Homosexualita, pedofilie

V pořadech sonda do duše se společně zamýšlíme nad různými problémy, které provázejí dnešní život a nějakým způsobem souvisejí s morálkou a sexuálním chováním. Člověk nemusí být puritán, aby v něm komercionalizace sexu a násilí v masmédiích vyvolávala čas od času znepokojení či nevolnost. Společně jsme se zamýšleli nad smyslem sexuální výuky ve školách a některými zkušenostmi z jiných zemí, kde je sexuální výchova zavedena již několik let. V dnešním pořadu se zaměříme na otázky, které souvisejí s HOMOSEXUALITOU a PEDOFILIÍ. Obojí je v dnešní době v popředí zájmu zákonodárců, pedagogů i odborníků v oblasti sexuologie, psychologie a psychiatrie.

Homosexuální menšina obyvatel nepatří ke skupinám lidí, kteří se krčí někde v koutku. Naopak. Ve chvíli, kdy se nás dotkla sametová revoluce a padly veškeré zábrany, stala se nejen naše matička Praha, ale celá republika přímo rájem pro sexuální turistiku. Labužníci celého světa u nás najdou vše, za ceny lidové i exkluzivní. V novinách pro cizince najdete průvodce desítkami barů a diskoték pro homosexuály, kde se může každý do libosti vydovádět. Uplynulo sotva pět let a vše, co bylo dříve pod pokličkou, vyšlo na povrch a dokonce nachází sluch zákonodárců. V diskusi o registrovaném partnerství se málokdo odváží oponovat; ale podívejme se na toto zákonodárství ještě z jiného úhlu. Registrované partnerství je jen počátek daleko hlubších a závažnějších změn, které nás čekají. Registrované partnerství se týká především homosexuálů, kteří dnes ještě říkají, že se nejedná o možnost adopce dětí, ale to je jen zatím.

Homosexuálové se totiž na děti soustřeďují z jednoho prostého důvodu. Děti jsou zvídavé a dnes nikdo nepovažuje předčasný zájem o sex a masturbaci za zhoubný návyk.

Průzkumem se zjistilo, že první sexuální zkušenosti rozhodují o budoucí sexuální orientaci. Výchova je daleko silnější faktor než genetika. Mají-li děti mladší než 9 let genitální homosexuální zkušenost, s největší pravděpodobností jich asi 12% propadne homosexualitě. Jestliže má stejnou zkušenost adolescent ve věku nad 15 let, propadne homosexualitě pouze 1%. Všeobecně je známo, že chlapci a mladí muži jsou sexuálním svodům více náchylní. Homosexuálové, kteří se orientují na děti, jsou si této skutečnosti vědomi a sami prohlašují, že děti starší 8 let jsou pro homosexuální "předvýchovu" nepotřebné. Ti, kteří propadnou bezuzdné vášni, se nezastaví před ničím.

Někteří odborníci a sexuologové tvrdí, že homosexualita je vrozená. Tuto skutečnost ještě nikdo objektivně nedokázal a argumenty pro se nezakládají na solidních výzkumech. Institut výzkumu rodiny ve Washingtonu došel na základě náhodného průzkumu 4340 dospělých k následujícím závěrům. Z průzkumu vyplynulo, že 96% mužů a 97% heterosexuálních žen mělo jako první heterosexuální sexuální zkušenost. Mezi homosexuály mělo 85% mužů a 29% lesbických žen jako první sexuální kontakt homosexuální nebo bisexuální zkušenost. Jeden důvod, proč je homosexualita v popředí zájmu a v mezích společenské přijatelnosti, je skutečnost, že nemůže dojít k nechtěnému těhotenství. Neustále vyšší procento rozvodů, manželské nevěry, prostituce a sexuální promiskuity řeší sexuální svobodu po svém. Dnes je sexuální zdrženlivost neznámá, ale podobně jako lidem v Sodomě, i nám patří biblické varování:

Dnes nevidíme oheň a síru, ale vidět umírající homosexuály sžírané chorobou AIDS není o nic příjemnější. V Americe již zemřelo 275000 lidí, dalších 400000 žije s virem HIV a nejméně 2 miliony jich je nakaženo. Co můžeme očekávat - nic radostnějšího než to, že do roku 2000 bude na světě více než 100 milionů dospělých a 10 milionů dětí umírat strašnou smrtí. Každý z nás je strůjcem svého štěstí, ale bude mezi námi i mnoho nevinných obětí, které zaplatí tu nejvyšší cenu za naši morální bídu. Písmo říká: Běda, zle bude svévolníku, tomu se dostane odplaty za to, co páchal.

