Asistovaná reprodukce

V dřívějších pořadech jsme hovořili o genetických výzkumech a možnostech. Podívejme se dnes, kam směřuje současné úsilí asistované reprodukce. Úvodem budu citovat článek, který před časem vyšel v časopise Etos. (4/1993)

Na Hammersmithově klinice v Londýně se dějí věci, které se donedávna považovaly za nemožné. Přicházejí sem dvojice, které trpí dědičnými chorobami, a přesto chtějí mít zdravé děti. Moderní reprodukční technika ve spojení s genetickými testy to umožňuje prostřednictvím takzvané "preimplantační selekce". Pomocí hormonů se vystupňuje produkce vaječných buněk ženy. Vaječné buňky vyňaté z vaječníků se oplodní spermiemi otce. Jakmile se oplodněná vaječná buňka rozdělí až na osm buněk, pipetou se jedna buňka lidského embrya odsaje a pod mikroskopem se zkoumá, zda neobsahuje vadné geny. Jestliže se v ní najde nějaký defektní chromozóm, vyleje se embryo do výlevky a zkoumá se další. Pouze embryo bez genetických vad se přenese zpět do těla matky. Jestliže se najde nějaký defektní chromozóm, vyleje se embryo do výlevky. Můžeme se ptát: Je to první velký krok na cestě k budoucnosti bez dědičných poruch? Do světa, kde si lidé budou vychovávat děti podle přání? Tyto otázky nejsou polemikou, ale rychle vyvstávají zcela konkrétně při soudobém vývoji reprodukční medicíny a genové techniky. Dnešní humanističtí genetikové už nezdůvodňují své cíle hospodářskými argumenty. Na ospravedlnění analýzy chromozómů neuvádějí ani vylepšení dědičného jmění národa. Podle nich je hlavním motivem vyhnout se utrpení. Ale rozluštění dědičné informace, rozšifrování jednotlivých genů rozvine dynamiku vaječných genů, kterou lze charakterizovat jen zpovzdálí. Již dnes je u nenarozených dětí v mateřském lůnu možná diagnóza více než pěti set dědičných nemocí. Je jen otázkou času, kdy k naprosto samozřejmým těhotenským vyšetřením budou patřit genetické testy stejně jako diagnóza ultrazvukem. Další zdánlivou výhodou je, že si rodiče budou moci zvolit pohlaví dítěte. Znovu se můžeme ptát, kde leží hranice mezi lidským zárodkem, který je "života hoden" a "není života hoden"? Tlak na postižené a rodiče dětí, které přicházejí na svět jako postižené, se bude silně zvyšovat. Nemorální chování v budoucnu posílí nepřekonatelnou sílu biologie - geny určují osud. Usmrcování nenarozeného života bude drasticky narůstat, ale veřejnost se tím bude zabývat stále méně, protože se to bude dít částečně v laboratoři a mimo mateřské lůno, všeobecně však ve velmi raných embryonálních stadiích. Ve chvíli, kdy se člověk stane sám sobě bohem, můžeme očekávat jen další katastrofy. Sen o nápravě člověka dostane novou živnou půdu. Všechny manipulace se zárodkem se budou přenášet na další generace a genové testy budou rozhodovat o průběhu života. Především pro zaměstnavatele a pojišťovny bude genetická informace zajímavá a úsporná. Pokud zaměstnanec nebo pojištěnec nese v sobě riziko rakoviny, infarktu nebo astmatu, nebude žádoucí. Právní a etická situace je po celém světě velmi různorodá. Vlivnou ochranu v oblasti manipulace s geny nabízí německý zákon o ochraně embryí. Podle něho je štěpení totipotentních buněk za účelem diagnostiky nebo výzkumu zakázáno. Preimplantační selekce, jak k ní dochází v Anglii, není zatím v Německu dovolena, ale v jiných zemích tomu tak není. Statě právních norem nechávají otevřený prostor, praktiky jako redukce nadpočetných embryí, klony nebo diagnostika před vložením do dělohy nejsou výslovně zakázány.

Co říci závěrem? Rozluštění dědičných informací bude mít následky, které dnes zdaleka ještě nedokážeme odhadnout. Ani sebevětší úspěchy vědy, ani nejideálnější selekce neučiní člověka bezproblémového, šťastnějšího a spokojenějšího. - Na biblické pravdě "Nikdo není spravedlivý... všichni se odvrátili, všichni propadli zvrácenosti" (Ř 3,10-12) se nemění vůbec nic. Genetické testy jsou senzační, ale přece jen krátkozrakou lidskou cestou. Jediným řešením zůstává záchrana v Pánu Ježíši Kristu.

To, co se týká asistované reprodukce a genetických testů, nakonec končí dnes rozhodnutím lékaře. Lékař rozhoduje o životě a smrti. Nevěříte? Na každé úspěšné těhotenství pomocí asistované reprodukce připadá šest mrtvých embryí z oplodněných vajíček. Na každý zmrazený zárodek devět odumřelých. V Anglii byl vydán zákon, že embrya starší pěti let, v případě, že jejich rodiče o ně nejeví zájem ani je nehodlají dát k dispozici pro adopci či výzkum, mají být zlikvidovány. Boží desatero a přikázání nezabiješ - ve své definici znamená nezavraždíš by mělo být nejvyšším měřítkem. Bohužel současný stav společnosti můžeme nazvat jako společnost vyznávající kulturu smrti. Podívejme se například na postoj k trestu smrti a právo žen na potrat. Je zajímavé, jak obojí diametrálně rozděluje dnešní společnost. Většina liberálně smýšlejících občanů je proti trestu smrti, ale zastává právo na potrat. Konzervativci jsou pro trest smrti, ale jsou proti potratům. Podívejme se, jak snadno se může stát reprodukční právo žen vražedným nástrojem srovnatelným s genocidou fašistické i komunistické minulosti. V říjnu 1997 americký vicepresident Al Gore šokoval veřejnost prohlášením, že obyvatelé Třetího světa jsou odpovědni za globální oteplování Země. Gore prohlásil, že jednou z cest, jak zpomalit globální oteplování, je zvýšit počet potratů a zavést - rozuměj vyžadovat používání antikoncepce a sterilizaci žen v rozvojových zemích. (WW1997/2) Agentura pro mezinárodní rozvoj - USAID - vydala například 20 milionů dolarů na kontrolu populace v Peru. Tamní ministerstvo zdravotnictví určilo měsíční kvóty sterilizací. Jen za rok 1997 bylo provedeno v Peru 100 tisíc sterilizací, které byly placeny ze státních prostředků. Plán byl splněn, ale strůjci lepšího světa se nezastaví před dalším vylepšováním lidského života. Jednoho dne budeme plnit populační plán podle norem euthanásie. Žijeme v době, kdy se stává nemožné možným, nevysvětlitelné pochopitelným, a neuvěřitelné pravdivým. Bůh nám postupně dovoluje nahlédnout do tajů stvoření a je i na nás, jakým směrem se budou zákony o řadě etických problémů našich dnů ubírat.