1. Dogmata

Před nedávnem jsem zahlédla v televizi reportáž z jedné místní přehlídky krásy. Reportér zpovídal soutěžící dívky, jak si představují svůj budoucí život. Většina z nich si při své kráse a mládí nedovedla představit, že by měla chodit celý život do zaměstnání jako jejich matky. O manželství, rodině, dětech nepadlo ani slovo. Každá z krásných dívek měla představu, že ke svému štěstí potřebuje pěkný dům, auto lepší značky, exotickou dovolenou, cestování, dostatek peněz, aby nemusely počítat s každou korunou.

Jak vidět, manželství a tradiční rodina jsou dnes pro mnohé ženy a dívky prázdnými pojmy. Smutnou skutečností zůstává, že růžové životní sny se vyplní málokomu. Žijeme ve společnosti, která inzeruje štěstí prostřednictvím vábení materiálního světa luxusu a sexuálního vzrušení. Jsou takové touhy skutečnou cestou ke štěstí? V knize Přísloví můžeme číst:

Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede všelijak k smrti. (14:12)

Ještě nikdy dříve nevynaložila západní společnost tolik finančních prostředků na sexuální zábavu pro dospělé a osvětu pro mládež jako za posledních dvacet let. Co za tu dobu získali? Statistiky hovoří zcela zřetelně. Každé druhé manželství končí rozvodem, roste počet těhotenství mladistvých a potratů; šíří se sexuálně přenosné choroby vedoucí k dalším zdravotním komplikacím. Obrovský nárůst sexuální aktivity mladistvých je přímou příčinou mnoha následných zdravotních problémů. Můžeme se společně ptát, proč při všech informacích a zcela dostupných preventivních metodách máme tolik problémů?, proč sexuální výchova ve školách a programy plánovaného rodičovství nepřinášejí očekávané výsledky, které by měly právě takovým problémům předcházet a vykazovat pozitivní statistiky?

Podívejme se společně na několik dogmat, která s problematikou sexuální výchovy souvisejí. Odborníci nám namlouvají, že:

1. Mládež stojí o sex více než o lásku

Můžeme se ptát proč? Každý, kdo má příležitost pracovat s mladými lidmi, od těch nejmladších, zjistí, že od nejútlejšího věku trpí děti citovou nejistotou, zda je rodiče skutečně mají rádi a zda bude manželství rodičů trvalé. Stále více dětí vyrůstá v nefunkční rodině a jsou poznamenány traumatem rodičovského rozvodu. Tyto děti žijí v neustálém strachu samoty, opuštění a bytostně touží po jistotě domova, rodiny a kamarádů. Většina mladých lidí hledá přátelství, lásku a pozornost za každou cenu. Jedni se vrhají do sexuálního života v naději, že konečně získají někoho jenom pro sebe, druzí podlehnou naléhání svých vrstevníků. Mylně se domnívají, že sexuální touha vyvolá intimní přátelství. Mylně se domnívají, že je možné v dnešní době provozovat sex rekreačně a bez rizika. Instituce plánovaného rodičovství a sexuální výchovy ve školách, při vší dostupnosti antikoncepčních prostředků, dosáhla toho, že dnes je v Americe každých 13 vteřin někdo z mladých nakažen pohlavní chorobou. Dnešní choroby nejsou léčitelné penicilinem či antibiotiky. AIDS si bere své oběti nemilosrdně. K tomu, aby se člověk nakazil, stačí jeden partner, který sám o své nemoci neví. Než se nemoc projeví, může uběhnout až deset let. Co nám řeknou odborníci, kteří nechtějí o sexuální abstinenci a manželské věrnosti ani slyšet? Jinými slovy říkají - ruská ruleta je jen hra, špás, rekreace a ať vám nikdo nekazí radost ze života! Cena je příliš vysoká a umírání plné bolesti, osamění a zoufalství. Co je důležitější - rozumná zdrženlivost nebo sebevražedná zábava? Ze zkušeností z hodin sexuální výchovy mladí tuší nebezpečí, proto je jejich nejčastější otázkou jak se mohu bránit sexuálnímu naléhání?

Mladí lidé touží po výjimečné lásce, založené na naprosté oddanosti. Pokud nemají příklad v rodině a prožijí zklamání první lásky, přestávají věřit v její existenci a chovají se pouze pudově.

