Zprávy z Ekvádoru - Quito 7/2000

 NOVÁ EKONOMICKÁ NADĚJE
Na ekvádorské a peruánské hranici v Jihovýchodní Amazonii, bylo objeveno nové bohatství země. Dvě kanadské společnosti, Billiton a Corriente Resources Inc. nalezly v Amazonii dvě ložiska mědi. Obě největší světové firmy mají velký zájem o průzkum této oblasti. První tam pracuje od loňska a druhá již 3 roky. Obě shora uvedené firmy provedly vrty s "vynikajícím výsledkem". Opravdový potenciál bude vyhodnocen až po dalších vrtech. Tato zpráva se snad může rovnat s objevům před 30 lety, které způsobily petrolejový "boom". Vláda i obě firmy mají jistotu, že jde o nález světového významu. Zatím se zásoby odhadují v objemu 1,5 milionu tun, s možností zhodnocení po ukončení a vyhodnocení dalších vrtů. Leonard Elizalde, poradce Billitonu v Ekvádoru, prohlašuje: "Ekvádor se nalézá ve stejném pásmu jako největší světová ložiska mědi v Čile a Peru. Proto nebylo překvapením, že byl nerost nalezen i zde." Ekvádor má novou naději na zlepšení své ekonomicko finanční situace.

 ROZMACH V PROVINCII PASTAZA:
Nová silnice otevírá možnosti pro zemědělství v Arajuno (čti arachuno). Již tři měsíce funguje nová 52 kilometrů dlouhá silnice Puyo-El Triunfo-Arajuno a změna je očividná. Pro pět tisíc obyvatel Arajuno a okolí byla dříve jediná komunikace se světem letecké spojení. Nyní bylo nahrazeno silniční dopravou.
Od té doby se změnila celá tvář vesnice, která je vzdálena 62 kilometrů na severovýchod od Puyo, hlavního města provincie Pastaza. Obchodní aktivita s ostatními vesnicemi se značně zvýšila. "Dnes je život rozličný. Je tu větší pohyb; když prší cesta již není samé bláto, které jsme museli lopatami odklízet", říká Susana Alvaresová, která je místní učitelkou již pět let. "Devadesát pět procent obyvatelstva jsou domorodci kmene Kečua. Jsou to většinou zemědělci, ale také se věnují lovu a rybolovu jako všechny tradiční vesnice v Amazonii." Starostka vesnice Martha Andy prohlašuje: "Dříve se pěstovalo pouze pro vlastní potřebu rodiny. Nyní se díky silnici vše mění. Domorodci odvážejí nadbytek na trh." Dříve každá rodina obdělávala asi jeden hektar půdy, dnes hospodaří na dvou nebo třech hektarech. Dříve pěstovali yuca (saga), brambory, citróny a jiné ovoce. Dnes pěstují na polích také burské oříšky, kakao i kávu. Klima je příznivé pro všechny tyto rostliny.
Dříve, pro velmi drahou cenu letecké dopravy byly vypěstované produkty neprodejné. Letadlem stála doprava 1 pytle 2 dolary. Na venkově doposud váží na quintaly, což je 46 kg. Autobus dopraví pytel do Puyo za 60 dolarcentů. Úroda se však dá také prodat na místě. Díky nové silnici se zlepšuje životní úroveň obyvatel celého kraje.

 DOLARIZACE:
Před 6 měsíci tu začal tak zvaný finanční proces, zvaný dolarizace. V té době byl jeden dolar za 25.000 sukrů. První týdny byly v obchodech uvedené ceny zboží v sukrech a pod tím stálo, kolik je to v dolarech. O něco později byla cena v dolarech nahoře a pod tím cena v sukrech. Dnes se většinou obchoduje pouze v dolarech. Doposud má každý 2 peněženky. Třeba u pokladny zaplatíte v dolarech a oni vám vrátí drobné v sukrech a nebo obráceně. Dolar se uplatňuje stále více. Dnes můžete koupit za dolary noviny nebo banány na ulici. Když ukázali lidem na ulici dolarovou bankovku a ptali se: "Víš kolik je to sukrů?", většina městských obyvatel okamžitě správně odpověděla. Potíže měli jen staří lidé a hlavně analfabeti, kteří počítají s obtížemi i domácí měnu. Nyní je na sta míst, kde lidem i na venkově vysvětlují jak přepočítat sukry na dolary. Jsou k tomu i tabulky, které výměnu ukazují. Lidé si pomalu začínají zvykat a většinou již nejsou proti této změně, protože cena dolaru se trvale drží na stejné úrovni a již nestoupá, jako předtím. Od poloviny září budou bankovky v sukrech neplatné. Legální měna budou pouze dolary, jenom drobné budou ještě v sukrech.
Ceny ještě stoupají, ale také se zvýšily platy. Sedm týdnů trvající stávky učitelů konečně přestaly. Zdá se, že i zdravotnictví začne konečně normálně fungovat. A tak se situace v Ekvádoru pomalu díky Pánu uklidňuje. I domorodci jsou klidnější, protože z ciziny přišly investice a obzvláště na peruánských hranicích se pracuje na výstavbě silnic, škol, zdravotnických zařízení, atd.

 RADOSTNÉ DNY:
Jak jsme se tolik těšili, tak jsme se dočkali návštěvy rodiny Gonzalesovy z Texasu. První přijel vnuk Robertek. Věnoval mi několik chvil aby zjednodušil moji práci na počítači. Jedno odpoledne jsme spolu vařili, jak si přál, aby bylo vše připraveno, až přijedou ostatní. Naučil se připravit svíčkovou a telecí závitek neboli karlovarský kotouč. Všechno si zapsal.
S bratranci a sestřenkami strávil několik dní u moře v provincii Esmeraldas. Pak přijel z Tennesee náš inženýr Jeníček, s děvčetem. Navštívili rovníkový monument, indiánský trh v Otavalo, prohlédli si historický střed města s kostely i velmi zajímavé muzeum.
Nakonec přijel Robert s Jiřinkou. Abychom splnili vnukům přání, společně jsme přespali v naší chaloupce, na kterou mají z dětství tolik krásných vzpomínek. K večeři jsme opékali v krbu klobásky. Na to se nejvíc těšili. Druhý den měla Jiřinka 49. narozeniny. Společně jsme je v rodinném kruhu oslavili. Manžel Jiřinky Pánu tak procítěně děkoval za Jiřinku a prosil o požehnání, že jsem nebyla sama, která slzela. S Jiřinkou jsme probraly leccos ohledně vysílání a korespondence "Dobré Noviny". Měla také velmi prospěšnou schůzi s naším ředitelem v HCJB. A jako všechno krásné, dny rychle utekly, ale zbyly nezapomenutelné vzpomínky.
Robertek je nyní již druhý týden se skupinou studentů ze své university na první misijní cestě v Argentině. První týden byli ubytováni v Buenos Aires v sirotčinci, kde měl možnost pro evangelizaci použít to, co jsem ho v dětství naučila - loutkové divadlo. Pak cestovali autobusem 20 hodin do Mendoza, kde měl to požehnání získat první duši pro Pána. Zůstanou tam ještě tři týdny. Nepřestáváme prosit Pána o další požehnání.

Nyní Vás milí posluchači všechny srdečně pozdravuji. Jako vždy se těším na Vaši korespondenci a obzvláště na hlášení příjmu. S přáním Boží milosti pro Vás pro všechny sestra Fialová.