2. Globální koncept výchovy

Téma globální koncept výchovy je tak obsáhlé, že v několika příštích pořadech se pokusím nastínit alespoň část důležitých informací, kterým by měl každý rodič věnovat zvýšenou pozornost. V minulém pořadu jsem představila první Mezinárodní školu Globálního konceptu v Evropě, která byla založena v Nebušicích u Prahy. Nemysleme si, že přiletěla první vlaštovka jen do Nebušic. Některé metody výuky globálního vzdělávání jsou postupně zařazovány do školních osnov řady zemí, aniž by jim někdo věnoval bližší pozornost. Nová metodologie říká, že výuka je všestranný proces, který využívá dětské cítění a intuici k pochopení pravdy bez předcházející logické úvahy. Tohle je protipól dialektického materialismu. Pilíře univerzálních hodnot, na nichž tato výuka spočívá, jsou:

1. Nejsme jednotlivci, každý jsme součástí vesmírného vědomí, jež je zakotveno v lásce.

2. Každé dítě obsahuje veškerou moudrost a lásku, která je obsažena ve vesmíru. Tomu se říká "vyšší já." Děti papouškují hesla jako: "Jsem dokonalý člověk a žák." Děti se napojují do vesmírného vědomí meditací skrze duchovní rádce, aby do sebe vstřebaly veškerou moudrost a lásku vesmíru.

3. Žáci si představují vlastní skutečnost. To znamená, že vnímají, co se jim líbí, a vnímají to tak, jak se jim to líbí. Tím se stává hmatatelný viditelný svět iluzí a vysněná iluze realitou. Dítě se naučí žít i mimo dosah vlivu rodičů.

Co budeme jako lidstvo tropit, až uvěříme, že jsme nasáklí vesmírnou moudrostí, se neodvažuji ani domyslet. Meditace, vizualizace, relaxace jsou dnes běžně přijímány a užívány jako prospěšné metody nejen v životě dospělých, ale jsou stále více přítomny ve výchově dětí. Mnohým rodičům se bude na první pohled zdát, že na relaxaci, meditaci nebo vizualizaci není nic špatného. Hry, kterým ve vizualizaci říkáme -jako- mohou být pro děti zprvu zábavné. Děti leží pohodlně na zemi a představují si, že jsou jako motýlek, ... začínají si uvědomovat dýchací rytmus a tichý hlas paní učitelky je vede do světa snů. Děti si představují, jaké to bylo, když byly menší, dvouleté, jako miminko, ve chvíli svého narození, když byly v matčině bříšku. Ani v této chvíli hra "jako" ještě nekončí. Děti se vrací do doby před početím a v tomto okamžiku se dítě může setkat se svým osobním průvodcem života. Může se svého rádce nebo hlasu zeptat na cokoliv, může poznat jeho milující moc, lásku a krásu. Svému průvodci může říci i to, co by nikomu jinému, ani rodičům neřeklo. Nemusí mít žádný ostych, zábrany nebo strach, že je nějaká otázka nevhodná. Stačí jen naslouchat, rádce jej vždy slyší a vyslyší. Malý človíček může požádat o zvláštní přání jen pro sebe. Rádcův hlas dítěti odpoví, jaký je smysl jeho života. Následují další cvičení, kde žáčci malují své radiantní zážitky nebo je kreativně vyjadřují písemnou formou. Existují stovky podobných cvičení, které budují důvěru a sebevědomí dítěte.