Právě dnes otevřená diskuse o homosexualitě, zákon o registrovaném partnerství, povinná sexuální výchova bez morálních hranic a snadno dostupná pornografie vytváří podmínky, kdy homosexualita, podobně jako alkoholismus a drogová závislost začíná být běžným jevem. Někteří lidé jsou prostě náchylnější než jiní. Názor, že homosexualita je přijatelná, pokud nikoho neohrožuje, není nic jiného, než strkání hlavy do písku. Většina homosexuálních vztahů nemá trvalý charakter a získávat nové partnery mezi dospělými není tak snadné. Proto je potřebné získat ochranu zákona a pomocí povinné sexuální výchovy bude přísun mladých partnerů zajištěn. Každému, kdo zná homosexuální scénu kdekoliv na světě, je jasné, že pozornost a chtivost homosexuálů a pedofilů je zaměřena na co nejmladší partnery.

Je zajímavé podívat se na země, kde homosexuálové svá občanská práva mají. Jejich sexuální orientace je zákonem uznávána za zcela rovnocenný vztah s tradičně uznávanou funkcí rodiny. Jen jedno chybí. V heterosexuálním vztahu muže a ženy se rodí a vychovávají děti. A o to právě dnes jde.

Nejmladší oběti homosexuálních praktik, zatím ještě ne u nás, se často nedožijí dospělosti a mizí ze světa beze stop. Stovky děti utíkají z domova a to se děje i u nás. Kdo nevěří, ať tam běží. Co se děje například na Hlavním nádraží v Praze, je ostuda demokracie i zákona. Homosexualita je vůči mladým obětem přímo zločin, ale jak prohlásil jeden z pasáků: Máme přece demokracii.

Těm, koho napadá otázka, kde to všechno skončí, zeptejme se raději, kde to vše začalo?

V roce 1952 byla homosexualita podle Diagnosticko statistické příručky psychiatrů, které se jinými slovy říká - bible psychiatrů, považována za sociopatickou úchylku, protože šlo o zneužívání milence pro homosexuální styk. V roce 1968 byla diagnóza homosexuality (- DMS II) podle psychiatrů přeřazena z oblasti sociopatických úchylek do kategorie ostatních sexuálních úchylek a způsobů. V roce 1973 došlo ke třetí změně (DMS III), a podle nové definice zůstává homosexualita problematickou oblastí pouze v případech, trpí-li dotyčný psychickými problémy a výčitkami svědomí. Každý, kdo přijímá svoji homosexualitu jako normální sexuální chování, nepatří do patologické kategorie. Poslední, čtvrtá revize psychiatrů, (DMS IIIR) vypustila homosexualitu z kategorie sexuálních úchylek úplně. Homosexualita byla během několika let znormalizována.

Pozornému člověku neunikne, že změnu diagnózy způsobila především sexuální výchova dětí a mládeže. Děti jsou poučeny o všech sexuálních praktikách, včetně všech (dříve) sexuálních deviací. Většina materiálů pro sexuální výchovu dětí nabádá k naprostému osvobození od jakýchkoliv morálních zábran. To, co bylo dříve nepřijatelné, se stalo přijatelným. Dnešní klasifikace sexuální identifikace jedince je nekonečná. Dříve se lidé rozdělovali podle pohlaví na muže a ženy. Podle nejnovější interpretace existuje daleko více pohlavních kategorií, které mají v některých zemích zákonem chráněné postavení. Mezi ně patří: žena heterosexuál, muž heterosexuál, homosexuální žena, homosexuální muž, dále transexuální a bisexuální osoby. Šestý pohlavní druh zahrnuje všezahrnující sexualitu, jinými slovy, jak je libo. Hranice neexistují. Zde již nejde o genetické určení žena - muž, ale pouze o sexuální orientaci.

Podívejme se o krůček dál, kam vede legalizace homosexuality. Dětské a mládežnické organizace hrají důležitou roli v každé společnosti. Mezi ty celosvětově nejznámější patří skauti a právě skauti se stali středem pozornosti homosexuálů.

