Manželství

Naše pořady budou i v dalších týdnech zaměřeny nejen na vztahy mužů a žen, na rodinu, výchovu dětí, ale také na metody vědecké sexuální výchovy, tak jak nám ji předkládají naši přední odborníci. V minulém pořadu jsme došli k radám, jak hledat muže na celý život. Víkendový článek v Mladé frontě Dnes s názvem "Muže uchvacuje krása, ženy zase perspektiva" doplňuje a zdůrazňuje právě to, co dnešní metodika sexuální výchovy ve školách zcela opomíjí. Cituji Mladou frontu:

"Jedním z rysů sexuální revoluce v šedesátých letech bylo i to, že se role obrátily: holky začaly uhánět kluky. Ve Švédsku tehdy zaznamenali obrovský nárůst erektivních poruch u mužů. Odborníci zakrátko označili viníka: narušení přirozeného instinktivního sexuálního chování, k němuž patří větší aktivita muže při navazování kontaktu. Přestože se ženské a mužské role sociálně přibližují a ženy už nemusí dodržovat nejrůznější konvence, aby se dobře vdaly, není radno si s vrozenými mechanismy sexuálního chování příliš zahrávat. Dobrá zpráva však zní: lidské instinkty a sbližovací signály se přes všechny revoluce, včetně sexuálních, nijak výrazně nemění. I při dnešní záplavě stále výmluvnějších erotických podnětů a sexuální volnosti poněkud překvapivě zůstává tím nejsvůdnějším a nejúčinnějším gestem naprosto cudný postoj, při němž si žena bezděčně zakrývá klín, má skloněný obličej a jen tak hodí očkem. "Je to signál, který na muže zvlášť silně působí, protože je v něm skryto neúčinnější erotické dráždidlo - stud - a hlavně jim nabízí možnost dobývání," zdůrazňuje náš přední sexuolog. Citovaná slova zcela souhlasí s prvním pravidlem minulého pořadu, které ženám radí:

Nikdy neoslovujte muže první! Ženy by neměly brát věci do vlastních rukou. Měly by spolehnout na zákon přírody, ten jasně stanoví: sameček usiluje o samičku. Žena, která osloví muže první, zasáhne do přirozeného běhu možných budoucích vztahů. Tím, že sama muže osloví, dává mu najevo, kdo má o koho zájem. Žena, která vyzývá a očekává, že bude muž její vábení přijímat, dosáhne pravého opaku. Muži se asertivním ženám raději vyhýbají.

Dnešní sondování nás povede o krok dál. Společně budeme zkoumat metody odborníků vědeckého sexualismu, zkušenosti rádců světských i biblických. V přímém kontrastu, o čem jsme začali hovořit, je následující ukázka z příručky Metodika sexuální výchovy, určená pro učitele, vychovatele, rodiče a studenty učitelství s názvem: "Pašerák vzácného zboží". Cituji: "Hra je určena pro smíšené páry. Jeden z páru je pašerák a druhý celník. Pašerák si někde ve svých šatech nebo přímo na těle schová např. antikoncepční prostředek, který mu učitel předem potají půjčí. Závisí na věku hráčů, o jaký druh zboží jde. Celník se osaháváním, poklepáváním prsty a různými příkazy (udělej dřep, předkloň se, vyskoč atd.) pokouší objevit, kde je pašované zboží ukryto. Samozřejmě celník neví, co hledá. Celník také nesmí pašeráka "šacovat", tedy nesmí mu sahat do kapes, pod oděv apod. Dotýká se jen svrchu. Někdy může i pašerák celníkovi pomáhat známým "přihořívá", "zima" atd. Když celník pašované zboží najde, tváří se, že nezná funkci pašovaného zboží (např. kondomu). Pašerák musí celníkovi dobře vysvětlit, k čemu se zboží užívá.

V náročnější variantě pašerák vědomě celníka mate, funkci zboží zastírá a lže. Celník musí přijít na lež a objevit celou pravdu. Pak si mohou role vyměnit a hra pokračuje. Hru je možné hrát i jako soutěž družstev, z nichž jedno vysílá pašeráka, druhé celníka, který je omezen časem nalezení zboží a vyšetření případu.

Metodické pokyny: Hru je možné hrát jen mezi dětmi a mládeží, kteří se dobře znají a dovolí si vzájemně nějaké důvěrnosti. Jakmile pašerák řekne, že mu je způsob hledání celníka nepříjemný v závorce (osahávání), nebo má pocit, že celník svoji roli zneužívá, může to celníkovi zakázat nebo i hru přerušit. Obtížnost úkolů a volbu antikoncepčních či jiných prostředků (pašovaného zboží) reguluje vychovatel podle věku dětí a jejich vědomostí.

