2. Dogmata

V minulém pořadu jsme se společně zamýšleli nad některými dogmaty sexuální výchovy. Dříve, než budeme pokračovat v jejich zkoumání, připomeňme si, že ani jedna společnost v lidských dějinách nepřežila uvolněnou morálku v sexuální oblasti. Hrozí záhuba i nám? Věřím, že ne, ale je na rodičích a školách, aby si uvědomili, že výchova bez morálních a etických hodnot prostě není možná. Je na každém z nás, zda jsme ochotni zamyslet se nad tím, zda spokojený a hodnotný sexuální život začíná v rodině, že dospívající děti a mládež potřebují zázemí lásky a porozumění u svých rodičů a nejen u spolužáků opačného či téhož pohlaví. V minulém pořadu jsme si probrali tři dogmata sexuální výchovy, která se ukázala být zcela falešná. Dnes pokračujeme dalším, tedy 4. dogmatem, které nám namlouvá, že média informují mládež o sexu pravdivě. Nedávné statistiky mezi americkou mládeží odhalily, že mladí jsou nejvíce ovlivněni svými kamarády a spolužáky. Na druhém místě jsou média a rodiče se umístili na třetím místě.

I když se média umístila na druhém místě, nesmíme zapomínat, že televize je chůvou většiny dětí. Podle průzkumů předškoláci tráví před televizní obrazovkou 20 hodin týdně. Žáci mezi sedmou až dvanáctou třídou poslouchají v průměru víc než 10 tisíc hodin rockové muziky. Oproti tomu rodiče se svými dětmi komunikují v průměru jen několik minut denně. Nedostatek osobních zkušeností a rozlišovacích schopností vychovává v dětech falešné představy o životě, lásce a osobní zodpovědnosti.

5. dogma nám říká, že je možné provozovat bezpečný sex bez rizika nákazy. Již jsme si řekli, že i u nás platí všeobecný mýtus, že není možné sexualitu mladistvých omezovat a proto je třeba, aby byly děti a mládež co nejlépe poučeny o metodách, které mají zabránit nechtěnému těhotenství a případnému nakažení sexuálně přenosnou chorobou a především virem HIV. Slyší děti v hodinách sexuální výchovy skutečná fakta, nebo jsou součástí reklamní kampaně výrobců antikoncepčních prostředků? Jsou naše děti indoktrinovány, nabádány a povzbuzovány, aby odhodily všechny zábrany a žily v duchu sexuální svobody oproštěny od puritánských předsudků a rodičovské autority?

Jediná cesta ke zcela bezpečnému sexuálnímu životu, ochrana proti smrtelnému ohrožení, ať se nám to líbí nebo ne, je zaručena sexuální abstinencí v mládí a monogamním životem v dospělosti. Pokud mají žáci pravdivé informace, mají jistě i dostatek rozumu, aby nebezpečí sami zvážili a podle toho jednali. Nejen mladiství, ale i dospělí se musí v choulostivých chvílích rozhodovat mezi touhou těla, varováním srdce a rozumem, který má stát na prvním místě lidského rozhodování. Rozumové rozhodnutí určuje hranice našeho chování a rozhodování.

6. dogma říká, že náctiletí nepotřebují rodičovské rady v oblasti sexuální volby. Dříve než zaujmeme černobílé stanovisko - ano či ne, podívejme se na zkušenosti ze Spojených států. Organizace plánovaného rodičovství hlásají, že rodičovské restrikce v přístupu k antikoncepčním prostředkům a doporučení sexuální abstinence jsou přímou příčinou neplánovaného otěhotnění mladistvých. Tuto nepřesnost u nás šíří např. pan dr. Zvěřina. Podle samozvaných odborníků mají na místo rodičů nastoupit kvalifikovaní poradci a zdravotnický personál, který mládeži doporučí nejvhodnější antikoncepční metodu a patřičnou instruktáž. Praxe ukázala něco zcela opačného. Ve státech, kde zákon vyžaduje rodičovský souhlas pro lékařský předpis antikoncepčních prostředků, poklesl počet neplánovaných těhotenství. Ve státech, kde je povinností lékaře uvědomit rodiče o plánovaném přerušení těhotenství, počet potratů mladistvých výrazně poklesl. V Severní Dakotě, kde není sexuální výchova součástí povinného vyučování a mladiství nemohou získat od lékaře antikoncepční prostředky bez rodičovského souhlasu, mají nejnižší procento těhotenství mladistvých.

