Křesťan a pornografie

A. Definice

   Je od slova pornéia. Základ tohoto slova je porné, což znamená nevěstka. Od toho pak význam, jak ho známe - sexuální nečistota (1K 10,8; Ef 5,5). Na první pohled se týká sexu mimo manželství, ale definice je širší. Graphé - písmo. Pornografie je jakýkoli materiál, obrázek, film, tištěná věc nebo zařízení, mající co do činění se sexuální pozicí nebo skutkem veřejně považovaným na veřejnosti za neslušný. Psané, grafické nebo slovní sdělení o erotickém subjektu s cílem navodit sexuální vzrušení. Pornografii dělíme na měkkou - ta je více lechtivá, nepřímá (plakáty s poloobnaženými lidmi - časopisy Dívka, Bravo) - a tvrdou - přímé záběry sexuálního styku.1 Pornografie je to, co protěžuje a dehumanizuje sex tak, že je s člověkem zacházeno jako s věcí a speciálně se ženami jako se sexuálním objektem. V tomto stojí za zmínku velmi liberální zákony v této oblasti v ČR. V USA ale i v jiných zemích nevidíte obnaženou ženu na reklamě, v TV není možno vidět sexuální styk. Na to si musíte koupit speciální kanál. Rovněž pornografické materiály lze sehnat pouze na příslušných místech. To, co je u nás, respektive v Evropě, v této oblasti považováno za normální, jinde zdaleka normální není.

B. Důvody proč a jak se pornografie k člověku dostává

   1. Veliké množství informací se k nám nedostává skrze vědomí - tedy tak, že bychom se cíleně snažili jakousi informaci vstřebat - například při kázání nebo přednášce. Dalším přijímacím kanálem je u nás podvědomí, kdy si v podstatě ani neuvědomuji, že informaci přijímám a přesto ji přijímám. Příkladem je reklama na dálnici nebo reklama na Nově. Ani si neuvědomujeme, co na ní je a přesto ji vnímáme. První jde ovlivnit vůlí, druhé nejde. Zbygniew Brzezinski píše následující: "První pohled na svět získává člověk z televize. Televize stanoví normy toho, co se má považovat za úspěch, dobrý vkus a správné chování. Formuje touhy, definuje aspirace a naděje a stanoví hranice mezi přijatelným a nepřijatelným chováním. Ani éru vynucované náboženské ortodoxie, ani dobu nejtvrdší totalitní indokrinace nelze srovnávat s kulturním a filozofickým vlivem, který má televize na stále více diváků, přikovaných k obrazovkám na celém světě."2 Člověk, který se dnes vyhýbá hromadným sdělovacím prostředkům je obecně považován za divného. Toto si velmi dobře uvědomují ti, kteří potřebují manipulovat z veřejným míněním, a to nejen v politice, ale i výrobci reklam zaměřených na to, co se má nosit, co jíst, čím si čistit zuby, jakým jezdit autem a nakonec jak se chovat a jak se rozhodovat. Čím více roste vliv těchto médií, tím více je člověk okrádán o svoji individualitu a identitu. Nakonec podvědomě přijímá masmédia jako jeden z nejvýraznějších formulátorů norem dobra a zla. Pochopitelně to pak jsou masmédia, která formují sexuální morálku. Převeďme si tato fakta na pornografii. Téměř všechny scény v TV a kině jsou mezi neprovdanými, protože sex je zcela přirozenou součástí chození. Dnes a denně jsme konfrontováni s nejrůznějšími lechtivými sexuálními stimuly. Jak asi uvažují lidé, kteří se na to dívají? Prostě si myslí, že omezovat sex na manželství je nepřirozené. Jenže buďme upřímní - ono to působí i na nás. Pokud člověk sleduje tyto věci nebo o nich čte a vedle sebe má stárnoucího partnera, který navíc je někdy nepříjemný, který ani někdy náladu na sex nemá, najednou začne uvažovat trochu jinak. Není sice nevěrný, ale začíná utíkat k sexuálním fantaziím, k časopisům, k filmům, k tomu, že při sexu s partnerem myslí na někoho jiného atd.

