Zprávy z Ekvádoru - Quito 10/2001

HCJB World Radio / Misie HCJB-Ekvádor

Milí posluchači,
z pražské redakce Vám přinášíme srdečné pozdravy z Ekvádoru a následující oznámení od sestry Fialové. Prosím, zašlete posluchačům článek o událostech v  New Yorku, protože to co bych psala o Ekvádoru by bylo v dnešních dnech malicherné. Všichni víte o katastrofě ve Spojených Státech. Celý svět se modlí za to, aby světová ekonomie neklesla tak daleko, aby byla bída, a ze všeho nejvíce, aby nevypukla válka, která vždy přináší nesmírná utrpení. Kéž by se národy obrátily od hříchu k Pánu, aby jim mohl požehnat. Prosím Pána, aby Vám stále bohatě žehnal a nabil Vás energií stejně jako Jindrišku a Vlčkovy. Do Jeho svaté ochrany Vás s mnoha pozdravy poroučí
sestra Fialová

Milí posluchači a přátelé!
Stále mi přicházejí dopisy od posluchačů „Dobré Noviny“. Předpokládám, že všichni dostáváte z Prahy každý měsíc oběžník, který většinou píši já z Quita. Jelikož mnozí píšete, že se za naši rodinu modlíte a ptáte se, jak žijeme a co všichni děláme, chci Vás opět informovat.

 SVATBA: Hlavní událost se odehrála začátkem září v americkém Tennessee, kde se ve městě Maryville ženil náš nejstarší vnuk Jeníček Gonzalez, syn naší dcery, kterou znáte z rádia jako sestru Helenku. Myslím, že jsem se o tom již někde zmínila. Když vystudoval speciální letecké inženýrství, hledal sedm měsíců zaměstnání a nabídl své služby na 70 místech. Elektronickou poštou se seznámil s dívkou Lísou. Po seznámení a vzájemném sblížení nás přijeli navštívit do Ekvádoru, kde žije také druhá babička a dědeček Gonzalesovi s celou rozsáhlou rodinou. Lísa mu pak našla místo v Tennessee. Jel se tam představit, je to z Texasu velká dálka, a hned ho přijali. Tak nastoupil před vánoci v továrně, kde opravují letecké motory, turbíny značky Rolce Royce. Díky Pánu se mu podařilo práci, kterou měl na starosti, velmi zjednodušit, takže ho dokonce poslali na několik dní do sesterské továrny v Kanadě, aby je v té práci zaučil.

Na svatbu se sjeli mimo rodičů a bratra z Texasu přátelé a příbuzní z Kostariky, Salvadoru a ze všech konců Spojených Států. Ačkoliv nás upřímně zvali, my jsme se na tak dlouhou a nákladnou cestu z Ekvádoru nevypravili, kdo by také měl čas obsluhovat dva staré lidi. Raději jsme peníze, které bychom utratili za cestu, poslali jako příspěvek na první splátku za velmi krásný domek, který již měli vybraný. Tak jsme všichni z celého srdce Pánu vděčni, že dal Jeníčkovi za tak krátkou dobu veliká požehnání: zaměstnání, věřící manželku a dům.

 VÝROČNÍ SCHŮZE HCJB: K naší veliké radosti zaplatila letos misie HCJB sestře Helence cestu na výroční schůzi, která se koná vždy v měsíci září. Tak jsme tu měli na osm dní naši milou dcerku. Tentokrát pro mne bylo v programu schůze připraveno velikánské překvapení. Poctili moji osobu poděkováním za 26 let dobrovolné spolupráce pro „Dobrou Novinu“. Ředitel všech jazykových oddělení, vždy tak laskavý a nápomocný bratr Curt Cole, měl proslov o celém našem životě a o mé práci pro HCJB. Nově zvolený president HCJB bratr David Johnson mi předal zarámované „uznání’“ a ředitel pro Evropu Jim Allen krásnou kytici růží. Všichni přítomní vedoucí a misionáři povstali a vyjádřili dík potleskem. Byla jsem tak dojata, že jsem mohla říci pouze: „Pánu budiž čest a sláva!“

Ačkoliv byla naše milá dcera Helenka denně od rána do večera na konferenci a mimoto navštívila také rodinu svého manžela a některé přátele, přece jen jsme byli chvíli pospolu. Pomohla nám v mnoha věcech, mimo jiné sjednala na radu jednoho lékaře z nemocnice HCJB schůzku s neurologem, u něhož se můj muž Otta léčí s Parkinsonovou nemocí. Ten mu předepsal doporučený nový lék, po kterém má trochu více energie a může opět chodit na svoje obvyklé procházky, takže se jeho stav podstatně zlepšil. Také pro něj sjednala návštěvu u očního lékaře a dlouhotrvající ječné zrno se již zlepšuje. Mně můj lékař předepsal léčbu, která mi vždycky na měsíc uleví od stálých bolestí, a tak se mohu opět lépe věnovat svým povinnostem. Helenka nám také pořídila nové záclony, neboť ty staré byly prudkým rovníkovým sluncem propálené. Naše ložnice teď vypadají lépe.

 PLÁNY: Náš syn Otta pojede 17. tohoto měsíce s pomocí Boží na Filipíny, kde povede seminář pro svou křesťanskou misii TOPIC. Vykorespondoval si tam již také setkání s několika dlouholetými přáteli, se kterými v mládí, ještě za svobodna spolupracoval zde v Ekvádoru v táboře „Nový Život“ a které léta neviděl. Jak víme z jejich dopisů, všichni dále věrně pracují na vinici Páně, vedou misie a křesťanské semináře.

Začátkem listopadu přijede se stejným programem do Quito. Zde bude seminář v táboře Nueva Vida neboli „Nový Život“, kde jsem dosud předsedkyní. Děkujeme Pánu, že se tam buduje nová posluchárna pro 400 osob, na kterou si už tábor z velké části našetřil. Týden po tom, co stavba začala, utrhl letní vítr část střechy stanu, který se k tomu účelu zatím používal. Byl tedy nejvyšší čas. Tak děkujeme Pánu, že našeho syna opět uvidíme, a ze všeho nejvíce, že mu obě naše „děti“ slouží.

Dále se chystá svatba naší vnučky Josely Kladenské s křesťanským advokátem v  Kostarice v březnu 2002. Josela pracuje v křesťanské misii, která v Kostarice uskutečňuje dobročinné projekty. Ženichova maminka se přestěhovala ke svým starým rodičům, kteří již potřebují její péči, a dala jim k dispozici svůj zařízený byt, a tak si ho trochu opravují. Ze začátku se nemusí tolik starat a v budoucnu mohou leccos potřebného zmodernizovat.

Také Robertek Gonzalez letos kolem vánoc dokončí studia počítačového inženýrství a za rok by se rád oženil s vynikající dívenkou Brook, se kterou se seznámil, když byli společně na misijní cestě v Argentině a v Chile. Ona nás tu v Quito také na dva měsíce navštívila, protože strávila prázdniny jako dobrovolná ošetřovatelka v nemocnici Vozandes HCJB World Radia, která je přímo naproti stanici.

Náš třetí, nejmladší vnuk Otta momentálně pracuje v Kostarice, a jestli Pán dá, tak v budoucnu dokončí svoje studia.

S přáním Božího požehnání pro Vás pro všechny i Vaše rodiny,
Otta a Lila

POZOR: 28. října měníme vysílací frekvence - viz minulý oběžník.