1. Anketa

Během posledních šesti let se v naší společnosti mnohé změnilo. Došlo nejen k ekonomické a společenské transformaci, ale můžeme pozorovat i bouřlivou duchovní transformaci. Duchovní prázdnotu člověka minulých let vyplňuje nové hnutí, které si vychovává vlastní kategorii duchovních učitelů a oddaných následovníků. Vynořily se stovky "zasvěcenců" a zaručeně "pravých gurů". V jistých společenských kruzích se to stalo dokonce jakousi módou. Široká veřejnost se oddává směsici mysticismuou provázené pověrčivostí nejhrubšího zrna. Pokud se někomu zdá, že jde o něco opravdu nového, chci připomenout, že i duchovní svět si převléká kabáty, podobně jako politické strany a systémy. Bible odhaluje slabiny každé generace.

Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přání. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím. (2. list Timoteovi 4:3-4)

Jak a kde hledat absolutní poznání? Před nedávnem jsme si pro vlastní potřebu provedli menší průzkum duchovního stavu našich spoluobčanů ve vztahu ke křesťanství. Náhodným chodcům v Praze jsme položili deset následujících otázek:

1. Jsou lidé v podstatě dobří nebo špatní?

2. Co je podle vašeho názoru nejhlubší potřebou člověka?

3. Kam se obrátíte, prožíváte-li nějakou osobní krizi?

4. Mnoho lidí má strach před smrtí. Jak jste vyřešili tento problém?

5. Věříte v Boha? Jakou roli hraje Bůh ve vašem životě?

6. Četl jste Bibli? Věříte, že je pravdivá?

7. Kdo je podle vás Ježíš Kristus? Na čem zakládáte svůj názor?

8. Co je obsahem poselství JK? Myslíte si, že je aktuální i dnes?

9. Jak se člověk podle vašeho názoru stane křesťanem?

10. V případě, že byste mohl poznat Boha osobně, měl byste zájem?

Nejdříve tedy otázka první:

Na tuto otázku odpovědělo 267 dotázaných následujícím způsobem: polovina dotázaných je přesvědčena, že lidé jsou v podstatě dobří - 136 - 51%, 23% dotázaných připouští, že lidé jsou špatní. Dvacet jedna procent dotazovaných říká, že lidé jsou současně dobří i špatní. Pět % dotázaných, celkem 15 lidí odpovědělo, že neví. Na první pohled by se mohlo zdát, že většina lidí je přesvědčena, že lidé jsou dobří a slušní. Maličko předběhneme a prozradíme, že v 7. otázce jsme se ptali: Na čem zakládáte svůj názor? Celkem 180 dotázaných, nebo 67% z celkového počtu, odpovědělo - NEVÍM. Když nevím, na čem zakládám svůj názor? Podle čeho cokoliv soudím nebo rozlišuji? O tom, že to s lidským dobrem není nijak slavné, spíš naopak, o tom svědčí skutečnost, že všude kolem sebe pozorujeme růst zla. Příčinou všeho zla je hřích, ale to je slovo, které ze společenského i církevního slovníku úplně vypadlo. Ateistická výchova z života postupně vyřadila duchovní hodnoty jako je morálka, etika, soucit, a zlo vládlo pouze v dekadentní západní společnosti. Výchovu ctností, které patří pouze člověku, nahradilo poznání o pudech a reflexech, které jsou společné člověku i zvířatům. Vědecký materialismu zcela osvobodil výchovu i chování nového člověka od náboženského tmářství. Zkušenost nám ukázala, že ve chvíli, kdy jedinec přestane pěstovat ctnosti jako je morálka, etika, soucit, zvítězí lidská přirozenost, která se často nápadně podobá pudové přirozenosti zvířat. Opomeneme-li morální a duchovní potřeby jedince i společnosti, zjistíme, že přestaneme rozlišovat mezi dobrem a zlem. Pod vlivem východních náboženských směrů považujeme dobro a zlo za různé strany stejné mince nebo pouhou iluzi. Jak vidí dnešní člověk sám sebe? Světsky rozdělujeme jednotlivce podle pohlaví, věku, národnosti, rasové příslušnosti, rodinného stavu, vzdělání a v neposlední řadě také podle společenské a ekonomické prospěšnosti. Na rozdíl od světského hodnocení člověka Bůh nedělí lidstvo na dobré a špatné, na vzdělané nebo nevzdělané, na vládce a poddané - ale jen na spasené nebo ztracené! Na rozdíl od všeobecné víry v dobro člověka Bůh nám připomíná skutečnost, že v nás samých dobro nepřebývá, ba ani naše dobré skutky před Bohem neobstojí.

