřeboval ke svému trávení slepé střevo.

Není bez zajímavosti, že například medvídek koala má slepé střevo dlouhé celých 1.8 metrů. Jeho výhradní stravou jsou listy eukalyptu. Trávení medvídka je tak dokonalé, že nepije vodu a veškerý příjem tekutin pochází z listů. Eukalyptus roste i ve velmi suchých místech a koala není závislý na zdrojích vody v přírodě.

Co dodat? Všichni bychom si měli uvědomit, že celý náš vesmír vypráví o díle Stvořitele, který měl plán. Každý tvor, každý orgán, každý člověk není bezvýznamnou hříčkou přírody, ale výsledkem důmyslného uspořádání. Závěrem biblický citát:

Jestliže si někdo myslí, že něco už plně poznal, ten ještě nepoznal tak, jak je třeba. (1K 8,2)

Smyslem našeho života by mělo být poznávání a objevování Božích stop, které jsou všude kolem nás, a nespoléhali se na svou moudrost.