1. Melkisedekův a Abrahámův faktor

Když si povídám s přáteli, často slyším námitku, že se Bible rozšířila po světě teprve nedávno. Před vynálezem knihtisku prý o ní drtivá většina lidstva ani neslyšela. Souhlasím s nimi, a skutečně, většina lidstva ani tehdy ani dnes o Bibli nikdy neslyšela. Jak byli lidé spaseni v předbiblické době, a co ti, kdo nikdy neslyšeli, atd., atp. pokračují jejich skeptické námitky. Je skutečně Bible cizí lidem, kteří jsou daleko od civilizace? Na toto téma jsem už jednou hovořil, a celý pořad už také vyšel v časopise Zápas o duši. Dnes si však povězme o dvou důležitých činitelích.

První je Abrahámův faktor, t.j. příprava "evangelia pro svět."

Druhý je Malkisedekův faktor, t.j. "příprava světa k přijetí evangelia."

Začněme nejprve s Abrahámovým faktorem t.j. přípravou "evangelia pro svět": Hebrejsky Jahve, česky Bůh, dal Abrahámovi strach-nahánějící příslib. Jahve Abrahámovi řekl, aby opustil nejprve svou zemi, potom svůj lid a nakonec domácnost svého otce a emigroval do vzdálené země! Jestliže Abrahám uposlechne, Jahve mu slíbil:

Učiním tě velkým národem, požehnám ti, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním. Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí.

Až posud by kritici mohli namítnout, že se jedná o pakt mezi kmenovým bůžkem a elitním náčelníkem. Zase další egocentrický pakt, který protěžuje jedny a odsunuje druhé. Jenže Jahve nás, nehebreje, nenechal na pospas! Jeho verš totiž pokračuje:

V tobě (Abraháme) dojdou požehnání veškeré čeledi země.

Toto prohlášení vyráží zbraň jakémukoliv kriticismu. Jahve dal požehnání Abrahámovi ne proto, aby si jej Abrahám nechal pro sebe, ale proto, aby byl požehnáním pro veškeré čeledi země, tedy jak pro Čechy, tak i Slováky. Tolikrát jsem už slyšel, že si Bůh založil klub protěžovaných Židů! Nesmysl! Smlouva mezi Jahvem a Abrahámem započala vzrušující historickou epochu speciálního odhalování Biblickým Zápisem. Abrahám a jeho židovský lid měli obdržet zprávy, které byly dosud neslýchané, nepoznané a nepochopitelné i andělům, jak se zmínil Petr. Jahve tedy vyvedl Abraháma do země Kenijců, Kenazejců, Kadmonců, Chetejců, Perizejců, Kenánců, Girgašejců a Jebůsejců, čímž výčet zdaleka nekončí. A Abrahám šel do neznáma mezi tyto národy, puzen vírou a důvěrou v Boha. Když Abrahám křižoval tolika národy, jak jej to muselo připravit k úkolu, aby byl požehnáním všem čeledím země! Jahve připravil Abrahámovi a jeho karavaně překvapení. Bylo to v Kanánské zemi, kde byla dvě neslavná dekadentní města, Sodoma a Gomora, ale i město, které se po Kanánsku jmenovalo Mír, tedy Šalem. Dodnes přežívá v hebrejském Šalom, arabském Salamalejkum, v Indonésii je to Selamat, a z latinských jazyků jsme převzali tentýž kořen Salut - tedy salutovat, což znamená zdraví. Kanánský Šalem je dodnes pohřben a archeologové kutají pod izraelským Jeruzalémem, hebrejsky Jerušalajmem. Abrahám se v tomto městě setkal po vítězství nad Kedorla Ómerem se šalemským králem Malkisedekem.

A zde vám představuji druhý - Malkisedekův faktor t.j. přípravu světa k přijetí evangelia! Malki znamenalo po kanánsku král, Sedek je spravedlnost:

A šalemský král Malkisedek přinesl chléb a víno, byl totiž knězem Boha Nejvyššího. (Gen 4:8)

Zde originální hebrejština používá pro jméno Boha nejvyššího kanánský výraz El-Eljon což vlastně znamená, Bůh - který je skutečně Bohem. A Abrahám, jenž Boha nazýval Jahve, neměl s kanánským jménem pro Boha sebemenší problém. Kanánské jméno Boha, El, přežívá v hebrejštině dodnes v tajemné plurální formě - Elohim, jistě proto, že Bůh je trojjediný. Zvuk jakéhokoli slova je sám o sobě neutrální. Například slovo teologie je odvozené od řeckého Theos, což není zvukově nikdo jiný než pohanský Zeus.

Tak tedy, Malkizedek, kněz Boha, jenž je skutečný Bůh, Abrahámovi požehnal:

A Abrahám se Malkisedekovi podrobil:

Abrahám (adresát písemného odhalení božího tajemství, totiž Bible) se nezdráhal přijmout požehnání a odevzdat desátek pohanskému králi Malkisedekovi, Šalomský král Melchisedech je typ přirozené znalosti Boha, jenž existoval před Abrahámem a je s námi dodnes! Malkisedek je předobraz Ježíše Krista jako například obětní beránek, Izák, nebo Noemova archa.

Ježíš se stal původcem věčné spásy, když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Malkisedekova.

Tak stojí v listu Židům. Malkisedekova existence je jedním z nejvýznamnějších důkazů, že autorem Bible je Bůh. V Genesis se o Malkisedekovi zmiňují jen tři verše. O tisíc let později se o něm zmiňuje v jednom verši David ve 110. Žalmu. O dalších tisíc let později biblický list Židům odhaluje Malkisedekovu nadřízenost:

Malkisedekovo kněžství je universální ne národní, jako bývalo levítské. Malkisedekovo kněžství bylo královské, sám byl králem. Jeho kněžství je spravedlivé a mírumilovné, je osobní, v žádném případě dědičné jako levítské. Malkisedekovo kněžství je věčné, ne dočasné jako levítské. Abrahám se Malkisedekovi podřídil, vždyť menší se podřizuje většímu! Malkisedek je starobylý vzor, nebo-li archaický typ všeobecné znalosti o Bohu, která je v lidech od nepaměti. Malkisedekův faktor představuje přípravu světa na evangelium. Abrahámův faktor je speciální zjevení - příprava biblického evangelia pro svět!

V příštích pořadech si povíme o Malkisedekově faktoru, vlastně o přirozené připravenosti pohanů přijmout Bibli!