3. Kdy Kristus nepřijde

Musíme mít neustále na paměti, a stále to opakujeme, že není naší věcí určovat datum druhého příchodu Pána Ježíše Krista; co není naší věcí, tím se nezabýváme. Jak víme, nejdůležitější záležitosti se vždy pronášejí při odchodu. Poslední věta, lépe poslední závěť, kterou Ježíš pronesl těsně před svým výstupem do nebe, byla:

... "Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země."

Naší věcí je svědčit až na konec země, že Ježíš Kristus znovu přijde; naší věcí rozhodně není vypočítávat nějaká neplatná data, kdy přijde. O hodině Jeho příchodu ví jenom Bůh a nikdo jiný. Tak tedy, pokračujeme ve výčtu některých zajisté nevyplněných proroctví:

Mnoho lidí očekávalo konec, tedy příchod Pána Ježíše Krista v roce 1962. Tato předpověď spočívala na následujícím Danielovu proroctví:

Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí. Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů. Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu." (Daniel 12:10-13)

Znovu a znovu; všechny neplatné závěry v jakémkoliv oboru většinou vycházejí z nesprávných, lépe neplatných předpokladů. Myšlenkové logické odvození už bývá většinou správné, ale dovede jen k neplatnosti. V tomto případě, se má "dnům" rozumět jako rokům. Další chybný předpoklad je, že "ohyzdná modla pustošitele" představuje Mohamedovu invazi Jeruzaléma a postavení mešity na místě zbořeného židovského chrámu. Mohamedova invaze Jeruzaléma proběhla mezi rokem 622 a 632. Vezmeme-li tedy rok 627 za výchozí, a přičteme-li k němu 1290 dní, tedy let, dostaneme rok 1917. V tomto roce generál Allenby rozkázal, aby nad Jeruzalémem proletělo 100 letadel. Tím Allenby převzal Jeruzalém z tureckých do britských rukou, bez jediného výstřelu. To byl tedy první kvazivítězný výpočet. Proroctví však pokračuje:

Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů. Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu.

Připočtěme tedy k roku 627 1335 let, a dostaneme rok 1962. V tomto roce, 45 let po Allenbyho dobytí Jeruzaléma, se mělo dostavit odpočinutí, tedy vzkříšení mrtvých, a druhý Kristův příchod. Ježíš Kristus roku 1962 nepřišel, nikdo nebyl vzkříšen, a ujišťuji vás, že určitě nepřijde tehdy, když to bude kdokoliv předpovídat, včetně mne. Výpočty jsou v pořádku, ale předpoklady jsou chybné, jako vždy.

Když rok 1962 uplynul, zrevidovalo se datum dokončení mešity na rok 640. Což posunulo celou záležitost na rok 1975. Jak všichni víme, ten rok, jak už ani nemůže být jinak, se zase nic, co by nasvědčovalo druhému příchodu Ježíše Krista, nestalo.

Další předpověď konce světa a druhého příchodu Pána Ježíše Krista padla na rok 1964. Tato byla založena na roku 1844, jenž byl stanoven Millerem jako rok druhého příchodu Ježíše Krista. Ještě si o tomto roku něco povíme blíže. Tato odvozená teorie byla jednoduchá. Když roku 1844 Pán Ježíš nepřišel, a nedostavil se konec tohoto světového pořádku, byl tento rok označen za začátek konce. Rok 1844 byl přirovnán ke dnům Noe. Bůh v Noemových dnech varoval před celosvětovou potopou plných 120 let předem. Proto rok 1844 byl prý pouhým varováním. Přičteme-li k roku 1844 sto dvacet let, obdržíme rok 1964. V tomto roce se měl Ježíš Kristus vrátit, protože přijde, jak Bible učí, tak nečekaně jako potopa. Jenže rok 1964 pominul, a nic se nestalo.

Různé články, knihy, předpovídají na rok i na měsíc a den konec světového systému, protože přijde Mesiáš. Jistě, Mesiáš Ježíš Kristus podruhé přijde, ale není naší věcí znát čas Jeho příchodu. Naší věcí je šířit, že opravdu přijde. Některé předpovědi se týkají i času, třeba že se vrátí při východu slunce. Doufejme, že tito mají na mysli východ slunce v Jeruzalémě a ne třeba v Londýně.