2. dogma nám namlouvá, že je nerealistické očekávat, aby mladiství dodržovali sexuální zdrženlivost. V moderní společnosti převládá názor, že mladiství budou sexuálně experimentovat, není v jejích silách, aby tomu zabránili. Sexuální instinkty, pudy a libido mladistvých je příliš silné a mocné, není možné je ovládat vůlí. Toto tvrzení je falešné a natolik závažné, že je nutné se zamyslet nad dalšími problémy, které s ním úzce souvisí. Především, jsou-li sexuální instinkty tak mocné, že není v lidských silách je ovládat, proč je znásilnění ještě trestný čin?

Jestliže společnost očekává od jedince sebekontrolu v celé řadě lidských vzorů chování, proč má být sexuální chování výjimkou? Upozorňujeme na smrtelné nebezpečí užívání drog, alkoholu a kouření. Proč jsme přesvědčeni, že zdrženlivost a zodpovědné chování v sexuální oblasti je nedosažitelný cíl, když víme, že stačí jeden chybný krok a druhá šance nám nepatří? Učebnice sexuální výchovy přistupují k otázkám lidské sexuality z evolučně filosofického hlediska, totiž že člověk je jen nejvyšší forma zvířete, které nemůže ovládat své biologické pudy. V hodinách sexuality by měl být rozdíl mezi lidskou a zvířecí sexualitou zdůrazněn, nikoliv potlačován. Můžeme skutečně srovnávat sexuální instinkty člověka se sexuálními pudy zvířat, které nemají rozum a svobodnou vůli, aby byly za své chování odpovědné? Jsme skutečně jen přemýšlející zvířata? J.A. Komenský napsal: Přednosti člověka před všemi nerozumnými tvory jsou tři: rozum, řeč a svobodné konání, schopné všech věcí. Rozdíl mezi člověkem a nerozumným zvířetem je v tom, že nerozumné zvíře je smyslové a je omezeno na přítomné objekty. Ale rozum člověka proniká za objekty, vyvozuje jedno z druhého, také z viditelného neviditelné, z přítomného nepřítomné, z minulého budoucí. Vůle nerozumného zvířete je vedena pouze smysly, směřuje pouze tam, kam ji strhují pudy přirozenosti. Rozum neporoučí vůli, ale vůle poroučí rozumu, aby prozkoumal a poznal čin a vyslovil se o něm, zda jej bude následovat nebo ne. Svobodná vůle je Boží div, vrchol Boží všemohoucnosti, všeobsáhlé moudrosti a štědrosti. Člověk je skutečně zvířetem, pokud nekoná nic víc než zvíře. Vůle má v sobě tužby, city, svědomí, chápání, úsudek a svobodné rozhodování.

3. dogma říká, že sex mezi mladistvými se vzájemným souhlasem není starostí nikoho jiného. Pravdou zůstává, že promiskuitu mládeže podporuje celá řada dospělých, kteří z mladické nerozvážnosti získávají obrovské finanční zisky. Obchod s přerušením těhotenství, lékařská péče, výzkum a hledání léků proti sexuálně přenášeným chorobám, výrobci antikoncepce, osvětová práce, zábavní průmysl těží ze sexuálních témat, stejně jako vydavatelé pornografického materiálu. To je jen malá ukázka velmi výnosného podnikání. Umíte si představit, kolik teplých a dobře placených místeček by zmizelo, kdyby společnost přestala poskytovat mládeži tyto služby zdarma? Kolik mladých lidí by si rozmyslelo kdy a s kým půjdou do postele, kdyby nebyli falešně informováni o všemohoucí péči lékařů a léků. Děti i rodiče mají právo na pravdivé informace. Pokud někdo z vás ještě namítá, že to, co se děje v soukromí našeho domova, je pouze privátní a osobní záležitost každého z nás, chci připomenout, že státní, zdravotnický a sociální rozpočet každého státu je financován z kapes daňových poplatníků - tedy jedná se o záležitost společnou, nikoliv soukromou. I naše společnost prostřednictvím zdravotnických služeb platí nemalou část za potraty, léčbu pohlavních chorob a za sociální dávky nezaopatřeným dětem. Hluboká krize rodiny a sexuální nevázanosti nám odhaluje skutečnost, že sexuální svoboda nemůže existovat bez sexuální zodpovědnosti a sexuální zodpovědnost nemůže existovat bez základních principů morálky.