Zprávy z Ekvádoru - Quito 6/2001
 HCJB World Radio / Misie HCJB-Ekvádor
Milí posluchači Dobré noviny,

tentokrát bychom se s vámi všemi chtěli podělit o vzácné chvíle, které jsme mohli společně prožít s Ottou Kladenským, jeho manželkou a dcerou. Jak mnozí víte, paní Fialová (Kladenská) má dvě dospělé děti. Dcera Jiřina, kterou všichni znáte pod jménem Helena Kaplanová, žíje v Texasu a syn Otta žije na Kostarice. Sestra Fialová psala o rodinné návštěvě na Kostarice v lednu 2000. Pokud jste tento oběžník neobdrželi, napište nám.

Otta byl v květnu tři týdny v Jižní Africe s misijní organizací TOPIC, která připravuje laické kazatele na službu. Cestou zpět měl možnost přerušit cestu v Amsterodamu a během deseti dnů navštívil u nás nejen rodinu, ale i řadu rodinných přátel.

Cíl, který si TOPIC vytyčil, se dá stručně shrnout následovně:
V mnoha zemích rozvojového světa přibývají křesťané takovým tempem, že nové sbory nemají vedení, které by mělo alespoň základy biblického vzdělání. Je mnoho těch, kteří vedou sbory a chybí jim nejnutnější materiály pro vyučování. Do roku 2010 by měl mít každý sbor kdekoliv na světě alespoň jednoho vyškoleného vedoucího na místě kazatele. Biblické znalosti a schopnost vést jsou hlavním předpokladem pro kazatelskou službu kteréhokoliv shromáždění. Neformální příprava vedoucích je nejlepší způsob jak doplnit potřebnou kvalifikaci kazatelů v rozvojových zemích. Církev je tak zdravá jak zdravé je její vedení. Současná výzva pro misijní organizace je příprava domorodých kazatelů, kteří povedou svaté ve svých sborech a podpora národních organizací, které jsou schopny vyučovat a školit nové kazatele. Učedníci ve stylu Kristově, kteří vedou a káží ve shromáždění svých sborů za pomoci Ducha Svatého, biblický naplňují Velké Poslání pro slávu Boží. Spolupráce ukazuje, že Tělo Kristovo znásobuje finanční i lidské prostředky.

Dozvěděli jsme se, že se Otta s manželkou budou v příštích měsících stěhovat do USA. Jeho práce bude zaměřena na koordinaci a spolupráci na mezinárodní úrovni. Příprava kazatelů je urgentní na mnoha místech světa. Tuto potřebu v některých zemích Jižní Ameriky zajišťuje HCJB již několik let. Řada amerických sborů se finančně podílí na tom, že sponzoruje balíčky základní literatury pro kazatele, kteří jsou vyučováni jak materiály používat, jak připravovat kázání a jak vést sbor.

> Návštěva Terezína
Nevím, zda jsme někdy psali o tom, že sestra Fialová jako mladičká židovská dívka přežila koncentrační tábor v Terezíně. Před několika lety Terezín navštívila její dcera Jiřinka - Helena Kaplanová a na video kameru natočila pro matku záběry koncentračního tábora podle toho, co si pamatovala z jejího vyprávění. Tato reportáž byla pro nás všechny silný a neskutečný zážitek. V té době jsme byli v Quitu a společně jsme prožívali první setkání s minulostí. Nyní se vydal po stejných stopách i syn Otta s manželkou. Doprovázeli jsme je do Terezína a společně prošli místa, která pro Jiřinku a Ottu nejsou jen anonymní památník. Terezínem prošlo na 32 tisíc lidí, z nichž bylo asi 5 tisíc žen. Jednou z nich byla jejich matka. U krematoria jsme si prohlíželi náhrobní kameny, jména, data narození a úmrtí těch, kteří do Terezína přišli a jejich život právě tam skončil. V Terezíně našlo smrt dva a půl tisíce lidí.

Muž, který se v Terezíně na konci války narodil a přežil je Fedor Gál, který v červnu r. 2000 napsal v úvodu knihy Trojí svědectví:

Je mi pětapadesát a vím, že lidé jsou nepoučitelní. Zlo není možné zastavit ani láskou, ani pokorou a vůbec už ne knihou, jako je tato. Zlu je zapotřebí postavit se tváří v tvář. Nicméně - poučený člověk má pro tento typ tvrdosti a odvahy víc motivace.