Jiní moderní proroci mají zase vidění. Buď vidí přímo Pána Ježíše Krista, jak jim sděluje čas svého druhého příchodu, nebo vidí jiná znamení, třeba velké nápisy na obloze, atd. Jakoukoliv předpověď musíme ve světle Bible odmítnout. Znovu:

... "Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země."

Osobně reviduji i svoje prohlášení, která jsem napsal před mnoha léty. Pravda, vždy jsem si byl plně vědom, že nikdo dnes nemůže předpovědět čas druhého příchodu Ježíše Krista, přesto jsem býval přesvědčený, že až se naplní jistá proroctví, potom budeme schopni přesně určit čas Jeho druhého příchodu. Dnes si však plně uvědomuji následující verše:

O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noe: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky, takový bude i příchod Syna člověka. (Matouš 24:36-39)

Příchod Pána Ježíše Krista bude úplně a veskrze nečekaný. Opravdu, nemůžeme nic předpovědět, kromě toho, kdy nepřijde.

Proroctví jsou často podložena barvitými viděními nebo sny. Jeden takový sen popisuje, kdy se země proměnila v ráj. Snící popsal své vidění následovně: "Obdivoval jsem vyzařující obzor země před svýma očima, a náhle, s konečnou jasností, se mi zjevil rok 1978!" Článek se dále zmiňuje o tom, že tento rok naprosto souhlasí s předpovědí Williama Branhama.

Zůstaňme chvíli u Williama Branhama. Branham předpověděl druhý příchod Ježíše Krista na rok 1977. Zde jsou slova z jeho knihy "Sedm církevních věků, str. 322": "Jako soukromý student Slova, upřímně věřím a podporuji názor, souběžně s Boží inspirací, že rok 1977 musí ukončit tento světový pořádek a přivodit tisícileté království." Branham dále řekl, že když Bible prohlásí:

O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám...,

neznamená to, že bychom neměli vědět o onom roku, a ten stanovil na rok 1977. Takový výklad je neudržitelný. Jistá hodina přece musí náležet jistému dni, a jistý den jistému roku, jinak nemůžeme nic určit.

Jiní uvažují podobným stylem. Jestliže Bible hovoří, že nemůžeme znát dne ani hodiny, potom to prý neznamená, že bychom neměli vědět, kterou noc Pán Ježíš Kristus přijde. Jistě, posluchači, vidíte nesmyslnost takového tvrzení.

Mnoho dalších předpovědí druhého příchodu Pána Ježíše Krista se pohybuje okolo roku 2000. Vzpomeňme si, jaký byl rozruch kolem roku 1000. Jak se zdá, historie se opakuje. Tyto předpovědi mají společného jmenovatele, což je teorie 6000 let. V podstatě stojí na tomto: Písmo učí, že Bůh tvořil v šesti dnech a poslední sedmý den odpočinul. Písmo také učí, že máme pracovat šest dní a sedmý den odpočívat. Písmo také říká:

Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ,tisíc let jako jeden den´. (2. Petrův 3:8)

Proto poměrně velký počet lidí věří, že konec 6000 leté historie lidstva bude znamenat konec starého světového systému, a bude vystřídán tisíciletím odpočinku s Pánem Ježíšem Kristem, který se proto musí na přelomu tohoto tisíciletí vrátit.

Jak jsme četli, "jeden den je u Pána jako tisíc let", ale také jsme četli, že "tisíc let je jako jeden den". Tohle není žádný důkaz. "Jako" neznamená "je"! Dále, toto "jako" platí obousměrně, proto by jeden den Božího tvoření i odpočinku trval rovněž 1000 let. Bůh by tedy tvořil 6000 let, a odpočíval 1000 let. Adam by potom odpočíval déle než žil. Tento slovní obrat neříká nic víc, ani míň, než to, že pro nadčasového Boha čas nehraje žádnou roli, což potvrzují i širší souvislosti textu.

Všeobecně se má za to, a v podstatě s tím souhlasím, že Pán Ježíš Kristus se narodil asi 4000 let po Adamovi. Od Ježíšovy smrti uplynulo asi 2000 let, proto někdy kolem roku 2000 uplyne 6000 let od Adama, a to by mělo být těch šest kritických dnů, po nichž bude následovat tisíciletí odpočinku. Židé však, jak je zmíněno v Britské encyklopedii, udávají datum stvoření na 7. října 3761 před Kristem. Jestli je tohle pravda, potom by, podle teorie tisíc let jako jeden den, tisíciletí odpočinku mělo nastat až za nějakých 300 let.