Pro srovnání, ve státu Virginie byla zavedena v některých městech povinná obsažná sexuální výchova. Nárůst těhotenství mladistvých byl v některých místech až 58%, průměrný nárůst ve sledovaných školách dosáhl o 20% více těhotných. Ve městech, kde povinná sexuální výchova není požadována, poklesl počet otěhotnění v průměru o 16%, v některých místech až o 40%. (str. 72)

7. dogma říká, že sexuální svoboda je znakem pokroku

Sexuální revoluce odstranila všechna tabu, zábrany a předsudky. Skutečností zůstává, že mnozí padli do pasti, ze které nevede cesta zpět. Přeborníci v počtu sexuálních partnerů vydávají sami sebe v nebezpečí, že propadnou sexuální závislosti a budou neschopni intimního života v manželství. Promiskuita je jednou z cest k homosexualitě, sexuálním úchylkám, které nesou riziko nemoci AIDS. Potřeba větších a silnějších dávek vzrušení vede k chvilkovému uspokojení přes pornografii, drogy a násilí.

Zůstává otázka : Je předmanželský nebo mimomanželský sex otázkou morálky nebo zdraví?

Abstinence pohlavního života pro děti a mládež je téma, o kterém se málokdo odváží mluvit a považuje ji za něco nemožného. Přesto existují skutečnosti, které svou burcující pravdou nutí i volnomyšlenkáře k zamyšlení. Ano, vím, že není možné každého přesvědčit, ale je třeba, aby mladí lidé měli možnost kvalifikované volby, která pomůže zabránit dalšímu hazardu se životy nevinných. Můžeme se ptát, proč nepřináší sexuální výchova očekávané výsledky?

Především proto, že v hodinách sexuální výchovy žáci slyší následující ujištění:

1. Protože víme, že budete sexuálně aktivní tak jako tak, je důležité, abyste nepřišli do maléru, a proto je zde dostupná antikoncepce.

Pravdou zůstává, že žádná antikoncepce není stoprocentně spolehlivá a je-li užívána mladistvými pro erotické experimenty, klesá spolehlivost užívání dokonce pod normy uváděných statistik spolehlivosti.

2. Dostatek informací a tím, že budete používat kondomy, je možné zabránit přenosu pohlavních nemocí.

Kondomy nejsou ani nikdy nebyly spolehlivou zárukou a ochranou před těhotenstvím ani virovým nakažením. Tuto skutečnost znají lékaři, ale ne žáci! Nepůjdu do odborných detailů, ale kdo z lektorů např. upozorní mládež, že spolehlivost kondomů proti virovému nakažení je téměř nulová v přirozeném, tedy nesterilním prostředí. Homosexuálové, kteří prezervativy nepoužívají vůbec, mají jen o 3,3% vyšší výskyt nákazy HIV virem, než homosexuálové, kteří kondomy používají důsledně. Manipulace s kondomem před použitím, aby měla nějaký smysl, vyžaduje stejně obezřetný postup jako když si lékař nasazuje před operací chirurgické rukavice. Dr. Robert R. Redfield je šéfem Institutu pro výzkum HIV armády Spojených států. Na otázku, co si myslí lékaři o spolehlivosti používání kondomů, odpovídá: "Hovořil jsem s tisíci lékařů. Na moji přímou otázku, zda jsou přesvědčeni o spolehlivosti ochrany kondomem pro pacienty, kteří jsou nakaženi ve styku s někým, kdo nakažen není, neodpověděl kladně ani jeden."

3. Pokud přijde k maléru a otěhotníš, budeme stát na tvé straně. Právo na potrat je součástí moderní společnosti.

Ano, tato skutečnost je bohužel pravdou, zaručíme, aby se rodiče nic nedozvěděli.

4. Sexuální volnost bez puritánských předsudků je nutná pro plný rozvoj osobnosti. Intimní otázky vašeho osobního života nemusíte konzultovat s rodiči, věřte odborníkům, ne moralistům.

Skutečností zůstává, že pohlavní život promiskuitních jedinců provází pocit hluboké nespokojenosti. Kvantita sexuálních zkušeností nezaručuje kvalitu. Citová prázdnota a otupenost přispívá k pocitům odcizenosti, frustrace, strachu z nakažení, nechtěného těhotenství a životního zklamání. Stále více mladých mužů, díky přehnanému očekávání sexuální výkonnosti, trpí impotencí.

5. V rámci sexuální výchovy jsou všechny služby, prostředky prevence a ochrany žákům poskytovány zdarma.

Existuje dostatek programů, organizací, poradců a lékařů, kteří tyto problémy řeší a dostanou za ně velmi dobře zaplaceno! Ano, služby jsou zdarma pro studenty, ale ne pro společnost. Za tyto služby platíme všichni společně, ať s nimi souhlasíme, či nikoliv.

Nezapomínejme, že zodpovědnost za výchovu dětí patří především rodičům. Rodiče mají právo, aby jejich děti nebyly vystaveny nebezpečí falešného učení.