2. A co ti, co nikdy neslyšeli?

JEŽÍŠ ŘEKL "Kdo chce činit Jeho (t.j. Boží) vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. (Jan 7:17)

Opravdu, jen ten, kdo nechce činit vůli Boha, zpochybňuje Ježíšovo učení a dělá z Něj lháře.

Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a Božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu. (Ř 1:19,20)

Každý přemýšlející člověk ví, že Stvořitel je. Kdo tvrdí, že není, je bez omluvy, je už intelektuálně mrtev. Tvrdí totiž, že dům nepostavili zedníci. Lidé mají dostatek důkazů, které potvrzují mistrné dílo inteligentního Boha. Přesto se od něho odvracejí, ať jsou humanisty, komunisty, Inky nebo Papuánci.

Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu, ani mu nebyli vděčni, nýbrž je jejich myšlení zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství. Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků, čtvernožců a plazů. (Ř 1:21-23)

Přijde den, kdy Bůh bude soudit každého spravedlivě.

Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých. (Sk 17:31)

Vím jedno. Boží soud bude spravedlivý.

Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával, Ježíš Kristus jest Pán. (Fil 2:9-11)

Ohne se i podzemské koleno Adolfa Hitlera i Josefa Visarionoviče. Ohne se i koleno humanisty, který směnil nepomíjivost Boží za pomíjivost člověka, ohne se i koleno Inky a Papuánce, kteří směnili Boha za ptáky, čtvernožce či plazy.

Absolutní Boží spravedlnost by měla plně uspokojit každého, kdo se tolik stará a obává o "nevinné" Hotentoty jen a jen proto, aby sám nemusel ke Kristu. Vždyť smysl pro spravedlnost nám dal do vínku Bůh sám. Kde bereme vůbec odvahu s naší podspravedlností pochybovat o spravedlnosti Dárce spravedlnosti, podle něhož se spravedlnost měří. Proč se tolik staráme o Křováky, když Bible učí:

... protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí. (Zj 5:9-10)

Tento verš zahrnuje Křováka, Inku, Papuánce i Hotentota. Tento verš ale potvrzuje, že i Hotentot se k Bohu dostává jen a jen skrze krev Ježíše Krista a ne jinak! Podívejme se, jak Bible popisuje záchranu těch, kdo nikdy neslyšeli o Kristu:

V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku zvaný Italský. Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu, a pravidelně se modlil k Bohu. (Sk 10:1,2)

Bůh věděl, že se Kornélius modlí k Němu a ne sám k sobě jako ti, co Boha neznají. Proto mu Bůh sjednal schůzku s Petrem:

"Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. (Sk 1O:34-36)

Vidíte, pohan uvěří a Bůh mu o Ježíši poví skrze svědka - křesťana. Pohan Kornélius věděl o Bohu, vzdal mu čest skutečnou modlitbou, proto se o Kristu dozvěděl a poznal Jej. Mnoho lidí také ví o Bohu, jako Kornélius, přesto mu nevzdají čest. Proto Krista nepoznají, ať žijí v Praze nebo v brazilském pralese. Vědět o Ježíši Kristu nikoho nespasí. Ježíše Krista musíme znát, být s Ním srostlí. Národy s "křesťanským dědictvím", třeba i ten náš, jsou ve své podstatě také ztraceny, protože Bohu, o němž vědí, nevzdávají čest, a proto také zahynou bez Krista. Lidé jako Kornélius jsou v každém národu. Tyto Kornélie, i u Křováků, Bůh vždy najde a dá jim poznat Sebe, Ježíše Krista.

Poznat a milovat Pána Ježíše Krista může jenom ten, kdo se k jedinému ještě neznámému Bohu modlí, vzdává mu skutečnou čest, protože o Něm ví skrze dvě světla, která dal Bůh i tomu nejizolovanějšímu člověku. První světlo je stvoření a druhé je svědomí. Když kterýkoliv pohan jde za těmito dvěma světly, jenom tehdy jej Bůh vyhledá, připraví mu srdce, a dá mu poznat Ježíše Krista svědectvím nějakého křesťana. Ten, kdo jedinému, zatím neznámému Bohu, o kterém přirozeně ví, nevzdá čest, nikdy Krista nepozná, nikdy se do Krista nezamiluje, ať sedí v kterékoliv církvi nebo tančí kamenným modlám v pralese.

Nevěstka Rahab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími. (Žd 11:31)

Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval. (Sk 16:14)

Pak je vyvedl ven (žalářník) a řekl: "Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?" Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě." (Sk 16:30-31)

Někteří z nich se tím (výkladem písma) dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velmi mnoho Řeků, kteří už ctili jednoho Boha, a nemálo žen z významných rodin. (Sk 17:4)

Proto mluvil (Pavel) v synagóze se židy a s pohany, kteří uvěřili v jediného Boha; (Sk 17:17)

Rahab toho o Bohu zajisté moc nevěděla, rozhodně méně než kněží nebo farizejové, a přesto byla spasena. Naamán, Syřan, také byl přijat Bohem, přestože žil uprostřed pohanů. Nikdo, vůbec nikdo, nebude odsouzen proto, že by nikdy neslyšel o Ježíši Kristu. Každý, kdo o Ježíši neslyšel, však bude odsouzen proto, že nedodržoval svoje vlastní morální zásady.

Bůh nikomu nestraní. Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona. Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlnění budou, kdo zákon svými činy plní. Jestliže národy, které nemají zákon, sami od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou sami sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí. Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto. (Ř 2:11-16)

Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je Pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. (Sk 17:24)

Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem, ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a obrátili se k němu. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých. (Sk 17: 30-31)

Lidé, Bůh bude soudit spravedlivě a nikdo nebude moci obvinit Boha, že je odsoudil nespravedlivě. Nikdo, kdo se "obává" o ty, co neslyšeli o Ježíši Kristu, by se touto otázkou neměl ospravedlňovat a omývat si svoje svědomí, že sám Ježíše Krista odmítá. Co se stane v soudný den Pepíkovi nebo Frantíkovi, vás nezbavuje osobní zodpovědnosti, zda-li jste v Kristu, ve svém Spasiteli. Křovák, který o Kristu nikdy neslyšel je na tom lépe než ten Čech, který o Kristu slyšel, ale nezná Jej. Jidáš o Kristu nejenom slyšel, ten ho i viděl! A co řekl Kristus na adresu těchto lidí, co jenom slyšeli?

... ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se vůbec nenarodil!

Jsou věci v Bibli, kterým nerozumíme. O některých věcech si jen myslíme, že jim rozumíme. Ale jsou také věci nad jakoukoli pochybnost:

Já jsem ta pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne (Ježíše). (Jan 14:6)