5. Kdy Kristus nepřijde

Dnes již máme páté a poslední pokračování pořadů na téma, "Kdy Ježíš Kristus nepřijde". Znovu opakuji - není naší věcí určovat datum druhého příchodu Pána Ježíše Krista; co není naší věcí, tím se nezabýváme. Jak víme, nejdůležitější sdělení se vždy pronášejí při odchodu. Poslední věta, lépe poslední závěť, kterou Ježíš pronesl těsně před svým výstupem do nebe, byla:

Naší věcí není starat se o čas a lhůtu druhého příchodu Pána Ježíše Krista. Naší věcí je svědčit až na konec země, že Ježíš Kristus znovu přijde.

Tyto přednášky zakončíme již posledním údajným rokem Ježíšova druhého příchodu. Tento velmi známý letopočet je rok 1914, a jeho autorem je Charles Taze Russell, který založil velmi rozsáhlé hnutí, jež je dnes známo pod jménem Svědci Jehovovi.

Russell předpověděl 26 let předem, že všechny vlády budou svrženy a rozpuštěny roku 1914. (Studies in the Scriptures, Vol. 2, p. 99); Ježíš Kristus se v tomto roce vrátí na zem a stane se novým vládcem. Během jeho kralovaní ani Izrael, ani lidstvo už nebude pošlapáváno, utiskováno a zneužíváno bestiálními pohanskými vládami jako dosud. Království Boha a Jeho Krista bude ustanoveno na zemi roku 1914.

Kazatel Russell se dožil roku 1914 a tak se stal svědkem selhání vlastní prorocké předpovědi. Jak odpověděl roku 1916 na svoji nevyplněnou předpověď? "Myšlenka, že církev bude shromážděna do slávy před říjnem roku 1914, měla jistě na tisíce lidí velmi povzbudivý účinek. Všichni mohou chválit Pána i za tuto chybu. (Foreward to Volume Two)."

Jak už jsme si řekli, kdyby toto nebo kterékoliv jiné hnutí nebo jednotlivec přiznali chybu, obrátili list, a dále by se přestali zajímat o lhůty 2. příchodu Pána Ježíše Krista, potom by tato otázka byla biblicky vyřešena.

Svědci však na letopočtu 1914 stále lpí. To, co Russell předpověděl, že bude mít překotný průběh (totiž pád pohanských vlád a příchod Pána) prý již ve skutečnosti roku 1914 pozvolna započalo první světovou válkou. Russell se prý mýlil jen v rychlosti jejich pádu. Bible však říká, že Pán Ježíš přijde náhle. Je jasné, že tento aspekt viděl správně i Russell.

Podívejme se však na Russellovy předpoklady, kořeny, z nichž celá stavba proroctví vyrůstá. Kvalita základů, předpokladů, to je záruka kvality stavby. Má-li strom špatný kořen, je celý strom špatný. Má-li dobrý kořen, je celý strom dobrý. Kořen je základ, je to předpoklad. Dovolte mi odbočit, jak se Bible dívá na kořeny:

Russell učinil následující chybné předpoklady, které zaručily, že Pán Ježíš roku 1914 nepřišel. Vycházel z tohoto:

Bůh Izraelitům ve třetí Mojžíšově knize, 26. kapitole říká, že jim požehná, když Jej budou poslouchat, a že je potrestá, když Jej nebudou poslouchat. Zde je ten kritický verš:

Russell učil, že "sedmkrát" znamená sedm let, sedm symbolických let. Biblický rok má 360 dní, ne 365. Tedy, sedm let je 7 x 360, to je 2520 dní. Dále Russell předpokládal, že tyto dny představují roky, je zde tedy proroctví o 2520 letech. Dále předpokládal, že těchto 2520 let se musí připočíst k roku 606 před naším letopočtem, tedy k roku, v kterém se Židé dostali do babylonského otroctví, do rukou Nebúkadnesara. Mínus 606 plus 2520 rovná se 1914.

Co je neplatné na tomto předpokladu? Posuďte sami: Ve 3. Mojžíšově knize, 26. kapitole se výraz "sedmkrát" vyskytuje ne jednou, ale čtyřikrát: V 18., 21., 24. a 28. verši. Jestliže výraz "sedmkrát" ve 28. verši představuje 2520 roků, potom jistě znamená 2520 roků i v ostatních výskytech. 4 x 2.520 = 10.080 let. Byl Izrael trestán 10.080 let?

Řešení těchto veršů je tak prosté. Jestliže se Izrael neobrátí a nebude činit pokání, bude potrestán sedmkrát více. To je vše, co tyto verše učí. Tyto verše se ani zpovzdálí nedotýkají nějakých časových údajů, dotýkají se pouze a jenom přísnosti trestu. Výraz "sedmkrát" se ve Starém zákoně vyskytuje 28-krát, a nikdy nemá nic společného s časem.