Podle odborných pedagogických průzkumů se odhaduje, že asi 5% dětí je mimořádně nadaných. Samozřejmě, že většina rodičů má zájem, aby se jejich děti mohly rozvíjet v prostředí, které je úměrné jejich schopnostem a aby bylo obdarování a talent dětí plně rozvíjen. Celá řada nových programů je určena výhradně mimořádně schopným dětem. V odborných časopisech můžete číst jak je důležité odhalit tvořivé schopnosti dětí v co nejútlejším věku, aby je mohly co nejlépe rozvíjet. Velký důraz je kladen na přirozenou intuici dítěte. Děti se učí "číst myšlenky" druhých lidí, předvídat co se teprve stane a když se snaží řešit nějaký problém, pomáhá jim vizualizace. Intuitivní schopnosti se nejlépe rozvíjejí častým opakováním. Výsledek má odpovídat jejich konkrétním představám. Naše společnost odchovaná materialismem a evoluční teorií cítí vnitřní neklid a uvědomuje si prázdnotu lidské duše. Dříve jsme byli programování vědeckým materialismem, dnes jsme programováni vědeckým okultismem. Většina lidí je v duchovních znalostech tak nepoučená a příliš zaměstnaná, aby se pídila po pravdě. Úplně nám uniká fakt, že bitva o kontrolu lidského myšlení a vědomí je bitvou o přežití naší generace. Většina novodobých metod má jeden háček, který může být osudný nejen dětem, ale i dospělým. Stále více odborníků považuje psychické schopnosti za přirozený talent, který nemá nic společného s okultními praktikami využívání nadpřirozených sil. "Institut pro studium lidského vědomí" (založil jej Edgar D. Mitchel, astronaut z Apolla 14 ) zcela vážně tvrdí, že neexistují žádné nadpřirozené, paranormální nebo supernaturální fenomény, protože máme v našem vědomí stále ohromné propasti v poznání, co je přirozené.

V čem tedy konkrétně spočívá ohrožení dětské duše? Okultní nebo supernaturální techniky by se neměly nikdy používat v metodách výuky a výchovy dětí. Většina rodičů si není vědoma, jak snadno se mohou jejich děti stát objektem experimentální indoktrinace a psychologické manipulace panteistického učení Nového věku. Východní okultní praktiky jsou jako prostředek rozvíjení talentu a schopností dítěte velmi nebezpečné. Totéž platí i pro děti mentálně postižené. I ony bývají středem zájmu transpersonálních pedagogů. Většina lidí má dnes větší starost o to, aby dodržovala zdravou životosprávu, než aby dbala na morálně zdravou a duchovní čistotu srdce dítěte. Písmo nám říká:

Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. To jsou věci, které člověka znesvěcují;" (Matouš 15:17-20)

Srdce člověka není orgán, jehož hlavní funkcí je pohánět krevní oběh. Srdce je v tomto případě "orgán" celé lidské psychiky, mentální a morální podstaty celého vnitřního života člověka, jeho myšlenek a emocí. I v meditaci je srdce, ne srdeční sval, ale místo na hrudníku, meditační centrum lidského vědomí. Z tohoto meditačního centra k člověku promlouvá hlas osobního rádce. Pokud si někdo z dnešních "odborníků" myslí, že obzvláště brutální činy dětí z jinak dobrých a spořádaných rodin jsou jen nějaká nevysvětlitelná náhoda, měl by se zamyslet nad přímou a nepřímou výchovou dětí a nad vnějšími vlivy, které mysl a názory dítěte formují. Tyto děti často slyší hlasy rádce, který je ke zločinům nabádá. Většina rodičů a učitelé často neznají plný dosah meditačních technik a vizualizace a k jakým změnám v chování a myšlení dítěte může dojít. Zatímco se v našich školách rozhoduje, zda budou používat školu obecnou, občanskou nebo program základní školy, vznikají nové školy a přicházejí učitelé s daleko širší agendou než je získávání znalostí a dovedností žáků. Čím více bude přibývat privátních škol, nových metod a učebních pomůcek, tím více metod paranormálně duchovního rázu může do některých škol pronikat. Smutnou skutečností zůstává, že člověk, který nevěří v Boha, není člověk bez víry, ale věří kde komu a kde čemu. Takovým lidem vyhovuje panteistický světonázor. Taková víra je v podstatě nebezpečnější než ateistický humanismus, protože humanismus se z jakéhosi neopodstatněného důvodu přimyká ke svědomí, určité morálce, která vychází z křesťanství. Východní náboženství dovedená do důsledku logicky ruší svědomí a morálku úplně. Připomeňme si slova J.A. Komenského, který řekl: "Potřebné neznáme, poněvadž se učíme nepotřebnému" a dodává: "Místo zrna sklízíme slámu".