Jiní bibličtí badatelé vypočítali počátek tisíciletí a příchod Pána Ježíše na rok 1873 nebo 1959. O roku 1873 se ještě zmíníme podrobněji.

Už jste slyšeli spekulace jako já, že každých 2000 let se něco významného přihodí? Po prvních 2000 létech prý přišla celosvětová potopa, po druhých 2000 létech se narodil Pán Ježíš Kristus, a po třetím dvoutisíciletí přijde Pán podruhé. To jistě není přesné tvrzení. Od Adama po potopu uplynulo 1656 let, a ani ta nejsou zdaleka přesná.

Dispensační křesťané věří, že Židé jsou Boží hodiny, lépe stopky. Před rokem 1948 většina věřila, že Boží prorocké stopky byly zastaveny, protože Židé nebyli ještě zpět ve své zemi. V momentě, kdy se prý Židé navrátí zpět a ustanoví svůj národní stát, Boží prorocké stopky začnou znovu odměřovat čas, a dojde k vytržení, nebo-li vzkříšení církve. Pán Ježíš si přijde pro své, a vykoná soud nad světem. Stát Izrael vznikl díky Bohu roku 1948. Církev však toho roku nebyla vzkříšena, nebyla vytržena; doposud si Pán pro ni ještě nepřišel, ani se nevrátil, aby uvedl na zemi nový pořádek.

Spekulativní vysvětlení přišlo velmi záhy. Protože historický Jeruzalém, ten, kde stával Chrám, nebyl v židovských rukách, nemohlo dojít k druhému příchodu Pána Ježíše Krista. Až celý Jeruzalém prý bude v rukou Židů, potom teprve může Ježíš přijít podruhé. V roce 1967 po šestidenní válce padl celý Jeruzalém do židovských rukou a Pán Ježíš zase nepřišel. Víte, proč nepřišel? Protože to tolik křesťanů očekávalo, že přijde! Písmo učí, že přijde tak nečekaně, jako přichází zloděj v noci a to musíme mít neustále na paměti, že není naší věcí znát čas a lhůtu Jeho druhého příchodu.

A teď se podívejme na výpočty a předpovědi, které jsem už zažil na vlastní kůži, a bez okolků se přiznávám, že mne velmi vzrušovaly. Podlehl jsem jako většina, také se učím.

Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. (Matouš 24:32-34)

Kniha Hala Lidsayho, která mne přivedla ke Kristu, mimo jiné učila, že rašící fíkovník je Izrael, který počal pučet roku 1948. Jedno pokolení je čtyřicet let, proto Pán Ježíš Kristus přijde roku 1988. Tohle jsem četl roku 1978. Umíte si představit vzrušení mladého křesťanského miminka? Ne, že bych byl o moc dospělejší dnes, ale že tu bude Pán Ježíš Kristus za 10 let mne vzrušovalo. Vůbec nepochybuji, že se Ježíš vrátí. Pochybuji však, když lidé ustanovují data Jeho druhého příchodu. Vše stojí jen na vratkých předpokladech. Všechny předpovědi jsou jen domněnky. Jestliže je ale jakákoliv domněnka předložena dogmaticky, potom může napáchat mnoho škod. Kolik lidí prodalo svůj majetek, přestalo pracovat, přestalo posílat děti do školy, kolikrát musela zasáhnout policie, jenom proto, že se někdo někde domníval na základě písčitých předpokladů, že je Pán Ježíš Kristus už už tady.

Snad každému musí být jasné, že podobné interpretační metody jsou chybné. Především jsme pro smích nevěřícím, kteří se každým takovým falešným, lépe naivním křesťanským rádobyproroctvím ujišťují, že víra v biblický druhý příchod Pána Ježíše Krista je jen pro prosťáčky. Jedním nesmyslem můžeme smýt tisíc pravd. Obzvláště noví křesťané bez ohledu na věk by měli být velmi obezřetní, aby nepropadli nějakému davovému křesťanskému tlaku. Nenechte se vzrušit, jako já před 19 léty, že už je Pán tady, protože to někdo vypočítal. Buďte vzrušeni bez ustání, že Pán může přijít kdykoliv podle své absolutně svrchované vůle, když to budeme nejméně očekávat.

Pavel napsal:

Proroctvími nepohrdejte. Všechno však zkoušejte, co je dobré, to pevně držte, a všeho, co vypadá zle, se vystříhejte. (1 Tes. 5:20-22)