8. Nový věk

Posledně jsme si rozdělili typy náboženství, a začali se trochu zabývat pantheismem. První důsledek pantheismu byl, že se člověk stává spasitelem svým a tedy i spasitelem božím, protože vše, tedy i člověk, je bůh... Tak tedy:

Druhým důsledkem pantheismu a Nového věku je, že pantheismus rozbíjí morálku. Jestliže je bůh všechno, potom je bůh také zlo. Hinduismus učí, že dobro a zlo jsou jen iluze, a proto se jen zdají být protichůdné, ačkoliv ve skutečnosti prý nejsou. Novověkisté jako Allan Watts píše, že život je jako divadelní hra. Na jevišti má dobro a zlo jen rozdílné kostýmy a jména. V zákulisí jsou herci hrající kladné i záporné úlohy velicí kamarádi.

Yen-men, jeden z velikých východních myslitelů, učí: "Jestli si přeješ znát čistou pravdu, nesmíš se příliš zatěžovat myšlenkami, co je dobré a co je zlé. Roztržka mezi dobrem a zlem je jen nemoc naší mysli". No a protože zlo neexistuje, pak potom lidský problém nevězí v hříchu, ale v nevědomosti. Ten, kdo vraždí, je vlastně chudinka, protože neví a neuvědomuje si, co dělá. Transcendentní meditace tedy blahodárně vyprazdňuje mysl, která je zbytečně zatěžována iluzorními pojmy jako je dobro a zlo. Skrze meditaci mysl přijme iluzorní podstatu hmotného světa, čímž prý docílí vyšší stupeň duchovní reality. Budha sedící nehybně, bez citu, bez pohybu, bez zájmu, bez myšlenek, bez reakce na okolní hmotný svět, je stadium dosažení dokonalého duchovního stavu. Člověk, který přestane věřit v Boha, nezačne věřit ničemu, nýbrž začne věřit čemukoliv. Pantheismus je v podstatě nebezpečnější než ateistický humanismus, protože humanismus se z jakéhosi neopodstatněného, snad tradičního důvodu přimyká k jisté morálce, která vychází z křesťanství. Panteistické myšlení, použité do důsledku, logicky ruší morálku úplně.

Třetím důsledkem pantheismu je to, že znehodnocuje lidský život, přestože na povrchu vypadá, jako by jej vyzdvihoval lidským božstvím. Maharaši, otec transcendentního meditování, řekl: "Buď pevný a věz, že jsem bůh." Evangelisté Nového věku říkají, jsi bůh, jsem bůh, dohromady jsme bůh a společně s našim duchovním probuzením tvoříme boží království. Zbožňuj se, jsem světlo. Ano, zdá se to být protiřečení, ale právě tato víra znehodnocuje lidský život. Člověk je bůh, ale i zvířata, plevel a kamení jsou bůh. Není nic povznášejícího na lidském božství, jestliže i červ a neštovicový virus je také božský.

V Indii se tato všebožská víra důsledně uplatňuje a jak Indie vypadá, nemusíme rozvádět. Hlad, bída, nemoci, apatie, utrpení a nepředstavitelná hniloba a špína. Nic záviděníhodného. Jestliže jsem jenom duch a ne tělo, proč bych se měl trápit tím, že zmírám hlady. Nedostatek potravin v Indii, která je jednou z nejbohatších zemí, co se přírodních zdrojů týče, je způsoben panteistickým hinduismem, který dnes proniká i do západního myšlení. V Indii nezabiješ ani krysu, vždyť je bůh. Dvacet procent potravin je v Indii sežráno krysami, což představuje vlak plný obilí, z Los Angeles do New Yorku. Opice zničí 15% a dalších 15% potravin sežerou svaté krávy, které jsou důležitější než hladové děti. Jestliže je všechno bůh, potom si je vše rovno. Krysy nesmí být zničeny, dobytek poražen a sněden, strom nesmí být rozřezán na topení.

Vzpomínám si dobře, když jeden můj bývalý spolupracovník přijel z Bangkoku v hadích botách, tak mu druhý, vědecky založený inženýr silně ekologicky a dozelena ovlivněný řekl, že by si příště mohl nechat ušít boty z kůže svých dětí. Tento moderní vzdělanec by popřel, že má cokoliv společného s pantheismem, jelikož věří jen vědě. Přesto jej pantheismus dostal odzadu. Hadi a děti jeho kolegy měli v jeho myšlení stejnou hodnotu. Pantheismus znehodnocuje lidský život a strhuje jej na zvířecí úroveň. Nevěřím, že by západ upadl na úroveň Indie, ale panteisticky nesprávné chápání boha logicky vede k rovnoprávnosti krávy a člověka. Kdykoliv člověk začne zbožňovat přírodu, stane se jejím poddaným.