Jen pro zevrubnou informaci, Mojžíš pokropil oltář olejem sedmkrát, Izraelité obešli hradby Jericha sedmkrát, Naamán se omyl v Jordánu sedmkrát, Elijáš řekl svému mládenci, aby opakoval sedmkrát "nic tam není", atd, atp. Všechny tyto výskyty výrazu "sedmkrát" mají jednoduchý smysl. Neznamenají nic víc a nic míň než sedmkrát. Ve Starém zákoně se tento výraz vyskytuje 28-krát, v Novém zákoně 4-krát. Přiřknout výrazu "sedmkrát" v jediném verši úplně jiný smysl než všem ostatním, tak jak to udělal Russell, je více než nedůslednost.

Pojďme ale dále, a odhalme další, až školáckou nedůslednost v Russellově dedukci. Předpokládejme na chvíli, že by výraz "sedmkrát" ve 3. Mojžíšově 26:28 skutečně znamenal sedm roků. Předpokládejme také, že by tyto roky byly symbolické a mohli bychom říci, společně s Russellem, že jeden den je jeden rok, tak jak jsme si již výše vysvětlili. O jak dlouhém roku vlastně teď hovoříme? Kolik má dní? Russell dospěl k číslu 2520 tím, že 7 let znamená 7 x 360 dní = 2.520 symbolických dní, tedy ve skutečnosti 2.520 let. Russell zde použil k výpočtu 360 dní na jeden rok. Tento pohled je oprávněný, jak vyplývá z Genesis 7:11; 7:24; 8:3-4. Z těchto veršů je zřejmé, že 5 měsíců se ztotožňuje se 150 dny; tedy 30 dní do měsíce, z čehož vyplývá 360 dní do roka, nebo-li 12 x 30.

Také ve Zjevení 11:2-3; 12:6; 13:5, se vyskytuje výraz 42 měsíců, jenž je ztotožněn s 1.260 dny. Podělíme-li 1260 dnů 42 měsíci, dostaneme 30 denní měsíc, a z něho zase vyplývá 360 denní rok.

Tato dedukce je správná. Zde ale vyvstává Russellova nedůslednost s rokem 1914. Jak víme, Russell dospěl ke 2520 rokům tak, že použil 360 denní biblický rok. Ale, těchto 2520 roků přičetl k roku 606 před n.l., jako by měly 365,25 dní, čímž dospěl do roku 1914. Jednoduše k 2520 rokům, dospěl výpočtem, používaje 360 denní rok; ale pak s nimi počítal, jako kdyby to byly normální naše roky 365 a čtvrt dní dlouhé.

Když už Russell použil 360 denní rok, potom měl své proroctví založit na stejném měřítku. Kdyby totiž k roku 606 před n.l. přičetl 2.520 360 denních let, potom by Pán Ježíš Kristus měl přijít podruhé už v roce 1878. Russell však své proroctví pronesl v roce 1888, tedy 10 let po údajném druhém příchodu Ježíše Krista, kdyby pracoval konzistentně se stejným měřítkem.

A nebo, kdyby Russell konzistentně použil 365 denní rok, potom 7 x 365,25 = 2.556,75 dní nebo-li let. Ty když přičteme k mínus 606, tak dostaneme rok 1950, 36 let po údajném druhém příchodu.

Tento výpočet, na rozdíl od předešlých příkladů, nemá ani dobré předpoklady, ani dobrou matematiku. Ostatní příklady byly alespoň konzistentní ve výpočtu, když už měly neplatné předpoklady. Russellův rok 1914 je v podstatě vymyšlený.

Ať se podíváme v Bibli kamkoliv na výraz "sedmkrát", třeba do 3. Mojžíšovy knihy, nebo do epištoly Židům, prostě kamkoliv, musí nám poměrně rychle vyvstat neudržitelnost této interpretace, která bezdůvodně násobí 360 dní "sedmkrát", a z výsledného čísla, které by mělo odpovídat 2520 dnům udělá 2520 roků. Znovu si všimněme, že tyto roky byly vypočteny použitím 360 denního roku, a pak se výsledek dosazuje do běhu normálních 365 a čtvrt denních roků, čímž se dochází k výslednému roku 1914, kdy se měl Pán Ježíš Kristus vrátit. Tyto úvahy nedávají ani duchovní, ani logický smysl. Přesto, tisíce a tisíce lidí věřilo, že Ježíš Kristus přijde roku 1914. Když nepřišel, pak se tato teorie upravila, a dnes miliony věří, že rok 1914 nebyl konec, ale počátek konce. Jestliže chceme hovořit o počátku konce, potom bychom jej měli umístit do okamžiku, kdy Adam s Evou zhřešili. Tehdy totiž Bůh prorokoval Satanovi o Ježíši Kristu, jenž je počátek i konec:

Proč jsme se pětkrát zabývali touto tématikou o načasování druhého Ježíšova příchodu? Abychom se vyvarovali chyb, které my lidé neustále opakujeme! Stejné metody chybných předpokladů jsou používány dnes a denně. Vím, o čem mluvím, sám jsem také prošel v roce 1978 jistým obdobím, díky Bohu jen krátkým, kdy jsem myslel, že Pán přijde za deset let, roku 1988, protože 1948 (vznik Izraele) plus 40 let (jedna generace) rovná se 1988. Všechny podobné výpočty, které jsme si v posledních pěti pořadech uváděli, vedou k určité exkluzivitě, ke zvláštnímu vhledu, který ostatním křesťanům jakoby chybí. Nedivme se, že mnoho lidí potom věří učení, které prostě není pravdou. Exklusivní znalost může být, svým způsobem, neuvědomělá pýcha

Zdůrazňuji, že naprostá většina těch, kdo prorokovali a vypočítali nebo prorokují a vypočítávají lhůty druhého Ježíšova příchodu, jsou upřímní lidé, kteří svým vývodům také věří. Jen nepatrné promile by něco podobného udělalo čistě ze zlomyslnosti. Uvědomme si, že tito povětšinou milují Pána Ježíše Krista, a už chtějí, aby byl mezi námi! Přesto si dovolím z vlastní zkušenosti prohlásit, že k tomuto svodu vede především emotivní láska k Bohu, která není vyvážena hlubokým a nestranným biblickým studiem. Je to i láska nebo lpění na určitých oblíbených doktrínách, které jsou osnovou té či oné denominace, na nichž přece ta naše církev stojí, a v tom ohledu ta naše denominace ví a zná lépe než ta druhá. Nestranně přemýšlet, jednat a milovat je nesnadné. Myslím si dokonce, že nestranně přemýšlet a milovat je zhola nemožné. Všichni lidé, všichni jsme předpojatí! To platí i o čestných racionálních vědcích, kteří si na své jakoby nepředpojaté objektivnosti nejvíc zakládají. Jejich předpojatost ale už vězí v tom, že si namlouvají, že nejsou předpojatí. Každý, v jakémkoliv oboru lidské činnosti, přece musí stavět na nějakých základech, a ty jsou vždy předpojaté. Křesťanská předpojatost vězí v naší církevně-stranické příslušnosti. Na tom není nic špatného, každý musíme přece patřit do nějakého společenství křesťanů. Ale když nám začne být jistá doktrína naší skupiny, denominace, nebo denominace sama, vzácnější než samotný Pán Ježíš Kristus, potom dojde k nevyváženosti, která otevře dveře nadměrné horlivosti.

Vypočítávání data druhého příchodu Pánova vede mimo jiné také k velkému zklamání věřících. A nevěřící? Ti se takových předpovědí chytají jako topící se stébla. Vždyť právě ty jim jakoby ospravedlňují jejich nevěru.

Samozřejmě nepopíráme druhý příchod Pána Ježíše Krista. Ten určitě přijde. Nevyplněné předpovědi jen nahánějí vodu na mlýn skeptikům, kteří se nám mohou i posmívat:

Tolikrát jsme opakovali, že naší věcí není znát čas a lhůtu Ježíšova příchodu, naší věcí je svědčit až na sám konec světa, že nás Pán Ježíš Kristus zachránil, a že se vrátí podruhé. Nevíme, a nemůžeme vědět, kdy to bude. To ví jen Otec v nebesích. Bůh nám říká, abychom nebyli ve tmě, abychom nespali, abychom Jej očekávali, protože může přijít kdykoliv s nenadání. Jedno ale víme s jistotou. Zítra můžeme s jistotou říci, že Pána Ježíše Krista uvidíme o den dříve než dnes. Bible to potvrzuje:

Buďme zaměstnaní, dokud nepřijde. Některé věci nám Bůh odhalil, některé nám skryl. Odhalil nám, že přijde, skryl nám, kdy přijde. Pracujme a oslavujme Ho. Nezesměšňujme Ho v očích pochybovačů naší naivitou neplatných proroctví.

Kdy se Pán Ježíš Kristus vrátí nevíme. Můžeme jen bezpečně prohlásit: Kdokoliv předpoví čas nebo lhůtu Jeho druhého příchodu, tak tehdy Ježíš Kristus zaručeně nepřijde.