Prvotní boj o náplň činnosti a výuky skautů se odehrál na poli duchovním. Nedílnou součástí bohatého programu skautů byla totiž "služba Bohu". Ateisté dosáhli soudním sporem svého a tato část je nyní dobr0ovolná. Kdo chce podstoupit základní náboženskou výchovu, může, ale nemusí.

Další důležitá oblast skautského programu byl důraz na morální výchovu. Tam, kde se podaří odbourat duchovní hodnoty, které stojí na křesťanských základech, ztratí svůj morální cíl i organizace. Zájem homosexuálů a lesbických žen o děti a mládež roste a projevuje se velmi agresivně. Za léta boje dosáhli homosexuálové nejen právní ochrany, ale získali na svou stranu řadu výhod v zaměstnání i ve společnosti. Protože sami nemají rodinné zázemí, aby se mohly naplnit všechny touhy plnoprávnosti, roste jejich zájem o organizace pro děti a mládež. Americká chlapecká skautská organizace - Boys Scouts, prohrála nerovný zápas. Asi před deseti lety ztratili status daňových výhod pro sponzory a dárce, protože vedení a stanovy organizace odmítaly homosexuální vedoucí oddílů. Kdo by finančnímu tlaku nepodlehl?

Podobně i dívčí organizace skautek, Girls Scouts, se státnímu tlaku proti diskriminaci lesbických vedoucích neubránila a také povolila. Součástí skautského programu pro dívky se stala otevřená diskuse o sexuálním chování, o potratech, názorná výuka, jak užívat antikoncepci na modelech sexuálních orgánů mužů a žen. Explicitně instruktážní filmy a doprovodný slovník nechává nejednoho z rodičů v naprostém úžasu. Přestože jsou homosexuálové a lesbické ženy státem pověřeni, aby pracovali s mládeží, řada rodičů se proti takovému rozhodnutí postavila. Děti na přání svých rodičů tyto organizace opouštějí a rodiče sami zakládají nové, státem nekontrolované a daňově nezvýhodněné organizace. Samotná podstata bohaté tradice amerického skautování je ohrožena. (Zdroj: Citizen, Focus on the Family, červen 1995)

Poslední oblast, o které se chci dnes zmínit, patří mezi ty nejbolestnější. Sexuální zájem o děti mezi dospělými vzbuzuje a zvyšuje pornografie. K pornografii mají volný přístup i děti skrze vlastní rodiče, starší kamarády a sexuální dravce, kteří číhají a ničí mládež již v nejútlejším věku. Brutalita násilí dospělých proti dětem a sexuální zneužívání dětí je stále větší problém. Znovu použiji zahraniční zkušenosti, které budou zanedlouho aktuální i u nás. Řada rodičů, křesťanů a pracovníků mentálního zdraví je znepokojena vývojem morální a právní definice, která úzce souvisí se sexuálním zneužíváním dětí. Vlivná organizace Americké Psychiatrické Asociace - APS, určuje podle nejnovější definice DMS IV, kdy je zneužívání dětí považováno za úchylku a kdy ne. Podle této odborné definice jsme jen o krůček vzdáleni od normalizace pedofílie jako je tomu již u homosexuality.

Mnozí pedofilové popírají, že děti při sexuálním užívání trpí a popírají jakýkoliv pocit viny a výčitek svědomí. Osoba, která se vyžívá sexuálními fantaziemi nebo přímo děti zneužívá, nemusí být v budoucnu považována za devianta, pokud nepociťuje vinu a pokud mu myšlenky a činy neznemožňují normální život ve společnosti. Od kdy jsou výčitky svědomí a pocit viny měřítkem diagnózy nebo zákona? Ani vrah často necítí výčitky svědomí. Může být i jeho čin omluvitelný? Naše společnost přijala pornografii a prostituci bez jakékoliv opozice. Dnes hovoříme o registrovaném partnerství, zítra to může být o legalizaci sexuálního soužití dětí a dospělých. V oblastech souvisejících s lidskou sexualitou nemůžeme zůstat morálně neutrální. Znovu opakujeme. Každá společnost, každá civilizace, která se provinila proti morálním základům v sexuální oblasti, skončila katastrofou.

Naše výzva rodičům, pedagogům a církvím je - buďte bdělí a ostražití - nedovolte, aby se vaše děti staly obětí morálních experimentů nezodpovědných zákonodárců, sexuologů, psychologů a dalších odborníků, jejichž morální hodnoty a názory na výchovu se liší od vašich hodnot.