Na ostrově Bali, který je z 95% hinduistický, jsme navštívili netopýří chrám, kde se zapichovaly svíčky do netopýřích lejn - také bůh, a věřící zbožně přinášeli své oběti do tohoto chrámu s vírou, že uctívají boha, jehož jsou součástí.

Nejen že pantheismus degraduje člověka, ale degraduje i zvířata. Krávy v Indii nejsou tak pěkně vykrmené a zdravé jako krávy ve Švýcarsku. Protože Švýcaři ještě nevěří, že kráva je bůh, jejich krávy se mají lépe než jejich indické družky. Nepantheisté se naučili přírodu částečně podřizovat. Naučili se krávy křížit, aby byly zdravé a produktivní. Bůh dal člověku celou přírodu k používání a podmanění. Pravda, zneužití přírody je druhý extrém a v této zemi dobře víme, co to je ekošok. Být dobrým hospodářem přírody je jedna věc a být zbožňovatelem přírody je věc druhá.

Čtvrtým důsledkem pantheismu je, že brzdí rozvoj vědy. Pantheismus nás nabádá, abychom zbožňovali přírodu, protože příroda je ve skutečnosti bůh. Věda nás naopak vede k tomu, abychom přírodu obdělávali a využívali, co nám nabízí, protože viditelný svět byl stvořen pro náš prospěch. Člověk je však zodpovědný Bohu, jak přírodu používá, a její vykořisťování a ničení je v rozporu s biblickým učením. Pantheismus hmotnost přírody popírá a tvrdí, že příroda je iluzorní. Vše je zredukováno do nějaké síly a neosobní energie, kterou nazývá bohem. Věda naopak věří v realitu světa a vesmíru. Západní životní standart stojí na křesťanské víře, že příroda není bohem, ale že byla Bohem stvořena pro člověka. Západ dosáhl svého standartu ne že by byl intelektuálně brilantnější než východ. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, protože jsem na východě žil a vím, že orientální hlavy šlapou jako hodinky. Západ dosáhl svého standartu proto, že byl Biblí osvobozen od zbožňování přírody. Všimněme si, že právě ty národy, které budovaly na Bibli, se netitulují, nestaví se na úroveň boha, ale protože jsou Bohu podřízeny, dotáhly to na poli technologickém, ekonomickém, kolonizačním, kulturním i ekologickém nejdál. Ti co budují na atheismu zničili přírodu i člověka nejvíce. A ti, co vlastně nebudují vůbec, jsou v panteistickém područí přírody a zmírají v bídě.

Rozdíl mezi biblickým a panteistickým přístupem k přírodě nám dokreslí osobní zkušenost. Do Nového Delhi jsme přiletěli pozdě večer, takže nás taxík dopravil do hotelu a šli jsme hned spát. Ráno nás probudilo sluníčko a jen jsme rozlepili oči, už z postele jsme viděli v okně korunu úplně oďobaného stromu bez jediného lístečku s desítkami supů, hledících přímo na nás do naší postele ze vzdálenosti sotva deseti metrů. Supům se ve velkoměstě dobře daří, vždyť tam stále nějaká ta kráva nebo krysa zdechne. V Curychu supi nejsou jen z toho důvodu, že kráva dřív než pojde a začne se rozkládat, se sní, krysy se vyhubí, protože žádné zvíře v Curychu není bůh. Již jsem řekl, že nevěřím, že to západ dotáhne na indickou úroveň, ale příklad bot z hadí či dětské kůže by nás měl varovat.

Ve Zjevení 13:7 se dočteme:

A bylo jí dáno, aby vedla (ta šelma - Antikrist) válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou; budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života.

Před vůdcem budou lidé klekat, budou jej zbožňovat jako boha. Vždy jsem si myslel, že moderní materialistický člověk nemůže zbožňovat, protože v boha nevěří. Ale novověké panteistické všebožství připraví lidstvo k tomu, že budou v Antikristovi vidět boha bohů, vždyť sami budou bůžci. Vzpomínám si, když jsem jako kluk viděl ve 49. Roce nadšním bez sebe hysterickou svazačku v modrém, že ji políbil Antonín Zápotocký. Tehdy jsem tomu tak nerozuměl, ale dnes mi to napovídá hodně. Také si vzpomínám, že jsme měli v čítance čtení a sovětské pionýrce, která si nemyla tvářičky, protože ji políbil soudruh Visarionovič. Lidé, nezbožňujme žádného člověka, i když mu třeba říkáme tatíček. Važme si lidí, a milujme je jako sebe sama. Petr řekl Korneliovi.

Vstaň, vždyť i já jsem jenom člověk.