4. František

Dejme tomu, že... jako zaměstnanec bych byl najednou ve službě, kterou poskytuji - jeden týden horlivý, druhý týden vlažný a nakonec třetí týden bez zájmu; a pak znovu horlivý, vlažný a bez zájmu a tak dále - jak dlouho by můj zaměstnavatel vydržel takovouto službu? Ale není taková služba, kterou poskytuji Bohu, když hledám duše? A možná, že není ani tak dobrá, jako tato. Kdyby Boží láska ke mně měla být manifestována tak křečovitě, jako má láska k němu, jak by se mi asi dařilo?

A právě proto si dnes povídáme, dnes už počtvré o evangelizaci. Zůstaňme ještě u povinnosti evangelizovat. Jestliže se na věc podíváme přísně logicky, tak vidíme, že věřící, který aktivně neevangelizuje, je planý, je jako plodný bez dětí, je jako zrnko, které usychá, aniž by se proměnilo v stéblo a ztřicetinásobilo se v klasu. Když zrnko uschne, k čemu je celá ta organická geneticko - chemická spletitost, kterou obsahuje? Jaké bylo jeho poslání, když se nestalo článkem řetězu své čeledi? A k čemu je křesťan, na nějž nenavazují žádné duchovní děti? Čím přispěl k růstu církve? Vždyť Boží přání číslo jedna je, aby nikdo nezahynul, a všichni se obrátili k pokání, aby se všichni stali údy církve! Kdyby si naši prarodiče nechali evangelium jen pro sebe, dnes bychom si neměli o čem povídat, i celé vysílání bychom mohli vypnout. Nefilozofujme, a pojďme do Bible, ať nám sama poví, jak je evangelizace důležitá. Posledně jsme si řekli, že evangelizaci v prvé řadě konáme pro Boha. Pro milovanou osobu uděláme vše, co jí na očích vidíme. A víte, že Bible to potvrzuje?

Přátelé, třikrát se Ježíš Petra optal, zda-li jej miluje a třikrát odpověděl na Petrovo ujištění - evangelizuj! Ježíš se třikrát ptal po Petrově motivaci a třikrát mu sveřepě opakoval - evangelizuj! Po třetí se už Petr zachmuřil, přece, Bože, Ježíši, víš, že tě mám rád, vždyť to víš, tak proč se tolikrát ptáš? Ježíš se ptal tolikrát, abychom se i my, jak si dnes povídáme, chytili za nos.

Opakování matka moudrosti! A jestliže něco opakuje Bůh, věřte, moji přátelé, že má na mysli něco důležitého. Má na mysli naši zaměstnanost motivovanou láskou, ne povinností. Proto se ptal 3x: Petře, miluješ mne? Proberme si, co píše Pavel Římanům. Zdůrazňuji, je to dopis řádovým členům církve, novězrozeným, jako jste vy nebo já.

Jako má jedno tělo (t.j. církev) mnoho údů, ale tyto údy nemají všechny jednu a touž činnost, tak je tomu i s námi... máme rozmanité dary podle milosti, která nám byla dána. Jestliže je to dar promlouvat z vnuknutí, ať se ho užívá úměrně k vlastní víře. Je-li to dar služby, ať se uplatňuje ve službě. Kdo má dar vyučovat, ať se věnuje vyučování, kdo dar povzbuzovat, povzbuzování. Kdo rozdává, ať to dělá velkodušně! Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostnou tváří. (Římanům 12:6-8)

Všimněme si, že naše dary jsou úměrné milosti a víře. Bůh neočekává od každého stejně, ale přeje si, a touží, aby každý z nás dával do evangelizační pokladničky maximální příspěvek úměrný naší víře, kterou nemáme ze sebe, ale z Boží milosti. Že služba není evangelizace? Nebo že povzbuzování, nebo dávání není evangelizace? Povím Vám jednu příhodu z druhé světové války, kterou jsem slyšel od misionářů. Dva mladí američtí misionáři ošetřovali raněného japonského zajatce a starali se o něj jako o vlastního syna. Japonec to samo sebou nemohl pochopit, protože byl osobně zúčastněn při zabití rodičů jeho starostlivých opatrovatelů. Když už to nemohl vydržet, zeptal se po příčině jejich nelidské lásky. Odpověděli mu, že vše dělají pro Ježíše Krista, a také pro něj osobně. Z tohoto Japonce se stal jeden z nejhorlivějších evangelistů Japonska, přestože je v Japonsku všeho všudy asi jenom 200.000 křesťanů. A potom prý služba není evangelizační činnost! Vždyť větev této služby se rozkošatěla v tisíce spasených japonských duší! Apoštol Pavel píše ve svém druhém dopise Timoteovi toto:

Pavel jasně učí Timotea, aby předal štafetu dál. Evangelizace je požehnání a současně vojenské útrapy! Pavel pokračuje:

Snášej se mnou všechno zlé, jako řádný voják Krista Ježíše. Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života, chce obstát před tím, kdo mu velí. A kdo závodí, nedostane cenu, nezávodí-li podle pravidel. Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu.

Evangelizace je zápas, je to boj. Evangelisté závodí jako špičkoví atleti. Evangelisté těžce pracují jako rolníci. Voják musí znát strategii boje, atlet musí být silný a vytrénovaný, rolník zase houževnatý a pracovitý. Opravdový voják, sportovec a rolník jsou dříči. Ani jednomu nezávidíme jejich tvrdý chleba, dělají-li svou práci poctivě. Podívejme se jen na sportovce Pavla:

Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl. Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný. Já tedy běžím (řecky jsem v agonii) ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna. Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal. (1. Korintským 9:23-27)

Evangelizační práce přináší s sebou i nenávist. Je totiž neoblíbenou především mezi nábožensky založenými lidmi, protože dobrá novina spásy je současně zlou a nepříjemnou novinou zatracení každého člověka bez Krista, o níž lidé neradi slyší. Proto se mnozí oddávají raději kvazikřesťanské náboženské pospolitosti. Pavel píše Galatským:

Jde mi o přízeň u lidí nebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým. Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není ze člověka.

Ježíšovo evangelium, které budete hlásat, se lidem líbit nebude. Vždyť Ježíš řekl:

Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymaží vaše jméno jako prokleté pro Syna člověka. (Lukáš 6:22)

Pamatujme, nenáviděni můžeme být za ledacos, za ledacos ovšem nebudeme blažení. Blaze nám bude jen tehdy, budeme-li v nenávisti jen a jen kvůli Ježíši Kristu. Snad se vám to bude zdát neslýchané, ale vždy jsem nesmírně posilněn, když si lidé o mně myslí, že jsem Kristův blázen. Mám pro ně jednu odpověď: Čí blázni jste vy?