Umění najít muže na celý život

Dnešní sondování do duše bude volným pokračováním na téma sexuální výchovy ne ve škole, ale v životě. Vloni jsme měli v Tošanovicích hovořit na téma - nástrahy dnešní doby pro mladé. Samozřejmě mladé lidi zajímají nejvíce partnerské vztahy a láska. V jedné z přednášek jsem citovala z nového amerického bestselleru, který dychtivě hltají miliony žen. Název knihy je "Umění najít muže na celý život". Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o světsky naprosto revoluční pohled na vztahy mezi mužem a ženou, ale pravdou zůstává, že ani v mezilidských vztazích neobjevíme nic nového pod sluncem. V Bibli to všechno je. Autorky v podstatě říkají, že máme sexuální revoluci do jisté míry za sebou. Objev antibiotik a antikoncepční přípravků, společenské předsudky a moralizování vzalo za své, ale jako všechny předchozí revoluce, nepřinesla samotná sexuální revoluce jen radost ze života. První revoluční rada se týká důvěrností mezi mužem a ženou. Důvěrná, ne intimní přátelství jsou určena jen stejnému pohlaví. Kdo tyto meze překračuje, vydává sám sebe v nebezpečí, že ve slabé chvíli podlehne pokušení, které může být osudné. Tvrzení, že vztah mezi chlapcem a dívkou, mužem a ženou by nikdy neměl být prostředkem zábavy, špásování či intimního přátelství, zní na první pohled téměř puritánsky. Ve světle sexuální výchovy a naší současné etiky, morálky a zvyklostí jsou tyto americké rady vskutku nečekané. Následují další rady:

1. Nikdy neoslovujte muže první! Ženy by neměly brát věci do vlastních rukou. Měly by spolehnout na zákon přírody, ten jasně stanoví: sameček usiluje o samičku. Žena, která osloví muže první, zasáhne do přirozeného běhu možných budoucích vztahů. Tím, že sama muže osloví, dává mu najevo, kdo má o koho zájem. Žena, která vyzývá a očekává, že bude muž její vábení přijímat, dosáhne pravého opaku. Muži se asertivním ženám raději vyhýbají. Namlouvací rituál se změnil natolik, že stačí letmé setkání, gesto a nejen flirtování, ale i namlouvání jde stranou. Dokonce u většiny zvířat probíhá složitý namlouvací rituál. Tam, kde namlouvací rituál chybí, dochází ke zkratovému jednání. A jaký je výsledek? Dopadneme hůř, než kdybychom si chtěli natrhat nezralá jablka. Pokud opadne přirozená zdrženlivost, může dojít k nedobrovolnému, vynucenému podlehnutí a násilnostem. Opakované náhodné známosti utlumí pocit morální zodpovědnosti, citového prožitku a jediným přínosem není kvalita vztahu, ale kvantita nezralého a zcela znehodnoceného ovoce. Představy, že sexuální zkušenosti nás naučí být tím nejlepším partnerem, jsou zcela mylné. Vzpomínky zůstávají v paměti příliš živé a není v silách jedince nesrovnávat minulé prožitky a zkušenosti. Pokud chlapec nebo dívka, muž nebo žena, pozná více partnerů, v domnění, že uspokojuje sebe sama, dosáhne pravého opaku. Každý rozchod, pokud se nejedná jen o anonymní a pudové páření, zanechává v duši člověka nezodpovězené otázky, nevyslovené myšlenky, zklamání, bolest a vzpomínky na něco trapného a nepovedeného. Další revoluční rada ženám:

2. Nikdy nepřijímejte schůzku na poslední chvíli. Dnes je zcela běžné, že ženy odpovídají kladně na jakékoliv pozvání. Stačí zvednout telefon, ale ani ten ženy nepoužívají moudře. Telefon by nikdy neměl sloužit ke sdílení podrobností, důvěrností a osobních intimností. Varujte se žvanění. Po telefonu toho o sobě povíte více, než je třeba. Telefonní upovídanost je neosobní a někdy příliš rychle povíte právě to, co nakonec muže odradí. Nespěchejte a nemluvte zbytečně. Nedočkavá žena nedá muži příležitost, aby schůzku připravoval jen pro vás, aby přemýšlel, kam spolu půjdete, co dělat společně, abyste prožili chvíle, které nejsou zaplněny náhražkami povrchní zábavy. Nechte iniciativu muži, žádný muž neoceňuje ženinu pomoc nebo radu! To, že žena za muže přebírá iniciativu, vlastně muži říká - neumíš to, dovol, já ti pomohu. Emancipovaná (zmužštělá) žena každého normálního muže odradí a v horším případě staví nezdravé základy budoucího vztahu. Mužova sebedůvěra je pak podlomena a žena v něm vidí slabocha. Proto se tolik mužů žen bojí a ženy jsou stále iniciativnější v navazování známostí. Bible mužům radí:

