Změněná Amerika

Ota Ulč

Po kolapsu komunismu v roce 1989 se zrodily všelijaké teorie o příštím osudu světa. Francis Fukuyama předpověděl "konec historie". Samuel P. Huntington, významný vědec na Harvardově univerzitě, formuloval pravděpodobnější hypotézu o "konfliktu civilizací", o svárech nikoliv převážně ideologických či ekonomických, ale o střetech kulturní povahy, o zásadním pojímání hodnot.

Nyní od teorie k praxi: 11.září 2001 Amerika poprvé na svém území zažila zásah, který si vyžádal dvakrát tolik obětí než 7.prosince 1941 způsobil japonský útok na Pearl Harbor. Stejný počet ztrát jako za celý nejkrvavější rok vietnamské války či za nejkrvavější den na americké půdě od doby občanské války. Tehdy, v roce 1862, v místě Antietam, v jednodenní bitvě 4.000 vojáků ztratilo život. Tentokrát, víc než 5.000 civilistů zahynulo během 100 minut. Ve World Trade Center, tomto nejznamenitějším symbolu globalismu, zahynuli občané 62 států, mezi nimi přes 300 Britů, víc než celkový počet britských obětí za celou dobu občanské války v Severním Irsku.

Na první straně The New York Times titulek ve velikosti, jaký jsem dřív nikdy neviděl, oznamoval U.S. ATTACKED. Národ se ocitl v bitvě s novým, zcela odlišným nepřítelem, nepředstavitelné se stalo skutečností. Jestliže lze civilní letadlo proměnit v řízenou střelu s tak katastrofálním dopadem, život společnosti bude permanentně poznamenán. "V průběhu několika hodin, Amerika se stala jinou zemí, natrvalo se rozloučila s devadesátými lety minulého století. Došlo k jinému uspořádání hodnot," napsal vynikající komentátor Lance Morrow (týdeník Time, zvláštní vydání s datem osudného 11.9.01).

Zranitelnost USA, země natolik otevřené a přesnadno zneužívatelné, zaručovala pozitivní odpověď na otázku, že k takovému útoku bude muset dojít. Nevědělo se, kdy, a teď jsme se dočkali. Únosci, vrahové a sebevrahové se vyučili pilotnímu umění v amerických školách. ("V minulosti jsme neškolili japonské kamikaze, kteří pak potopili 34 našich lodí a poškodili stovky dalších," utrousil televizní komentátor.) Zákon (Foreign Intelligence Surveillance Act, 1978) dosud zakazuje odposlouchávání jakýchkoliv komunikací na území USA a to i v případě osob, oprávněně podezřelých z páchání nepravostí. Čímž terorismus jistěže je: například podříznutí hrdla letušky, jak se právě 11.září stalo. (Bezprostřední reakce úřadů: zákaz prodeje nožů v letištních prostorách.)

Pět či méně teroristů, ozbrojených noži, ač i střepy rozbité flašky od piva by byly stačily, se zmocní obrovského letadla a promění ho ve velesmrtelný nástroj. Metody z doby kamenné s použitím toho nejmodernějšího vynálezu, k čemuž lidstvo prozatím dospělo. Porovnejme s Pearl Harborem: tam Japonci k dosažení svého záměru použili 360 letadel z flotily šesti mateřských letadlových lodí, s doprovodem dvou bitevních lodí, tří křižníků a jedenácti torpédoborců. Teď stačí pár nožů a podříznutých hrdel.

Být teroristé pouhými psychopaty, problém by byl snáze řešitelný. Zejména, ale ne výlučně, v Izraeli se již věnovali studiím o jejich profilu : průměrný věk 18 až 24, narozeni v chudobě, zpravidla poznamenáni osobní nepřízní až tragedií, přísní moralisté bez ponětí o ostatním světě. Korán sebevraždu zakazuje, ale oni svou smrt pokládají za mučednické hrdinství, k potěše Alláha a se zaručeným přednostním vstupem do ráje, místa věčných radovánek, s vínem, v pozemské existenci koránem zakázaným, a v objetí nespočetného množství spanilých pannen, jimž se po milování jejich panentství automaticky obnoví.

Na dobrovolníky, kteří se zasloužili o masakr 11.září, tento stereotyp ale neplatí. Dospělejší věkem, s vyšším vzděláním a někteří i měli své rodiny. Tak či onak, tento druh teroristů nevydává ultimata, domáhá se nejen zničení, ale i demoralizace, nesnaží se pouze zničit životy a majetek, ale zejména hodnoty nenáviděné západní civilizace.

Jen co došlo k útoku na WTC (symbol globalizace, moci ekonomické) a na Pentagon (symbol moci vojenské), hned jsem zauvažoval, jak dlouho to potrvá, než údajně pokrokoví myslitelé vyrukují s omluvnými racionalizacemi, oním známým refrénem " ano, ale" - že sice nelze zcela souhlasit s metodami, ale nutno zvážit a případně ocenit jejich motivy, pochopitelné, oprávněné a vlastně i mravné - a tak se prokličkovat k závěru, že vina je vlastně oběť.

Nemusel jsem čekat dlouho. Ještě týž týden (16.9.01) německé noviny Welt am Sonntag uveřejnily úvahu amerického spisovatele Normana Mailera, autora jedné vskutku kvalitní knihy (román "Nazí a mrtví"), napsané před půl stoletím. Stejně jako Jindřích VIII se oženil šestkrát a zatímco Jindřich přikázal setnout hlavu své druhé manželce Anně, Mailer svou druhou manželku Adélu vlastnoručně pobodal nožem., a též si zabásnil, s veršem "Dokud používáš nože, všechna láska ještě není ztracena." Tentokrát doporučil, aby se jeho vlast zamyslela, proč tak velká část světa pokládá USA za utlačovatele tradic a kultury, proč útočí na jejich kořeny.