   2. Dnešní doba určitou touhou dostat se do prožitku.
   A ještě více - prožít cosi transcendentního. Virtuální realita - únik z reality, drogy - únik z všednosti dne, alkohol - stejně tak. Sex - určitý transcendentní zážitek. Mezi sexuálním stykem a duchovním naplněním existují určité analogie. V obou případech jsou v nich zahrnuty vlastnosti lásky, odevzdání se, důvěry, sebevydání a splynutí s protějškem. Ve všech náboženstvích se objevuje obraz milence a milované bytosti, který vyjadřuje jednotu lidstva a božství.3 Protože člověk je náboženská bytost, tuto potřebu mu nutně nahrazuje sex. Jak lze vysvětlit sexuální revoluci? Zcela jednoduše řečeno, je to revoluce náboženská. Na místo umírající křesťanské víry musela nastoupit jiná víra. Pokud byl sex dříve nerealisticky posuzován jako ďábelský, je dnes posuzován jako mesiášský.4 Pornografie tuto potřebu zdánlivě naplňuje. Na určitou chvíli dává pocit naplnění, přijetí atd.

   3. Problém citové vyprahlosti a okamžitého uspokojování potřeb má za následek absenci radosti.
   Její náhražkou se stala slast (radost přichází jen po námaze) a potřebu stále silnějších citových podnětů - což se ale nedá šroubovat do nekonečna. Někde zde vzniká pornografie. Člověk chce stále silnější citové podněty - i v sexu. Toho lze dosáhnout, jenže v kontextu lásky. Což ale moderní člověk neví, jak budovat. Takže kromě sexu přirozeného - s partnerem, hledá další. A vedle toho hledá uspokojení i mimo tento kontext - v nejrůznějších materiálech, které mají suplovat neustálé šroubování slasti a snad i transcendentních prožitků.

   4. Problém v církvi - jakmile se o tomto tématu začne hovořit, zčervenáme a jaksi odstrčíme cokoli se sexem související kamsi.
   Pochopitelně reakce je stejná jako se zakázaným ovocem. První informace o sexu se děti dozvídají od kamarádů a z pornografických časopisů - ne z církve, ne od věřících lidí. Takže pokud jste to nebyli vy, případně vychovatelé v církvi, kdo hovořil s dětmi o sexu, pak je třeba se smířit s tím, že to byly pornomateriály. Sami si domysleme, s jakými pohledy na sex naše mladá generace někdy vstupuje do manželství.

   5. Velmi snadný přístup k pornografickým materiálům umožňují časopisy, videokazety, obchody, ale dnes zvláště internet, kde si můžete vybrat, jaký druh sexu chcete. Od nejšílenějších zvráceností po erotické fotky. Nehledě na to, že téměř všechny sauny mají dnes již společný provoz - takže to vše můžete mít naživo. Není zcela pravdivé tvrzení, že když člověk chce, stejně si to pokaždé najde. Případné překážky snadné dostupnosti by pro mnohé znamenaly vzdát se nebo přeorientovat se na něco snadněji dostupného.

C. Vliv pornografie na člověka

   Popsané negativní jevy se dostávají do vědomí dětí - ne až dospělých - o to závažnější jev to je. V ČR tuto skutečnost navíc podporují velmi liberální zákony, které šíření pornografie umožňují. Častokrát se některé skupiny pokoušely protestovat proti volně šiřitelné pornografii, ale marně.

D. Křesťan a pornografie

   To, co jsem popisoval, je realita dnešních dnů a my jako křesťané někdy mlčíme. Zůstáváme v období před dvěma sty let, kdy se za podobné otázky týkající se sexu děti téměř bily. V podstatě církev budí dojem téměř bezpohlavních bytostí - pokud se neprovalí nějaký skandál. Jenže cílem této přednášky není jen analýza společnosti a vlivu pornografie na lidi kolem nás s cílem konstatovat "svět ve zlém leží". Cílem je křesťanova svoboda - tedy pohled do vlastních řad. První krok je podívat se alespoň trochu realitě tváří v tvář, druhý je zamést si před vlastním prahem. Třetí je pak opět vyjít a nést svědectví o tom, že je možný jiný pohled na sex a pornografii. Existují dva extrémy. Jedním je negativní pohled na sex a mlčení. Výsledkem pak je skutečnost, že pornografie a kamarádi jsou prvním sdělovatelem o tom, co je sex. Druhým je podlehnutí - tedy sexuální sebe vzrušování pomocí pornografie. U mužů pak většinou skrze obraz, u žen skrze slova, četbu (Playboy vs. Harlekýn).