Smysl hry: Hra je určena pro netradiční seznamování s antikoncepčními prostředky nebo jinými prostředky, které se objevují i v péči o zdraví, o hygienu apod., a současně odstraňuje zábrany při manipulaci s nimi. Zdůvěrňuje kontakt dětí a mládeže s těmito prostředky jako s běžnými hygienickými prostředky. Učí je bez zábran a falešného studu kulturně hovořit a manipulovat s antikoncepčními prostředky. Hra je vhodná pro děti od 12 let".

Co dodat? Dnes zcela běžné hovoříme o sexualitě důvěrně a otevřeně nejen v pořadech typu TABU, ale i ve školách. Co je na této školní hře sexuální výchovy zvráceného? Právě to, že zcela neutralizuje již v dětech nejúčinnější erotické dráždidlo, kterým je stud. Během posledních let byla vydána celá řada učebnic, příruček a metodik vědecké sexuologie. Mnohé z nich byly schváleny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zdá se aniž by je kdo odpovědně posoudil, jsou zařazeny do seznamu učebnic pro školy. Zatím snad ani jedna nemá s výchovou zdravé a pravdivě informované generace moc společného. V řadě učebnic jsou zcela nepravdivá, nepřesná, nepodložená a zhoubná tvrzení, která prý představují mladým lidem neutrální morální hodnoty. Neutrální hodnoty nejsou žádné hodnoty! Současný agresivní trend vědecké sexuální výchovy, která je zaváděna do škol i u nás, vylučuje v otázkách intimního života tradiční hodnoty jako puritánské předsudky. Děti základních škol získávají veškeré poučení o sexuálních deviacích zcela oproštěné od všech mravních soudů, morálních principů a etických norem. Jen málokdo připouští, že nevhodné poučení o negativních jevech sexuality mohou mít zhoubný vliv na psychiku a další sexuální vývoj dítěte.

Znovu bych chtěla apelovat na skutečnost, že se dodnes u nás opomíjí základní principy duchovního života, které řídí a hluboce ovlivňují lidský život. Duchovní oblast v sobě totiž zahrnuje i morální a etické chování. Škola se stala místo rodiny výchovnou laboratoří jednotné globální výchovy. Problémy, které se dříve vyskytovaly jen lokálně, můžeme dnes pozorovat všude, kde jsou školy poplatné této ideologické výchově. Dnešní mládež se od mládeže západní vůbec neliší. Poslouchají stejnou muziku, vidí tytéž filmy, oblékají se do stejně rozdrbaných uniforem. Podle chování a oblečení nerozlišíte zemi původu mladých, a přestože každý používá jiný jazyk, myslí a chovají se zcela stejně. Jsou oproštěni od všech společenských a morálních norem a hluboce opovrhují hodnotami dospělých. Globální stádnosti odpovídá chování mladých ve vztahu k drogám, sexu, kouření a alkoholu. Co se děje na diskotékách u nás, je stejné jako v Americe, či kdekoliv v západní Evropě. Nevím, zda si můžeme dovolit bezhlavě zavádět do škol něco, co budeme v budoucnu jen těžko napravovat. Dnes máme možnost srovnávat různé výchovné a vzdělávací programy západních zemí, můžeme posuzovat jejich výsledky a účinnost. Přesto si dovolím říci, že nám hrozí o něco větší nebezpečí. Země východní Evropy nemají tak zdatnou ekonomiku, abychom mohli alespoň částečně zvládnout napáchané škody. Naše země se stala křižovatkou a dostaveníčkem obchodníků s drogami a sexuální turistikou. Obrovské finanční zisky z tohoto "podnikání" výkonnost naší ekonomiky nepozvednou, ale strhnou nás na úroveň zbídačeného třetího světa. To, co lze vidět dnes a denně před nočními kluby v Praze, ty shluky vychrtlých, sotva patnáctiletých výrostků, s tváří plnou uhrů, jak dychtivě čekají na své pánské zákazníky, pokud možno cizince, kteří u nás vyhledávají čerstvé zboží, odpovídá snad jen těm nejtragičtějším obrazům dětské prostituce v rozvojových zemí. Zamysleme se, jakou vychováme příští generaci, zamysleme se nad tím, kde jsme jako občané i církev zklamali a především, co můžeme udělat proto, aby se naše děti nestaly ekonomickou komoditou světového sexualismu. Rodina, církev a škola musí spojit své síly.