1. František

Dejme tomu, že by mi někdo nabídl tisíc dolarů za každou duši, kterou bych se upřímně snažil vést ke Kristu. Snažil bych se přivést k němu více duší, než se snažím nyní? Je možné, že bych pro peníze, i za tu cenu, že budu riskovat trapasy nebo výsměch, se pokusil udělat to, nad čím váhám, nebo čemu se dnes vyhýbám, mám-li plnit Boží příkaz? Je má láska k penězům silnější než láska k Bohu a k bližním duším? Potom má láska k Bohu pokulhává! Možná právě toto vysvětluje, proč nezískávám duše.

Bratři a sestry v Kristu. Scházíme se dnes k prvnímu pořadu o evangelizaci. Budeme si o ní povídat příštích osmnáct pořadů, tedy čtyři a půl měsíce. Neděste se, povzbuzení v našem evangelizačním úsilí potřebujeme všichni. Kdo z nás se přetrhne v evangelizaci našich na věčnost umírajících bližních, přátel, kteří budou na věky odděleni od Boha ve věčných mukách, kde červ neumírá? Příští pořady jsou určeny pro Vás, bratři a sestry, kdo znáte Ježíše Krista jako svého osobního spasitele a Pána! Vy jste totiž strategickým Božím klíčem, a současně klíčem, jenž je tak zřídkakdy použit k odmykání evangelia nevěřícím. Každý křesťan je Božím svědkem.

Jestliže odcházíme, trvale nebo dočasně, sdělujeme vždy poslední a nejdůležitější přání nebo udělujeme poslední a nejdůležitější nařízení, které máme na srdci. Stejně tak Ježíš. Těsně před Svým nanebevzetím Ježíš vydal poslední a nejdůležitější nařízení:

Ježíš započal a ukončil svou duchovní službu na zemi s přikázáním, aby jeho následovníci byli rybáři lidí. První a nejzřejmější zásada tedy je, že církev, tělo Ježíše Krista, rozšiřuje a učí evangelium po celém světě! Ježíš řekl:

V dnešní, ba i v historické církvi, nevidíme příliš mnoho zápalu pro evangelizační práci. Mnoho křesťanů je pod mylným dojmem, že evangelizační práce je pro církevní profesionály. Takhle nám to namlouvá vládce dnešního světa - Satan. Jeho cíl je jen jeden - úplně nás znehybnět. Satanův cíl je, abychom se báli otevřeně promluvit ve jménu Ježíše Krista a svědčit našim spoluobčanům. Bojíme se, aby si o nás naši známí nemysleli, že nám v hlavě přeskočilo. Mnozí mlčí proto, že se bojí intelektuální sebevraždy. Ale právě naopak, znalost a rozsévání slova nás uvede do toho nejsilnějšího rozumového rozkvětu! Teprve když se postavíme za Kristovu věc, obdržíme požehnání, o jakém se nám nikdy nezdálo. Ten, kdo pracuje pro Krista a hlásá jeho spásné evangelium, bude zavalen ještě více úkoly. Bůh může použít jen ty, kdo jsou plně zaměstnáni, jen ty, kdo nemají čas na sebe. V Bibli je nepřeberné množství příkladů, že ti nejzaměstnanější dostávají ještě více a větší úkoly! Komu svěříte práci? Pilnému, nebo lenivému? No přece pilnému! Tenhle princip nám dal Bůh. Víra není soukromá záležitost. Ježíš nesvěřil zápas o lidskou duši jen církevním kazatelům, učitelům nebo misionářům. Žádný generální štáb by vojnu nevyhrál bez řadových vojáků.

Jsme rod vyvolený a královské kněžstvo! Ne ten, kdo nosí ornát, ale ten, kdo má Ježíše v srdci a je umytý slovem pravdy, je knězem. To znamená VY, kdo znáte Ježíše, vy jste kněží, kteří se duchovně obětujete! My jsme svatí ne proto, že bychom byli v těle dokonalí, ale proto, že Kristus je dokonalý a my jsme v něm. V nejrychlejším autě budeme rychlejší než ostatní, protože v něm sedíme, ne proto, že bychom měli zásluhy na jeho konstrukční dokonalosti. Máme poziční dokonalost, zaslíbenou dokonalost, je to naše dědictví od Otce, o které nemůžeme přijít! Noe se neutopil jen proto, že byl v korábu, ačkoliv mimo koráb se utopilo nepřeberné množství o mnoho lepších plavců než byl Noe. Noe měl poziční, ne osobní dokonalost. Byl na správném místě v pravý čas. Jsme svatí, protože jsme byli povoláni z vezdejší Satanovy tmy do podivuhodného Božího světla! Byli jsme osvíceni! Být osvícen znamená být svatý. Světlo a svatost mají stejný slovní kořen. A tohle povolání má jen jeden konečný cíl.

Abyste hlásali mocné skutky toho, kdo nás povolal, jak řekl Petr.

Když jsme povoláni do boje, tak bojujeme, ať jsou naše podmínky jakékoliv. V každé situaci je práce, která musí být pro Krista udělána! Není malé práce! Právě ty orgány těla, které jsou méně vidět, mají obyčejně životně důležitější funkci. Můj hrbatý nos mě sice nezkrášluje, ale nevyměnil bych jej nikdy za slabé srdce, nebo nefiltrující ledviny. Vnitřní orgány těla církve, i zde u nás, ač méně viditelné, jsou ty nejdůležitější! Pracují ve ztížených podmínkách podobně jako ledviny, které odfiltrovávají jed potravin. Já zde za mikrofonem jsem sice viditelný orgán, ale nefiltruji jed jako ledviny, jsem halasný jazyk. Bez jazyku se žít dá, ale bez ledvin ne! Bez vás, přátelé, církev, místní Kristovo tělo, neporoste! Kristus spoléhá na vás. S manželkou se často modlíme za veliké věci, které by náš národ vyburcovaly. Víme, že jediná cesta k obrodě vede pouze skrze Kristovo evangelium. Bez Krista zabředáme do bahna relativismu. Ať je nám vzorem raná církev:

Pronásledování církve církev jenom zvětšilo! Rozprášení křesťanů, těch opravdových, mělo za následek rozmnožení znovuzrozených. Bůh nás používá jako rozsévače. To je jeho princip! Rolník zaseje, ale obilí dá vzrůst Bůh. Rodiče zasejí plod dítěte, zda-li dítě v životě matky vzklíčí a rozkvete, není již um rodičů, ale Boha. A co platí v hmotném světě, je ještě platnější v duchovním. My křesťané sejeme evangelium. Zda-li však námi zaseté duchovní semínko v srdci člověka vzklíčí, už není naše zásluha, nýbrž zásluha Ducha Svatého. Bůh je ten, kdo dává duchovní růst. My jsme jen rolníci zasévající biblickou zvěst. Nazí jsme na tento svět přišli a nazí odejdeme. Přesto se těším, až se v nebi setkám s některými z vás, kteří jste byli spaseni, kdo jste vzrostli ze semínek, která jsme zaseli právě po vlnách rozhlasu a písmenkách tisku. Vzrůst už není v mých silách. A tak přece jenom, do nebe nahý nevstoupím! Budu mít vás! Má auta, barevné televizory a videa budou už dávno ztrouchnivělá. Ty nemají trvalou hodnotu. Ale vy ji máte! Vy máte nekonečnou hodnotu, byli jste vykoupeni nekonečnou cenou, totiž životem Božího Syna! A to je v podstatě evangelium, které budete hlásat.