3. Jak se chovat na první schůzce?

Na prvních schůzkách má být žena neosobní, ale pozorná. Své city nemá dávat hned najevo. Nespěchejte, naslouchejte. Říká se, žena je ucho, muž je oko. Muž si má ženu namlouvat, ne obráceně. Nechte si dostatek prostoru pro ucho i pro oko. Potřebujete dostatek času k namlouvání a poznávání, jen čas prověří, zda má vztah nějakou budoucnost. Mějte odvahu schůzku ukončit v pravý čas; raději dříve než později. Nejistota, neznalost a nedůvěra tropí hlouposti; zakrývání rozpaků odhaluje další slabosti.

Žena, která bere svůj osud do vlastních rukou, upírá muži iniciativu a zodpovědnost do té míry, že v mnoha manželstvích není mužovou pomocnicí, ale nádenicí. Žádný muž, který je ve vleku ženy, není partner, kterého si žena přeje, kterého bude obdivovat a milovat.

Pokud jste se svým partnerem našli společné zájmy, objevili hlubší sympatie a je vám spolu příjemně, musíte se rozhodnout, zda je to perspektivní vztah, který může vést k manželství. Muž, který má o ženu zájem, projevuje náklonnost mnoha způsoby. Jaká očekávání žena splní, by mělo být vždy rozhodnutím ženy. Schůzku přijímá žena; schůzku ukončí žena. Pokud ženě na muži opravdu záleží, bude míru intimních vztahů určovat ona.

Život na hromádce se stal tak běžný, že navrhovat něco jiného je pro mnoho lidí nemyslitelné. Platí všeobecně rozšířený názor, že teprve život ve společné domácnosti odhalí, zda se k sobě skutečně hodíte. Jaká je světská rada autorek, které zpracovaly celou řadu zkušeností mužů a žen?

Pokud si někdo namlouvá, že je lepší se ujistit o mužově lásce nebo o ženiných schopnostech coby dobré hospodyně a sexuální partnerky, je to omyl. Věřte, muž vás buď miluje a vezme si vás, i když neumíte uvařit ani čaj. Na druhé straně můžete být sebelepší milenka, hospodyně a kuchařka, a muž se bude svatbě všelijak vyhýbat. Jeden z nejistoty, jiný z vypočítavosti. Navíc, u párů, které spolu žily před svatbou, existuje podle statistik daleko větší nebezpečí, že dojde k rozvodu.

Ti, kdo si namlouvají, že společný život na zkoušku je ten nejlepší způsob, jak se vzájemně poznat, je na velkém omylu. Ti dva nejsou skutečně jedno tělo - mohou být jedno ve smyslu pohlavního spojení, mohou si báječně rozumět, mohou dokonce být spolu rádi a šťastni, ale to vše je dočasné. Jsou dohromady jen sešroubovaní, pokud jim takový vztah vyhovuje. Sdílet s druhou osobou jen příjemné věci, společné zájmy, domácnost, kulturu, sport, koníčky ... to vše je pěkné, ale to není to, o čem hovoří Bible, když řekne "budou ti dva jedno tělo". Tam, kde chybí duchovní spojení, tam je spojení křehké a nespolehlivé. Bez duchovního rozměru každé přátelství, každé manželství stojí na písku a záleží jen na tom, jak silná bouře jej smete.

Jedno tělo v duchovním slova smyslu je vzájemné procítění, není to jen sebeláska, ale spoluláska, na mysli má jeden druhého, ať v radostech, tak v trápeních.

Každý manželský poradce, každý kazatel, který poskytuje předmanželské porady, si přeje, aby snoubenci mohli být přítomni při poradách, kdy to v manželství skřípe. Nikdo ze zamilovaných si nedovede představit, že zamilovanost není totéž co láska.