Abychom se dopídili uspokojivé odpovědi, zkusme se zamyslet, zda hledáme dobro sami v sobě nebo mimo nás. Bůh nerozdělil lidi na dobré a špatné, ale prohlásil: Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.

Bůh nad nikým z nás neláme hůl. Právě naopak, každému nabízí řešení, dar milosti skrze Pána Ježíše Krista. Smysl lidského života není v tom, abychom objevovali vlastní dobrotu, ale abychom poznali nekonečnou moudrost a dobrotu svého Stvořitele.

2. otázka zněla: Co je podle vašeho názoru nejhlubší potřebou člověka?

Rozdělili jsme ji do následujících skupin:
1. Zdraví
2. Láska, přátelství, dobré skutky, touha pomáhat
3. Bůh, víra v něco
4. Základní potřeby, jídlo, pití
5. Sex
6. Štěstí, pohoda, mít se dobře
7. Peníze
8. Nevím nebo jiná odpověď.

Odpovědi jsem seřadila podle pořadí. Na prvním místě se umístila potřeba lásky, přátelství, dobrých skutků a touha pomáhat - celkem 32%. Na druhém místě, překvapivě, celá čtvrtina dotázaných odpověděla - NEVÍM. Na třetím místě (19%) se umístilo zdraví, následovala potřeba víry v Boha nebo v "něco". Páté místo, 8 %, zaujala touha po štěstí a přání mít se dobře. Základní potřeby jako je jídlo a pití považovalo za důležité 3% dotázaných. Pouze 2% považuje peníze za cestu ke štěstí. Na posledním místě, jen 1%, považuje za nejhlubší potřebu člověka sex. Na první pohled se zdá, že dnešní člověk nemá před sebou žádný jiný cíl, než vydělávat peníze, pečovat o své zdraví, dobře se najíst a trochu si užít. Ani jedna z těchto hnacích sil člověka nebyla ani mezi první trojicí odpovědí. Je zvláštní, že na druhém místě, tedy celá čtvrtina dotázaných odpověděla NEVÍM. Jak je možné, že tolik lidí neví, kde hledat odpověď?

Protože je láska a přátelství nejhlubší potřeba člověka, zkusme jí věnovat trochu více pozornosti. Jaká je definice lásky? Všichni víme, jaká je světská definice lásky. Obzvláště mezi mladými lidmi je často láska zaměňována za sex. Ti, kdo začínají ve velmi mladém věku, pociťují prázdnotu nejvíc. Sex bez lásky ztrácí veškerou hodnotu a je často příčinou hlubokých depresí. Právě zaváděná sexuální výchova ve školách lidskou lásku zredukuje ještě víc, protože opomíjí podstatu vztahu dvou lidí. Dnes víme o sexu daleko více než o opravdové lásce. Mladí hledají lásku a místo namlouvání a dvoření redukují kontakt s opačným pohlavím na sexuální uvolnění a pudové páření. Vztah, který nabízí sex bez hluboké a věrné lásky, jen okrádá a bere.

Biblická definice lásky popisuje něco úplně jiného:

...láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. (1. list Korintským 13:1-8)

Láska v uvedených verších vyjadřuje sebezapření a nezištnou osobní oběť. Láska kolem sebe rozdává radost a štěstí. Boží Písmo odpovídá nejen na otázku co je to láska, ale také nám odpoví, jaké jsou naše základní potřeby:

Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? ... Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? ... Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.

A teď přicházejí klíčové verše, na které si vzpomnělo jen 11% nebo 29 z 267 dotázaných:

Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. (Matouš 6:25-34)