Řada západoevropských intelektuálů rovněž nelenila. Upozornili Spojené státy, že jejich fyzická bezpečnost se nezlepší, pokud bude trvat chudoba ve světě. Trojice politologů na Katolické univerzitě v Lovani oznámila, že "Hrozí dnes reálné nebezpečí zjednodušeného nenávistného pohledu na celý rozvojový svět," a vyjádřili obavy, že se Spojené státy nebudou chtít zhostit své odpovědnosti (odpovědnosti!) vůči světu a zahledí se do své bolesti."

Ani někteří čeští sametoví intelektuálové nezůstali pozadu. Apokalyptické inferno na Manhattanu charakterizuje Jakub Patočka, šéfredaktor Literárních novin, úspěšně jím předělávaných v ekologický věštník, jako "Výzvu pro intelektuály, aby se zamysleli nad tím, zda přece jenom není ta stávající praxe západní civilizace v některých ohledech neudržitelná." (TV 3, 11.9.). Odilo Štampach, což prý je nějaký bohoslovec, pochválil teroristy, že "Udeřili na symboly moci a arogance…Ta letadla nedopadla na galerie, opery, domky obyčejných lidí, vybrali si tyto cíle a tím chtěli něco říct. … Je to podnět k tomu, aby se tato civilizace zamyslela, co dělá špatně… Snažit se chápat motivy terorismu." (ČT, 12.9.), Náramně se rovněž vyjádřil ( v BBC, 12.9.) ex-Američan Erazim Kohák, filozof - humanista, že to byl útok na imperiální stránku americké mentality, útok na moc velkého kapitálu, útok na moc vojenskou, trest za podporu budování izraelských osad na palestinském území, atd., atd.

Nuže: americká vláda za tohoto prezidenta jakož i jeho předchůdců budování těchto osad nepodporuje, snaží se docílit naprostý opak.

USA darovaly chuďasům víc peněz a na své území jich přijaly víc, než všechny ostatní státy světa dohromady. O nevděčnou roli zbylého globálního policajta věru není zájem. Ovšem jsme tu v oné no-win situation: když se staráme (např.Bosna, kde by to Evropa bez amerického přispění nebyla vyřešila), je to imperialistické vměšování. Když se vměšovat nemíníme, je to důkaz neméně imperialistického, arogantního sobectví.

Vinit industriálně úspěšné státy za bídu v zemích , někdy až příliš lichotivě charakterizovaných jako rozvojové, vyžaduje značnou dávku prostoduchosti, neinformovanosti či ideologické slepoty. Země tzv.Třetího světa nejsou chudé proto, že tzv. První svět je bohatý. Byly chudé vždycky a teprve jejich kontakt s industriálně vyspělým Západem začal vylepšovat jejich tristní úděl. Statistiky OSN uvádějí, že v druhé polovině 20.století počet hladových pozemšťanů klesl o víc než polovinu (z 45% na 18%). V Asii došlo k trojnásobnému zvýšení průměrné životní úrovně.

Pravidelně zjednodušované tvrzení o příčinách mezinárodního terorismu těžko obstojí při přimenutí této skutečnosti: V roce 1999, nejvíc teroristických útoků zažila nikterak přebohatá Indie. Ano, Indie.

Bin Ladin se zřídkakdy zmiňuje o palestinském problému. Jeho druh fundamentalistů rovněž není motivován frustracemi o existujícím nepoměru v životní úrovni zemí vyspělých a nevyspělých. Obviňují však Západ z odpovědnosti za selhávání jejich vlastních společností, z nichž ani jedna arabská mohamedánská nebyla schopna užitečně se pohnout vpřed či aspoň uspořádat svobodné volby. Pokládají vliv Západu, ono nezadržitelné pronikání globalizace za nebezpečí, ohrožující jejich kulturu, starodávné mravy, náboženství, ba i jejich řeč. Takže vzhůru k použití sebenásilnějších prostředků, to vše v sebeobraně a k větší slávě Alláha. I kdyby se podařilo Ameriku zcela vyhladit, zbýval by smrtelný nepřítel v podobě Západní Evropy, tam se pak trefit v Londýně, Paříži, Frankfurtu, zopakovat si nádhernou heroickou manhattanskou zkušenost.

A na adresu oněch myslitelů, doporučujících domluvu, smíření, nastavení druhé tváře: Bin Ladin a jeho organizace Al-Qaeda, zastřešující dost autonomně fungující filiálky ve zhruba šedesáti zemích, vyhlásili svatou válku, s tím, že je povinností každého muslima, ať by žil kdekoliv, zabít všechny Američany. Mně se nechce být zabíjen a nikterak se nemíním za svou zpupnost omlouvat přespříliš politicky pokrokovým myslitelům.

Víc než konflikt mezi civilizacemi se v této první důkladné krizi jednadvacátého století musí vyřešit konflikt uvnitř islámské civilizace, mezi obhájci pokroku a těmi, kteří chtějí odputovat zpět do středověku a jeho mýtickým ctnostem.

Ještě zbývá řada témat. Co například podniknou Spojené státy na domácí frontě a jak si počnou v zahraničí s léčbou a chirurgickými řezy zbavit se terorismu, oprávněně charakterizovanému jako rakovina tohoto začínajícího století.