15. František

Vraťme se zpět k našemu evangelizačnímu úsilí. Dnes si konečně povíme o dobrých skutcích. Jistě jste si všimli, že jsem mnohokrát v minulých pořadech řekl, že jsme spaseni jenom a jenom na základě Boží milosti, a ničím jiným navíc. A teď nám tedy milý František začne namítat. Věřte, zažil jsem to už tolikrát, že už to všem Františkům beru z úst, a raději jejich otázku položím za ně: "No to je tedy pěkné! Tak to ten, kdo prohlásí, že věří a spoléhá jen na Kristovu zastupující a očišťující smrt, může i vraždit?" A ti, kteří jsou zběhlejší v Bibli, mi připomenou Jakuba:

Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale při tom nemá skutky? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá .

Vidíš, Franto, zde to stojí tak jasně, víra, není-li spojena, to znamená, není-li živá skutkům, je sama o sobě mrtvá. Jsme-li zapáleni, hoříme. A oheň víry vydává teplo skutků. Protože hoříme - žhneme. Protože věříme, - činíme dobro. Protože miluji manželku, toužím jí ve všem vyhovět. každá příčina má svůj účinek, tedy důsledek. Podívejme se na takový biblický řetězec příčin a následných důsledků:

1. Bůh-Otec zapříčinil, že Bůh-Syn na sebe vzal dobrovolně hříchy světa, jako by je sám spáchal. Proto Synova oběť je důsledek Otcova přičinění.

2. Bůh-Syn zapříčiňuje, že Bůh-Duch svatý přesvědčuje lidi. Proto práce Ducha svatého mezi lidmi je důsledek Synova přičinění, totiž jeho oběti.

3. Bůh-Duch svatý zapříčiňuje, že lidský duch je oživen, propojen s Božím Duchem. Proto oživený, propojený lidský duch je důsledek přičinění Ducha Svatého.

4. Lidský oživený duch zapříčiňuje, že lidské já - totiž duše, přijímá evangelium. Proto přijetí evangelia lidskou duší, lidským vědomím, lidským intelektem je důsledek přičinění lidského ducha.

5. Lidská duše, lidské vědomí a intelekt, naše já, zapříčiňuje, že tělo činí dobré skutky. Proto dobré skutky vykonané tělem jsou důsledkem přičinění lidské duše, vědomím, intelektem.

Vše ale pochází od Boha. Řetězec rozkazů jde od vrchu dolů. Otec, Syn, Boží Duch, lidský duch, vědomí, a nakonec tělo. A vše je v Bohu.

Františku, jednorozměrně si to představuji jako dvě teleskopické antény, každá o třech segmentech. Bůh-Otec vysune Boha-Syna, Bůh-Syn vysune Boha-Ducha Svatého, to je ta první - Boží trojdílná anténa. Bůh Duch Svatý dosáhne lidského ducha, lidský duch vysune lidskou duši a lidská duše vysune lidské tělo, aby konalo dobré skutky. To je ta druhá - lidská trojdílná anténa. A pak se lidská anténa přilepená lidským duchem k Božímu Duchu zasune do třech Božích segmentů, a vše je v jednom Bohu. tento řetězový princip platí nejen v duchovní oblasti, ale i v celé fyzice. Dobrý lékař také léčí příčiny choroby, nikdy důsledky. a teď, Františku, vidíš, jak marné je konat dobré skutky, není-li jejich prapůvodní příčina Bůh-Otec! Je to jako stavět dům od nejvyššího patra. Je to odlomený nejspodnější segment našich dvou teleskopických antén. Bez prvních pěti segmentů je k ničemu, dobrý do smetí. A víš, Franto, že naše technické přirovnání je veskrze biblické? Ježíš řekl:

Já jsem pravý vinný kmen, a můj Otec je vinař.... vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce (dobré skutky), neboť beze mne nemůžete činit nic.

Každou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.

Kdo nese ovoce, ponese ještě více ovoce. Kdo nenese ovoce, neponese žádné. Vinař, kmen, větve, ovoce. Následné vždy vyrůstá z předcházejícího. Důsledky vyúsťují z příčin, jako segmenty teleskopické antény z předešlých segmentů. Kdo nenese ovoce, dobré skutky, není znovuzrozen, i kdyby to tvrdil.

... po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny, nebo z bodláčí fíky? (Mt 7:16)

Jsme přece jeho dílo v Kristu Ježíši, stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.(Ef 2:10)

Ukaž mi, Františku, křesťana, který nekoná dobré skutky, a já ti ukáži ztracence, který není Boží dílo, kterému Bůh nepřipravil dobré skutky. Vždyť ani dobré skutky nejsou z nás. Tak zvané dobré skutky, které prýští z nás, jsou špatné, protože jsou motivovány naším sobectvím a sebezbožňováním.

A tak se vraťme ještě k Jakubovi. Jakub vůbec neodporuje biblickému pojetí. Jakub jej potvrzuje:

Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.

Je totiž rozdíl věřit a věřit. Mohu totiž věřit a nepřijmout. Mohu totiž věřit a vědět, že když skočím z desátého patra, tak se zabiji. Věřím-li tomu, potom neskočím, a zachovám se podle své víry. Nevěřím-li tomu, ignoruji-li fyzikální zákon přitažlivosti, zabiji se. Proto hovoříme o spásné víře. To jest věřit tak, že objekt, ve který skládáme důvěru, je jistý. Kristus je pro křesťana stejně jistý jako třeba zemská přitažlivost pro ateistu. Dobré skutky nás nezachrání, protože nejsou osobností. Zachránit nás může jen Osobnost - Ježíš Kristus. On je příčinou, jsme-li v Něm, našich dobrých skutků. Nikdy, ale nikdy to neplatí obráceně, nebo rovnocenně. Dobré skutky samy o sobě, ani Kristus a dobré skutky nás nemohou spasit. Ke Kristu se nedají totiž přimontovat dobré skutky, protože nejsou s Ním rovnocenné, ale vyvěrají z Něho! A Jakub to plně potvrzuje:

Což nebyl váš otec Abrahám ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky, a že ve skutcích došla víra dokonalosti? Tak se naplnilo písmo: Uvěřil Abrahám Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. (Jk 2:20-23)

A zde to stojí, Františku. Víra nabude dokonalosti skrze skutky. Je-li víra dokonalá, zapříčiní skutky. Kdyby Abraham neměl víru, nikdy by Izáka nehodlal obětovat. Abraham totiž věřil, že Bůh by byl s to jeho Izáka obživit. Bez víry by se Abraham nikdy nepřichystal k tomuto obětnímu činu.

Abraham nejprve Bohu uvěřil, aby se později podle své víry mohl chovat. Proto Jakub jasně říká:

Abraham uvěřil a bylo mu to počítáno za spravedlnost.

V tomto okamžiku píši pro vás. Píši a vysílám, ale ani jeden řádek, ani jediné slůvko mých kázáníček mne nezachrání. Proč taky? Vždyť kdybych nevěřil, že mne Bůh zachránil, tak bych vám, milení, nepsal a nenatáčel. Utrácel bych svůj volný čas výnosnějším způsobem. Ano, víra spojená skutky - žije, jako duše spojená s tělem. A tak jako je tělo bez duše mrtvé, tak je mrtvá víra bez skutků. Jeden bez druhého nemohou stát osamoceně. Proto je víra příčinou a skutky následkem.