Ještě dnes žijí mezi námi ti, kdo přežili hrůzy koncentračních táborů a postupně vydávají svoje svědectví. Nikdy bychom neměli zapomenout co prožili. Mezi nimi je jen málo těch, ať židovského nebo nežidovského původu, kdo byli ušetřeni a ještě méně těch, kdo uvěřili a zasvětili svůj život křesťanské víře a službě. Možná, že někoho z vás napadne, jak je to možné, že dívka židovského původu, která přežila hrůzy koncentračního tábora jako dospělá žena, matka a babička zasvětila většinu svého života křesťanskému vysílání HCJB z Ekvádoru, že má nejen dvě věřící a v křesťanské službě oddané děti, ale i čtyři věřící vnuky, věřící snachu a zetě.

Jak čelila ona zlu? Zlu nemůžeme úspěšně čelit odvahou ani sebeobětováním. Čelit zlu světskými prostředky není možné. Koncentrační tábory i hrůzy války přežilo více lidí, ale jen málokdo si uvědomuje, že zlo může být překonáno pouze krví Pána Ježíše Krista, toho židovského Mesiáše, který proměňuje největší tragédie lidstva ve vítězství nad smrtí. Skutečná porážka zla a odpuštění přichází pouze z Boží moci. Známe osobně řadu těch, kdo přežili, ale víra jim nebyla dána. Sestra Fialová je jednou z vyjímek a právě v křesťanské víře leží odpověď na otázku jak čelit zlu.

Když jsme se v roce 1990 osobně poznali rodinu Kladenských v Quitu, obdivovali jsme jejich láskyplný a trpělivý přístup k posluchačům a dopisovatelům HCJB. Sestra Fialová, ač vzdálená od své domoviny i těch, s nimiž si po dlouhá léta dopisovala, zůstávala vždy laskavá a opravdová. Vzpomínám si na její láskyplné dopisy, které odpovídaly na brutální a ohavné antisemitské výpady jednoho dopisovatele z Francie. Jím vydávané plátky byly ohavností. Nikdy se na něj nezlobila, nikdy mu neodpověděla ostrým způsobem. Sestra Fialová nesla svůj úděl a službu statečně.

Během let si Kladenští vytvořili vzácná přátelství s kazateli u nás, kteří mnoho riskovali, při natáčení pořadů. Dojemné bylo setkání Otty se syny kazatele Fajfra, který právě zemřel. Ve vzpomínkách došlo i na to, že Otta uvěřil během kázání br. Fajfra sr.. Taková přátelství nezaniknou ani vzdáleností, ani časem, ani smrtí.

Dnes se Kladenští v Ekvádoru radují z křesťanské víry a služby druhé i třetí generace potomků. V příštích týdnech a měsících je čeká další rodinné potěšení. Ottova dcera Josely (velmi krásná, milá a chytrá dívka - 23 let) se bude vdávat na Kostarice. Kladenští se s námi všemi jistě o tuto rodinnou slavnost podělí. Další na řadě je ženitba vnuka, syna dcery a pak už budou rodiče i prarodiče očekávat vnuky, jistě s modlitbou, aby i následující generace sloužila věrně Pánu.

A tak Vám všem chcemne závěrem říci, že si uvědomujeme, že vysílání z Quita není vždy dokonalé, ale věřte, že je naplněno Boží láskou a láskou k vám všem. Bez obojího by nikdo takovou službu více než dvacet pět let nedělal. Než tento list odložíte, měli bychom se všichni zamyslet nad tím, jak můžeme čelit zlu - včetně toho zla, které skrýváme v našich srdcích.

Děkujeme za každé slovo povzbuzení a všem přejeme Pánem Bohem požehnané dny, dobrý příjem a otevřené srdce, aby každý posluchač Dobré noviny nebyl jen misijní statistikou o poslechu, ale především sourozencem v Kristu, abychom všichni jednoho dne stáli před naším Stvořitelem v radostném očekávání věcí budoucích. Pak už nás nebude dělit ani vzdálenost, ani věk, ani žádné trápení.

Vaši v Beránku Božím,
sestra Fialová, Jindra Suchomelová a vaši Steigerovi.