   Zastavme se u prvního extrému. Nemělo by se stát, aby pornografie byla nositelkou informací, co je sex, aby dávala standardy estetiky, lidské krásy, toho, jak druhé svádět atd. Ale nutně jí je, když to nejsme my. Natvrdo řečeno - pokud jste se vy nebo výchovní pracovníci v církvi nebavili s dětmi, dorostenci o sexu - jejich první informace byly z časopisů a článků, ze kterých se vám dělá možná zle. Pochopitelně pokud je zvrácený základ, mnohem hůře se něco buduje. Znamená to toto téma otevřít. Netrápil bych se tím, kdyby to nebylo na bázi rodič - dítě. Je zcela normální, že děti mají své zpovědníky jinde než u rodičů. Určitě by to ale mělo být v rámci vztahu vychovatel (v besídce, dorostu, mládeži) - dítě. Totéž by ale mělo platit mezi dospělými. Znamená to v rámci menších skupin hovořit o tématu sexu a dalších s tím souvisejících oblastech. Znamená to podpořit bratry a sestry s pastoračním obdarováním, ke kterým mají ostatní důvěru.

   Dále existuje kvalitní literatura, a to jak křesťanská, tak sekulární, která se mj. zabývá tím, jak dítěti úměrně jeho věku sdělit, o čem sex je. Toto jsou oblasti, se kterými mnozí členové církve zápasí možná více než s otázkou třeba ovoce Ducha a nemají to v církvi s kým řešit, protože "o tom se přece nemluví". Výsledkem je hledání inspirace v pornografii, která vám může velmi často maximálně pomoci v tom, jak změnit techniku.

   Další cestou je hovořit o sexu z pozice Písma, které je v této oblasti velmi otevřené a které zcela otevřeně popisuje sexuální slast (kochání). Jenže v kontextu lásky, která se buduje v manželství.

   Nyní druhý extrém - vlastní podlehnutí. Podlehnutí pornografii neznamená pouze prohlížení si fotek nebo videozáznamů ze souložícími páry. Znamená to hledání a podléhání jakýmkoli jiným sexuálním stimulům mimo stimul, kterým je můj partner. Nebo jinak - sexuální vzrušování se jinými objekty, než je partner. Toto vysvítá již ze zmiňované definice pornografie - "s cílem sexuálního vzrušení". V podstatě se jedná o otázku, co s nahromaděnou sexuální energií. Buď ji "vybiju" na partnerovi, nebo skrze pornografii, nebo se jí zbavím např. fyzickou námahou, ovládáním.

   Jedna z věcí je učení se sebeovládání. Schopnosti říci určitým věcem ne. Nám se to zdá skoro cizí, jako něco, co patří do kláštěrů, ale opak je pravdou. Pavel píše o tom, že ranami nutí tělo ke kázni. Není to jakýsi druh flagelantství - sebemrskačství - ale ovládání svých chutí, vášní, ambicí, závislostí atd.

   Tento problém se týká i otázky myšlení. Zasaď myšlenku, sklidíš čin. Zasaď čin, sklidíš zvyk. Zasaď zvyk, sklidíš charakter. Zasaď charakter, sklidíš věčnost. Mnoho věcí má počátek v myšlení, tam se odehrává zápas o skutky a nakonec o to, kdo jsme. (Římanům 12,1-2). Kdosi řekl, že sexuální hřích není hříchem, s kterým bychom měli bojovat, ale před kterým bychom měli utíkat. Sex je jedním z nejsilnějších pudů a v určitém stadiu je neovladatelný. Tedy je to stejné, jako kdybyste dva dny nepili, někdo vám dal k ústům láhev vody a po prvních dvou hltech by vám řekl, abyste více nepili. Jaksi to téměř nejde. Stejně tak je to s pornografií, se sexem. Když je člověk "v tom", těžko se mu vyskakuje. Proto lepší ani nenaskakovat.

   Znovuodhalení krásy manželství a s ním spojené sexuality. Někdy má porno terapeutický ráz, protože to nefunguje doma. Znovu připomínám Píseň písní, kde je sex potěšením - v kontextu milého - NZ manžela, manželky. Hrozný klam v pornografickém pohledu na sex je, že se o vztah nemusí bojovat, že sex je vlastně něco, co se vztahu až tak moc netýká, že stačí, když jsme si sympatičtí. To možná skutečně stačí - první týden nebo dva.

   Rozhovor na toto téma. Často určitým potlačováním sexuality v sobě spíše vybuzujeme touhu po této tajemné moci, tak jak nám ji prezentují pornomateriály.

   Nakonec to, o čem slýcháme tak často, že se nám to podařilo téměř zprofanovat. Modlitba, půst, meditace, zůstávání v Boží přítomnosti.

David Novák, Církev bratrská

Poznámky:
1 Viz Compton´s interactive encyklopedia, 1998.
2 Z. Brzezinski: Bez kontroly. Praha, Victoria publishing 1993.
3 S. Turner: Touha po nebi. Praha, Návrat domů 1997, str.161.
4 S. Turner: Touha po nebi. Praha, Návrat domů 1997.

Staženo z http://www.cb.cz/novak/.
Jazykově upraveno.